Počet obyvatel Bechyně klesl pod pět tisíc, pohybuje se kolem 4850. Ještě před dvaceti lety to bylo o tisícovku víc. Proto i Bechyně má snahu obyvatele udržet a další přilákat. Město si ponechalo 425 bytů, které postupně rekonstruuje a modernizuje, a připravuje novou lokalitu pro parcely na okraji města Za Studnami. Starosta Štěpán Ondřich (SNK Evropští demokraté) prozrazuje o současné Bechyni víc.

Čím žije Bechyně právě teď?

Právě teď asi nejvíc dokončením Michalské ulice, která vede kolem barokního kostela svatého Michaela. Rekonstrukce tu trvala bez měsíce rok. Proběhla ve spolupráci s Jihočeským krajem, který uhradil povrch komunikace za 20 milionů, město platilo výměnu sítí, úpravu kanalizace, chodníky a zeleň za téměř 30 milionů. Na zakázce pracovala táborská firma Daich. V kostele pořádáme kulturní akce ve spolupráci se spolkem Dobrovolníci od svatého Michaela. Podařilo se vybrat peníze a zrestaurovat varhanní pozitiv v kostele, probíhají úpravy na hřbitově. Teď se podařilo kříž ze hřbitova přemístit před kostel.

Jaké investiční akce má město v rozpočtu na letošek?

V plánu jsou některé drobné investiční akce, oprava sociálního zařízení ve škole Františka Křižíka a také v kině. Tím bude kino skoro zrekonstruované.

U kina se zastavme. Před lety to vypadalo na jeho uzavření. Jaká je situace teď?

Kino bylo dřív pronajaté, teď si ho provozujeme sami. Argument, že lidé nebudou chodit, byl lichý. Díky digitalizaci tu probíhají premiéry v den jejich konání. Naše kino má zvláštní genius loci a je vyhledávané. Dýchne na vás historickou atmosférou, jeho technika je přitom moderní. Podařilo se nám udržet návštěvníky a celorepublikový průměr 40 lidí na projekci držíme taky. Samozřejmě k tomu přispívají i lázeňští hosté, pro které je to jedna z kulturních nabídek.

Co dalšího máte na tento rok v plánu?

Velkou akcí bude stavba stezky do Senožat, o té se mluví dvacet let. Měnily se i plány, kudy má vést, nakonec bude po levé straně směrem z Bechyně. Na tuto akci máme přislíbenou dotaci 12,5 milionu, i náš rozpočet s ní počítá, práce by měly začít v září. Řeší se ještě nějaké pozemkové věci. Stezka přispěje k bezpečnosti obyvatel naší místní části Senožaty při cestě do práce v Bechyni a směrem z Bechyně zas nabídne možnost výletů do okolí.

Na okraji Senožat jste loni nechali zbourat bytový dům, kolem toho byly v zastupitelstvu velké debaty. Co s místem teď bude?

S bytovkou a jejími obyvateli měli špatné zkušenosti lidé v Senožatech, proto si přáli její zbourání. Demolice proběhla úspěšně koncem minulého roku, prostor je upravený a připravujeme studii, jak by se dal zastavět. Právě studie dá odpověď na to, kolik by tu mohlo vzniknout parcel. Letos počítáme se studií, dál bychom se posunuli zase příští rok.

Jak to vypadá v lokalitě Za Studnami, kterou město scelovalo pro výstavbu domků?

Máme rozpracovanou územní studii. V současné době jsme řešili některé připomínky dotčených orgánů k jejímu návrhu, například vodohospodářů. Přišlo nám jejich vyjádření, že si přejí zapracování ochranných pásem studní, které se tam nacházejí. Tím se musí záměr trochu pozměnit. V plánu bylo kolem 40 parcel a dva bytové domy včetně náměstíčka, kde by mohla pro tuto novou čtvrť vzniknout i nějaká občanská vybavenost. To se tam teď možná nevejde. Až bude studie hotová, představíme ji veřejnosti. Zatím ještě probíhají její úpravy.

