banner3
Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Letní koncert pěveckého souboru Regina Vodňany

    středa 26.6 18:00 - Vodňany, Husův sbor

  • Zámecký park v Červeném dvoře

    Čtvrtek 16.5 až neděle 29.9 - Regionální muzeum, Český Krumlov

    Dokumentační výstava, mapující historický vývoj a proměny zámeckého parku v Červeném Dvoře.

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Soutěže (1)

 

Jak se vaří v televizi a proč jsou kuchaři vulgární

Šéfkuchař Pavel Drdel (vpravo) s kolegou Radkem Koptyšem. , Autor: Foto archiv

Šéfkuchař Pavel Drdel (vpravo) s kolegou Radkem Koptyšem.     Autor: Foto archiv

STRAKONICE - Jak to chodí při natáčení televizního pořadu? O tom jsme si povídali se šéfkuchařem strakonické restaurace Sůl a řepa Pavlem Drdelem (43), který se spolu se svým kolegou Radkem Koptyšem objevuje v televizním pořadu Sama doma. Kuchaři vaří, odpovídají na otázky a odtajňují divákům zajímavé recepty.

 

Jaké je to stát před televizními kamerami?

Teď už dobré, ale zpočátku to byl mazec. Vysílací štáb je ale skvělý, pomohl nám prvotní trému překonat. Jsou to profíci. Jsou usměvaví, milí a rozhodně nedávají najevo, že jsou něčím výjimeční. Ať už jde o moderátory nebo kameramany. Prostě celý štáb je ve velké pohodě a to hodně pomáhá.

Kdy jste byli ve vysílání poprvé?

Loni v březnu. Bylo to na popud produkční, která se u nás objevila. Pak si nás vyzkoušela, jak mluvíme, prohlédla si nás, jak vypadáme, jestli jsme jí sympatičtí a pozvala nás rovnou do vysílání. To bylo něco strašného.

Pořad se nepředtáčí?

Ne, je to živé vysílání, kde si musíme dávat pozor na pusu, nejmenovat z jaké jste restaurace, nejmenovat dodavatele a podobně. S tím mám občas problém, stejně jako s tím, abych neřekl něco sprostého.

Kolikrát už jste vysílání absolvovali?

Minulý rok pětkrát a letos třikrát. Ještě nás čekají dvě vysílání a po prázdninách další. Doufám, že půjdeme i dál.

Pracují na vás v maskérně?

Vždycky nás napudrují, abychom se neleskli do kamer, a občas nám zvýrazní oči. Vlasy si nechávám upravovat předem doma ve Strakonicích, takže přijedu už zušlechtěný. Od nikoho jiného než od Lenky Karlinové bych si na vlasy nenechal sáhnout. Oblečení už nechávají na nás a my se pochopitelně snažíme vypadat co nejlépe, takže máme stejné rondony.

Vaříte celé jídlo od příprav až do konce?

Rozhodně ne. Příprava je delší a náročnější než samotné vysílání. Ono to v televizi vypadá jednoduše, ale jsou to hodiny přípravných prací předem. Vždycky se předem radíme s kolegou, co budeme vařit. Když jedeme na vysílání ve čtvrtek, trvá příprava ve středu deset až patnáct hodin. Například když jsme připravovali pyré, musíme ho umixovat, protože nemůžeme dlouho mixovat v přímém přenosu. Masa jsou taky připravená a na místě se dopékají. Vozíme si i své talíře, aby to na nich dobře vypadalo. Jinak ve studiu veškeré vybavení je. Vstáváme v pět ráno, naložíme a zpátky se vrátíme v pět odpoledne. Třináct minut vysílání čítá takhle velkou přípravu.

Je předem dané, co budete vařit?

Máme jen téma. Třeba jaro. Takže si připravíme jídla, která se k tomu tématu váží. Cílem je, aby se vše stihlo do konce vysílání a aby to ty divačky stihly pobrat. První vstup začíná po půl jedné a pak je druhá část, kde představíme i recept a odpovídáme moderátorkám a divačkám na dotazy. Není to úplně všechno připravené, je to spíš o improvizaci.

Co jste vařili poprvé?

Poprvé přece mou oblíbenou řepu! A myslím, že tatarák.

Máte na vysílání nějaké ohlasy?

