Čekali jste, že by se utkání ještě mohlo proměnit v takový boj, přestože jste vedli po šesti minutách o dvě branky?
Těžko říct. Do zápasu jsme chtěli mít dobrý vstup, což si myslím, že se nám víceméně povedlo. Chvilku po druhém gólu se to ale trochu zlomilo, naše hra byla taková kostrbatá a náš projev měl daleko k tomu, co jsme chtěli předvádět. Jsme tedy rádi za tři body, ale co se týče předvedené hry, ta měla spoustu, spoustu chyb.

Trenér Václav Prospal byl nespokojen hlavně se druhou třetinou, čím si to vysvětlujete?
Na to asi žádná obecná odpověď neexistuje. Do jisté míry to možná mohlo být dáno tím, že jsme zkrátka trošku ubrali z tempa, což by se nám nemělo stávat. Hra už uvadala ke konci první třetiny a bohužel ani v té druhé neměla parametry, jaké by měla mít.

Ovlivnila to i spousta vyloučení na vaší straně?
Samozřejmě, to vám nikdy nepomůže. Měli jsme jich spoustu, druhý tým to vždycky dostane do větší pohody a tlaku. Když z dvaceti minut strávíte deset v obranném pásmu a čelíte přesile, tak se těžko dostáváte do tempa a držíte taktovku. Navíc pak v zápřahu nejsou ani kluci, kteří chodí do přesilovek a během oslabení stydnou na střídačce. Žádný příznivý vliv to zkrátka nemá.

Litoměřice vás dokonce přestřílely. Překvapily vás něčím?
To si nemyslím, protože už jsme se utkali mockrát. V této fázi sezony už mají trenérské týmy o soupeřích spoustu materiálů a příprava na zápas je dost podrobná. V podstatě nás soupeř neměl čím překvapit, informací máme obrovské množství. Jen to prostě vyplývalo z toho, že jsme nehráli dobře. A střely samozřejmě Litoměřice posbíraly i během těch zmíněných oslabení. Dobře nás přestřídávaly a držely v pásmu. Hlavně ve druhé třetině byly herně lepší.

Jak popíšete váš rozhodující gól od modré čáry? Střílel jste, nebo to mělo být nahození na Václava Karabáčka před bránu?
Mělo to být na bránu, ale střílel jsem po zemi s tím, že to může někdo z našich kluků tečovat, byli tam dobře postavení. Bylo to cílené na našeho hráče, ale nakonec puk asi ještě tečoval soupeř.