Hlavně v devadesátých letech to bylo místo, kam o víkendech mířily stovky mladých lidí. Discokomplex Družba byl vyhlášený podnik nejen v Písku, ale i v širokém okolí. Jenže slavnou éru už má dávno za sebou a dnes budova jen chátrá. Změnit lokalitu v moderní městskou čtvrť chce společnost Urban Survival, která objekt koupila. Záměr výstavby domů na sídlišti Jih představil zastupitelům na zasedání ve čtvrtek 11. srpna zástupce společnosti, architekt Larcou Pantelis.

„Jedná se o komunitní družstevní bydlení. Byty jsou dnes nedostupné, mohou si je koupit jen lidé, kteří přesvědčí banku, že na to mají. V našem případě může do družstva vstoupit kdokoliv a je jedno, kolik mu je let. Nejdůležitější pro nás je, že umíme nabídnout členství mladým lidem, kteří pro banky nemají ještě historii. Stačí, aby zaplatili členský vstup a můžeme jim dát důvěru, stejně jako seniorům,“ uvedl Larcou Pantelis.

Zástupce firmy současně podotkl, že ten, kdo bude chtít byt v družstvu, musí mít v Písku trvalý pobyt. „Tím pádem je to opravdu pro místní a ne investiční byty na pronájem. Jdeme proti trendu obchodování s byty. Nemůže je koupit právnická osoba, je to skutečně pro soukromé osoby. Vytváříme komunitní bydlení, máme přesná a pevná pravidla v rámci stanov tvořící možnost, aby lidé byli schopni dlouhodobě žít pod jednou střechou,“ nastínil Larcou Pantelis.

Pod zem chtějí schovat stovky aut

Investor počítá celkově se 164 byty velikosti 1+kk, 2+kk, 3+kk do 70 metrů čtverečních. Výstavbu plánuje minimálně ve třech etapách. „Investice nezahrnuje jen samotnou výstavbu bytů, ale má spoustu jiných funkcí. Máme tam návrh sdílených elektroaut, protože ne každý, kdo kupuje byt musí vlastnit auto. Prádelnu, protože máme velmi efektivní byty, nemusí být v každém pračka. Počítáme se zásilkovými boxy, většina lidí dnes dostává kromě dopisů i balíky, dětským koutkem a místností speciálně pro děti, ale i pro rodiče. Spousta lidí dnes pracuje na home office, ale nemusí pracovat přímo z domova, ale v místnosti, kterou vlastní všichni,“ popsal Larcou Pantelis.

Jak zástupce společnosti dodal, projekt se nezaměřuje jen na domy, ale chce zlepšit celou lokalitu. „Uznáváme kvalitu sídliště Jih a rádi bychom přeměnili tuto část města v živou čtvrť s tím, že nabídneme služby, které tam zanikly a doplníme je o bydlení. Chceme zastavěnou část změnit na smíšenou městskou s bydlením, parkováním i službami. Vytvoříme i nové náměstí, celá stavba je podsklepená do dvou pater s jedním vjezdem a výjezdem, auta jsou pod zemí. Můžeme tak parter využít k pobytu obyvatel, pro služby a další aktivity,“ řekl Larcou Pantelis s tím, že obyvatelé nepřijdou ani o obchod s potravinami nebo restauraci.

Současně by projekt mohl vyřešit aspoň částečně i problém s nedostatkem parkování na Jihu. „Dnes je před Družnou zhruba 63 parkovacích míst, které používají lidé ze sídliště. My je rušíme a nahrazujeme podzemním parkováním, návrh počítá se 414 místy. V rámci projektu, pokud zrušíme jednu z navrhovaných budov, byl by možný i parkovací dům,“ tvrdil Pantelis.

Zastupitelé se obávají výšky budov

Investor kvůli svému záměru požádal město o změnu územního plánu zkráceným postupem. A i přesto, že představená studie řadu zastupitelů nadchla, někteří měli určité výhrady. Patřil k nim například Jiří Hořánek (Ano). „Územní plán by měl garantovat určitou stabilitu a měnit se jen výjimečně. Opět tu budeme zrychleným postupem měnit územní plán, systémově je to podle mě špatně. Písecká sídliště jsou přeplněná byty a určitě by sídlišti prospělo, kdyby byla jedna z plánovaných budov změněna na parkovací dům pro ostatní,“ sdělil Jiří Hořánek.

Piráta Josefa Soumara naopak myšlenka na schování aut pod zem nadchla. „Z prezentace je patrné, že auta jdou dát pod zem. Ani v Žižkových kasárnách není třeba stavět rozlehlé parkovací domy,“ zmínil Josef Soumar. Současně ale vyjádřil obavu z výstavby osmi nadzemních podlaží a navrhoval výškovou představu zavázat v územním plánu.

„Prostor u Družby chce určitě nějaký zásah, ale co je nám předloženo, někdo se moc rozmáchl. Je to příliš velké zahuštění prostoru, pro obyvatele je to moc velký zásah,“ tvrdil Karel Vodička (KSČM), který měl také připomínky k výšce navrhovaných staveb. „Dnes ale nerozhodujeme o konečném vzhledu, pokud to pustíme dál, měli bychom si stanovit podmínky, co tam chceme. Odpověď by nám dali občané, bylo by třeba udělat veřejné projednání záměru. Pak už bude pozdě,“ apeloval.

Nakonec zastupitelé  pořízení změny územního plánu zkráceným postupem schválili, ale s určitými podmínkami. Mezi ty patří například to, že bude důsledně vyřešeno parkování a odstavování vozidel, stanovený přesný podíl zelených ploch, či maximální podlažnost budov. Současně chce město uspořádat ještě veřejné projednání s obyvateli.