Zpočátku tolik ne, ale zvedá se to poslední dobou. Jednou volala divačka, že nám nesluší ty černé rukavice, které máme. Ale bílé by vypadaly divně. Máme bílé rondony, což dělá s černými rukavicemi takový kontrast. Rukavice mít musíme, to je předpis. Je příjemné, že nás občas potkávají i chlapi a říkají, že nás znají z televize. To je fajn pocit. Také si podle jména zjistí, odkud jsme a přijedou se k nám do restaurace podívat a otestovat, jak vaříme.

Kdo jídlo v televizi ochutnává?

Všichni. Během vysílání hosté, pokud nepospíchají, taky kameramani, režie. Prostě celý štáb. Asi dvacet lidí.

Jak to funguje po finanční stránce? Platí vám televize?

Tak náklady by nám zaplatili, ale my nechceme, protože to považujeme za obrovskou reklamu a ona je to obrovská reklama. Dostáváme peníze za to účinkování, ale ty požíváme na náš program, kde učíme vařit děti z dětských domovů. To všechno je naše prezentace a díky ní naše obličeje jsou trochu známější, což nám přivádí do restaurace hosty. Je pravda, že jsou kuchaři, kteří přijdou a všechno naúčtují. Je to jejich věc, my jdeme jinou cestou.

Co moderátorky. Pozná se, jestli doma vaří?

Pozná se to. Moderátorky mě kolikrát překvapí docela odbornými dotazy. Takže určitě vaří a je na nich vidět, že je to baví. Jsou to ženské od rodin. Skončí vysílání a běží vyzvednout děti a starat se o domácnost. Všechny jsou moc fajn a asi nejradši máme Ester Janečkovou. A pak je skvělá práce s moderátorkou Janou Mene, která je velmi inteligentní a kultivovaná. Je až neuvěřitelné, jak se moderátorky ve vaření vyznají. Navíc jsou to profesionálky ve svém oboru, takže nás nikdy nenechají ve štychu, když nám třeba dojde řeč.

Sledujete kuchařské soutěže v televizi?

Ne, vůbec. Některé porotce znám. Je to jen taková show pro lidi, která mi nic nedá. To je jen na efekt. Kdyby to byla realita, to by teprve lidi koukali. Oni jsou to někdy při práci docela nervy a diváci by se asi hodně divili, co to tam je za hulváta, i když má michelinskou hvězdu.

Ono se o kuchařích říká, že jsou v kuchyni dost výbušní. Je to pravda?

Když o něco jde, tak si pomůžete jen tím řevem. Je třeba občas trochu vypustit páru a já jsem také takový. Klidně to napište, že jsem v kuchyni sprostej jako dlaždič. Je to pravda. Asi je to i věkem a lidmi, kteří se k vám nějakým způsobem chovají. Říká se, že se s věkem člověk zklidní. Ale když se ke mně někdo chová jako hulvát, líbit si to nenechám, ani když jde o hosta, což se také výjimečně stane. Hodně lidí si nedovede představit, jaká je kuchařina dřina. Ale k nám většinou chodí lidé slušní a spíš zažíváme to, že nám děkují a jsou spokojení. Za to jsem moc rád. V televizi je to úplně o pohodě. Tam jsem v klidu.

Je to tvrdá práce pro chlapa, a co potom pro ženy?

Musím říct, že v restauraci máme ženské, které opravdu makají. Jsou mnohdy lepší než nějaký namachrovaný dvacetiletý borec, který si myslí, že už všechno umí nebo že těžkou práci za něj udělá někdo jiný. Ty ženský jsou fakt skvělý a obzvlášť ty starší. Je to možná nevhodné takhle říct, ale starší ženská toho udělá v kuchyni nejvíc. Klobouk před nimi dolů.

Na závěr prozraďte, potkali jste se v televizi s nějakými zajímavými lidmi?

Ano, popovídal jsem si dobře třeba s Terezou Kostkovou a vtipné je, když vždycky někoho nepoznám, protože já moc televizi nesleduji. Třeba když tam byla Zlata Adamovská. Mluvil jsem s nějakou paní o všem možném a ona že si ke mně dá kabelku. Pak přišel někdo z kostymérny, že tam má paní Adamovská kabelku a já říkám, že tady žádná paní Adamovská nebyla. A Ráďa mi významně říká: „To byla paní Adamovská!" Takže takové trapasy občas dělám. Všichni jsou ale velmi příjemní. Skvělý byl třeba David Matásek a úplně nejlepší byl Čechomor. To jsme dělali zrovna houby a od nich padaly vtípky na houbičky.

 

 

 

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace