Jedna mince libovolné hodnoty stačila návštěvníkům ke vstupu do všech zapojených objektů. První návštěvníci zamířili už v podvečer do rajského dvora bývalého augustiniánského kláštera, kde vystoupily dětské pěvecké sbory ze základních škol z Měšic a od Mikuláše z Husi. Postupně se prostor zaplnil lidmi čekajícími na vernisáž výstavy Augustiniánský klášter – od místa zbožnosti po místo paměti.

V rajském dvoře někdejšího kláštera

Výstavu uvedl zástupce ředitele Husitského muzea Zdeněk Vybíral, o historii kláštera promluvil historik Zdeněk Žalud. O hudební doprovod se postarala vedoucí expozice Kateřina Nimrichtrová společně s Annou Senkovou. Hrály na kytaru a ukulele. V Galerii Ambit si návštěvníci mohli prohlédnout také portréty bosých augustiniánů i historické předměty spojené s životem kláštera. Součástí výstavy byl například celkový pohled na táborský klášter před rokem 1713 od bratra Basilia, původní barokní dlažba z ambitu kláštera, kolorovaná rytina Panny Marie bdící nad poutním areálem v Klokotech nebo barokní reliéfní kachle s podobiznou Panny Marie Klokotské.

Z rajského dvora zároveň vyráželi účastníci hry Mniši jsou tiší. S mapou a úkoly pátrali po stopách bosých augustiniánů, kteří v Táboře působili do začátku 19. století.

Ve Staré radnici

S přibývajícím večerem se lidé přesouvali také do Staré radnice. Velký zájem tam budila mechanická herna Miloslava Vaváčka. Historické hry si s dětmi zkoušeli i dospělí. Vyzkoušet si mohli například Flanderského lva, při kterém hráči pomocí obratnosti posouvají kuličku do cíle, hru Ekvilibrium zaměřenou na rovnováhu a trpělivost nebo Husitský labyrint. Pozornost přitahoval také Bilboquet, tradiční hra založená na chytání dřevěné kuličky na tyčku. „Nejhezčí bylo místo, kde jsem se mohla obléct za krále. Měla jsem korunu, žezlo a jeho plášť. A taky se mi líbily hry s šaškem,“ prozradila malá návštěvnice Veronika Šimková ze Soběslavi.

Ve Staré radnici si návštěvníci mohli prohlédnout také interaktivní expozici Husité včetně úvodního filmu. Přitom se v sálech procházeli lidé v kostýmech inspirovaných středověkem.

V Bechyňské bráně a na věži Kotnov

Další kroky mnoha návštěvníků vedly k Bechyňské bráně a na věž Kotnov. Expozice připomínala historii Tábora od nejstaršího osídlení přes husitské období až po proměnu města v době královského města. K vidění byly historické exponáty, modely i interaktivní prvky pro děti i dospělé. Zájem budila také část Táborského pokladu nebo model středověkého hradu. Nechyběl ani výstup na věž Kotnov s večerním výhledem na město. „Byli jsme strašně zvědaví na večerní výhled na Tábor a nestačili jsme se divit, jaká krása nás tam nahoře čeká. I když jsme si vyšlápli těch milion šílených schodů, stálo to za to,“ podělila se o dojmy Vendula Schwarzová z Tábora.

Na nádvoří před vstupem do Kotnova připravila skupina Historická řemesla Danar z Šelmberku u Mladé Vožice interaktivní středověké staveniště, kde se zájemci mohli zapojit do soutěží, vyzkoušet si některé stavební postupy a sledovat ukázky řemesel inspirovaných středověkem. Program moderoval Jiří Kodera společně s Alešem Novým a malými pomocníky, kteří během večera bavili děti i dospělé. „Ty čepice mají proto, že přes ně nebude vidět krev ani vylézající mozek až se jim něco stane. Slouží k tomu, k čemu dnes slouží bezpečnostní helmy,“ poznamenal s nadsázkou Jiří Kodera při vysvětlování ochranných pokrývek hlavy používaných při stavbě.

Lidé se u staveniště zastavovali a sledovali jednotlivé disciplíny, ve kterých proti sobě soutěžily dva týmy. Úkolem bylo například navozit cihly pomocí koleček, postavit věž za pomoci olovnice, sestavit dveře s využitím krokvice nebo pomocí krepny zvednout co nejvíce cihel pomocníkovi na valník. Po každé disciplíně nakonec získaly oba týmy keramickou pečeť.

Další zajímavosti i momenty z letošní Muzejní noci přinese středeční vydání Týdeníku Táborsko ve středu 27. května.