Modrásek jetelový tu navíc nežije sám. V lokalitě byl pozorován společně s modráskem jehlicovým. U obou druhů je dobře patrný sexuální dimorfismus, tedy rozdíl mezi samečkem a samičkou v barvě i kresbě křídel. Sameček modráska jetelového zaujme jemně až zářivě modrými křídly, zatímco samička bývá na líci křídel většinou hnědá. Jen výjimečně má samička křídla jakoby poprášená modrou.

Přestože modrásek jetelový býval v minulosti poměrně hojný, dnes patří mezi vzácné a ohrožené druhy. Z mnoha míst České republiky už vymizel, protože mu ubývá vhodné prostředí k životu. Vyhovují mu suché a výhřevné stráně s nízkou, rozvolněnou vegetací, tedy místa, která zůstávají otevřená a nezarůstají křovinami ani vysokou trávou. V červeném seznamu motýlů je modrásek jetlový veden jako zranitelný druh.

Jeho život je přitom pozoruhodný v mnoha detailech. Samička při kladení slézá k zemi a kulatá vajíčka klade na listy podkovky chocholaté. Právě na této rostlině pak housenky žijí. Druhou živnou rostlinou je čičorka pestrá. Zajímavý je i vztah modrásků s mravenci. Housenky motýla vylučují sladký sekret, kterým mravence lákají, a ti je pak na oplátku chrání před predátory. I to je jeden z důvodů, proč je výskyt tohoto druhu tak citlivý na změny prostředí.

Modrásek jetelový se objevuje od konce května do září a během této doby mívá zpravidla dvě až tři generace potomků. I díky tomu je možné se s ním během léta setkat opakovaně — ovšem jen tam, kde mu krajina stále nabízí dobré podmínky. Fotografie Karla Konečného tak nejsou jen hezkou letní podívanou, ale i připomínkou, že i na zdánlivě obyčejných místech v okolí Jordánu se stále odehrávají malé přírodní zázraky.