Z lokality Za Studnami to ale není daleko do nové obchodní zóny, takže nákupní možnosti by asi byly?

To ano, ale my jsme měli na mysli i takové centrum čtvrti, kde se lidé mohou potkávat. Aby tam každý nežil jen za svým plotem. Nechceme tu nějakou obdobu Beverly Hills. Letos by měla být územní studie hotová a podle ní by se začalo parcelovat. Zastupitelstvo pak musí rozhodnout, jestli sami vybudujeme sítě a budeme prodávat zasíťované parcely nebo budeme pozemky prodávat bez sítí.

Určitě parcelami cílíte i na příliv nových obyvatel. Je v Bechyni práce?

Práce tady díky keramičce je, velkým zaměstnavatelem jsou i lázně, Microepsilon nebo krajský domov pro seniory. Ne každý chce ale dělat rukama, mladí lidé odcházejí do větších měst, kde je pro ně zajímavější pracovní nabídka. Myslím, že by tu pěkné bydlení mohli najít mladí lidé, kteří třeba dnes pracují z domova. Snažíme se, aby to mělo nějaký koncept, jeho součástí je i bytový dům na náměstí, který připravujeme z bývalého domova pro seniory. Tady už zpracováváme projektovou dokumentaci. Plánujeme větší, rodinné byty, které zaručí nějaký komfort bydlení. Ty chceme nabídnout hlavně mladým rodinám, aby náměstí ožilo.

Školy a školky mají dostatečnou kapacitu? Nebo spíš naopak, máte dost dětí? 

Dětí máme na obou základních školách dost. Obě budou mít dvě první třídy, nicméně celorepublikově dětí ubývá, to je trend. Mateřskou školu máme jednu, zájem o ni trvá a všechny děti by se měly vejít.

Nedávno se otevřela nová obchodní zóna na kraji města, projevilo se to úbytkem obchodů v centru?

Nemyslím si. Obchodní zóny jsou i ve městech v okolí a kdo chtěl, ten si tam dojel. Tak teď jen lidé nemusí jezdit jinam a nakoupí si tady.

Na zastupitelstvu před časem představovalo Panství Bechyně spolu s developerem záměr zastavět pozemek mezi ulicí Za Trubným a sídlištěm na Písecké bytovými domy a supermarketem Billa. Vzbudilo to nelibost obyvatel sídliště. Jaký je další vývoj?

Od tohoto záměru Panství Bechyně odstoupilo, není to na pořadu dne, upravený projekt už developer nedodal.

Nebudou ty byty městu chybět?

My se postupně snažíme rekonstruovat i náš bytový fond, který není zrovna malý. I letos máme před sebou rekonstrukci několika bytů a sedmou, poslední etapu revitalizace na sídlišti Na Libuši. Dochází tam k rekonstrukci sítí, povrchů, je to dost náročné. Celkem máme 425 městských bytů Na Libuši, na sídlišti Obránců míru a na Písecké.

Před časem byly stížnosti, že soukromý majitel vykoupil větší množství bytů Na Libuši a ty pronajímal formou ubytovny. Na soužití si sousedé stěžovali, trvají tyto problémy?

Není to teď téma, které by se tu řešilo, nevím o tom.

A co se řeší? S čím se na vás lidé obracejí?

Zajímá je hlavně budoucnost zdravotnictví ve městě. V současné době tu máme dva zubaře, tři praktiky a jednoho pediatra. Specialisté jen přijíždějí jako takzvaní létající lékaři.

Tyto počty lékařů nestačí?

Snažíme se řešit i budoucnost. V domě, kde bývala Česká spořitelna, jsme upravili prostory, které budou sloužit pro ordinaci praktického lékaře. Sice tu tři praktici jsou, ale někteří jsou v důchodovém věku, takže se připravujeme do budoucna. Problémem je pediatrická péče, protože tu ve městě máme jen jednoho dětského lékaře. Bývali tu dva, ale pacienty jedné z těch ordinací převzala paní doktorka, která ale ordinuje v Opařanech a lidé tam musí jezdit. My tu máme volnou ordinaci a hledáme pediatra přímo pro Bechyni i ve spolupráci s programem Jihočeského kraje.

