Matouš Masopust prožívá úplně jiné pocity než před rokem, kdy ani jeho kanonáda neodvrátila sestup juniorky Motoru z extraligy. Nic nepomohlo, že ve 43 zápasech zaznamenal 27 branek a měl průměr vyšší než bod na zápas.

Letos je to jiný příběh. V kraji naskočil do sestavy Milevska a stal se skórujícím tahounem. Mužstvo v dlouhodobé části zaostalo za vedoucím Samsonem jen o dva body, ve vyřazovacích bojích si proklestilo cestu do finále. „Prohrát a skončit druzí nebylo příjemné, ale máme alespoň pohár,“ povídal Masopust.

O něco hůř vstřebával vyřazení svých Black Dogs v semifinále univerzitní ligy. Tenhle pohár, pojmenovaný po Janu Palachovi, Budějovickým unikne – Plzeň je vyřadila v Pouzarově hale, kde Masopust nedávno musel s Milevskem gratulovat Samsonu k prvenství. Po oslavách titulu tentokrát asistoval u plzeňské radosti a přiznal, že mu bylo smutno na duši: „Dvakrát jsem musel spolknout, že se prohrálo. S univerzitou jsme měli vyšší cíle, ale věřím, že přijdou noví hráči a máme dobrý základ pro příští rok.“

V anketě za Hanzalem

Ve dvaceti letech se stal jednou z hvězd krajské ligy a kluby ocenily jeho výkony v anketě Hokejista sezony. „Dokonce jsem skončil druhý za Martinem Hanzalem, což není žádná ostuda! Ale příští rok ho musím překonat,“ pousměje se Masopust, přestože v tuto chvíli není úplně jisté, kam se bude jeho kariéra ubírat. Zůstane věrný modrožlutým barvám Milevska? „Nejspíš ano, ale uvidíme. Nemám nic jistého, tak uvidíme, jak se to vyvrbí.“

I když s týmy, kde hrál, nedosáhl na vrchol, není to nic ve srovnání s loňským zklamáním. Nejprve sestoupil s juniory a v létě se s ním trenéři Motoru rozloučili při zužování kádru. „Sestup s juniorkou, to byl průšvih… A pak jsem šel na tři měsíce na try out do extraligového áčka. Na konci mi řekli, že se mnou nepočítají, tak jsem hledal cesty, kde hrát. Měsíc jsem byl v Táboře. Když jsem začal vyhodnocovat, zda upřednostnit školu, nebo sport, zapadlo mi do toho lépe, když se ozval David Oulík z Black Dogs. Kluci tam často hrají souběžně v kraji, a když se Tomáš Vochozka dozvěděl, že jsem skončil v Táboře, nasměroval mě do Milevska. Trenér o mne měl zájem a domluvili jsme se,“ popisuje Masopust.

Nelituje. Milevsko by se pro něj mohlo stát odrazovým můstkem do vyšší soutěže. Osobní statistiky měl skvělé, v univerzitní lize dokonce po základní části s 25 góly vládl všem kanonýrům. V play off se sedmi góly stále drží vedoucí příčku. Jenže hokej, zdá se, už u Masopusta není po loňské zkušenosti na první koleji. Přesvědčil se, jak lákavá a zároveň ošidná může být sázka na hokej. „Priority se u mne trochu proměnily,“ přiznává. „Ještě v létě jsem přemýšlel o tom, že se budu živit hokejem, ale smlouvu jsem nedostal, a pak pro mne bylo těžké přemýšlet, co se mnou bude. Rozhodl jsem se takhle a uvidíme, co bude dál. Sám nevím, co bude, protože je těžké trénovat a do toho studovat. Kdyby přišla nabídka, musel bych zvážit, jestli to dává smysl…“ Věří v druhou šanci Motoru? „Po pravdě nevím. Zatím jsem o tom nepřemýšlel,“ odpovídá s rozpaky. Ale nezatrpkl – nástupcům v juniorce, kteří bojují o návrat mezi elitu, drží palce: „Mají dobře našlápnuto, jsem s nimi v kontaktu, a dokonce jsem se byl podívat na některé zápasy. Věřím jim a hrozně bych Motoru přál, aby zase měl extraligu juniorů, protože si myslím, že město do ní patří,“ uzavírá student Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích.