Historik Bohumil Melichar začal přednášku rozborem plakátu na samotnou besedu. Na ní byl využit obraz milicionáře z roku 1949, který tehdy zval na výstavu děl revolučních bojů. Na milicionáře v plakátu vrhá upřený pohled husitský bojovník a podle historika Melichara to není náhoda.

„Člověk, který plakát viděl na ulici, si měl uvědomit, že připojením k milicím se stane součástí dějin,“ podotkl Melichar. Zamyslel se i nad tím, proč byli husité důležití pro národní obrození i pro období tvrdého stalinismu. „Husité byli náboženští fanatici. Jejich revolta byla založena na tom, že jsou věřící. Nějaký materialismus je až interpretace dějin. Stalinismus se k husitům upínal jako k důležitému obrazu. Husité byli důležití už v roce 1908, kdy dostávalo obrysy české politické hnutí,“ poznamenal historik a dokládal to slavnou malbou Jana Žižky od Mikoláše Alše.

Spojnicí mezi národním obrozením a stalinismem je podle Melichara brožura Dědici velkých tradic českého národa od profesora a politika Zdeňka Nejedlého, která se stala v té době zásadní pro výklad dějin. Podle historika Bohumila Melichara také první československý prezident T. G. Masaryk po svém interpretoval význam husitů. „Masaryk tvrdil, že založení státu je dokončení toho, co začali husité. To není to férový argument a pro historika to musí být červená čára,“ naznačil Bohumil Melichar, že spojovat historické události, které dělí několik staletí vývoje a událostí, nelze.

Historik Bohumil Melichar si všímá, že v dnešní době se na husity nahlíží jinak. Zatímco v dobách komunismu vítězil důraz na kolektiv, dnes se razí víra v jednotlivce. „Historie se dneska objevuje ve spoustě žánrů – ve filmech, mladí hodně hrají počítačové hry a jsou aktivní na sociálních sítích. Jedna z nejúspěšnějších počítačových her je Kingdom Come, která je spojena s husitskou tématikou,“ připomíná Melichar.

Dnešní společnost prý na husitech vypichuje individuální přístup, podle kterého jednotlivec může hodně změnit a má velkou moc. „To by stalinisté nikdy neřekli,“ podotkl Melichar.

Doplnil, že podobně nahlíží na husitství nový velkofilm Jan Žižka od Petra Jákla. „Zajímavé je, že když stalinismus byl spojený s velkým násilím státu směrem k občanům, Jáklův film ukazuje násilí daleko více. Mluví se tam o snaze jednoho člověka se násilí postavit. Slovo víra tam zazní jen jednou. Žižka sám má ve filmu problematický vztah k Bohu,“ říká Bohumil Melichar. „Film se lidem líbí, ale od kritiků dostal na frak,“ doplnil mladý historik.

Současná historička umění Milena Bartlová si podle Bohumila Melichara ve svých textech všímá, že Žižka je dnes brán jako předobraz úspěšného člověka, který sám změní dějiny a nepotřebuje kolektiv. „Milena Bartlová tvrdí, že Žižka je neoliberální bojovník bez Boha. Předobraz úspěšných lidí a podnikatelů. Žižka je pro Čechy synonymum silné osobnosti,“ dodal Bohumil Melichar.

Více nabídnou tištěné Jihočeské týdeníky…