Co lékařům nabízíte?

Kraj nabízí finanční pobídku 1,5 milionu korun, my nabízíme byt, vybavenou ordinaci. Případně můžeme poskytnout i bezúročnou půjčku, to je na zastupitelstvu.

Zmínil jste zaniklou pobočku České spořitelny, ve městě už není pobočka Komerční banky, teď skončí ještě úřad práce. To asi není dobrý trend?

Banky tu mají bankomaty, výběrové i vkladové, a zánik úřadu práce mi nepřipadá jako takový problém, protože věci přecházejí do digitální formy. Lidé si dnes umí své záležitosti zařídit přes počítač a úřad práce sem bude pořádat výjezdní dny. My tyto věci navíc nemůžeme ovlivnit, jsou nám vždycky jen oznámeny.

Hospody se drží?

Samozřejmě, že jich není jako před sto lety, kdy tu bylo skoro dvacet hospod, ale taky byla jiná nálada. V současné době je trend jinde.

Myslíte, že hospoda je o náladě? Ne o penězích?

Myslím, že primárně je o náladě, abyste se člověk potkal s lidmi a popovídal si. Kdysi tu bývaly slavné poutě k Panně Marii Bolestné do klášterního kostela, přicházelo během léta až 15 tisíc poutníků a obchodníci a hostinští s tím mohli počítat. Lidé sem putovali celé prázdniny a nejvíc v půlce srpna ke svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, kdy byla hlavní pouť.

Co je podle vás fenoménem Bechyně teď?

Lázeňství, došlo k fúzi dvou společností a nový majitel má velké plány. Komunikujeme s vedením lázní a chtěli bychom, aby se lázně staly součástí běžného života Bechyně.

Ano, mluvilo se i o kolonádě…

To je samozřejmě na rozhodnutí majitele lázní, ale hovoří o tom, že by chtěli lázeňský areál otevřít i pro obyvatele a návštěvníky města. Dobře spolupracujeme i s Jihočeským krajem, který tu provozuje expozici Alšovy jihočeské galerie, kulturní nabídku má také zámek, v bývalé sýpce je sbírka moderního sochařského umění. Kooperujeme se spolky a dalšími organizacemi, které dělají kulturu, snažíme se, aby tu v sezoně každý víkend bylo něco zajímavého.

Co se dá považovat za největší akce roku?

Keramické trhy, které pořádá Spolek tradičních keramických řemesel, Koloběžková Grand Prix, festival dechových hudeb, festival Divadlo v trávě, bude tu znovu soubor Ondráš v rámci Bechyňských doteků, vystoupení souboru uspořádá kulturní středisko na zámku. Při letošní Noci kostelů pak představíme úpravy, které děláme i v klášterním kostele, který má v zápůjčce farnost a město má v zápůjčce zahradu. Jsem strašně rád, že se nám podařilo udržet v klášteře i zušku, tyto prostory si od majitele kláštera pronajímá kraj. Zájem o zušku je v Bechyni veliký, škola má na 300 žáků a jsou tu všechny obory, výtvarný, hudební, taneční i literárně dramatický.

Jak funguje sport?

Mám velkou radost ze spolupráce s vedením FC Bechyně, mají družstva od přípravky až po muže, kolem 120 členů. Přáli bychom si revitalizaci stadionu, pracujeme na shánění dotačních titulů. Fotbalový klub pořádá na stadionu Loučení s létem a láká tím další zájemce. I dívky, za mladší žáky hraje i moje dcera. Trenéři tam nechávají srdce i čas, vzbudili o fotbal velký zájem. Provozuje se tu tenis, aktivní jsou hasiči, atletika, podařilo se sem dostat příměstský tábor, který vede známý atlet, vícebojař Helcelet, o to je velký zájem. Stadion je plně vytížený po celý rok.