Jeskyně mají letos svůj mezinárodní rok. Jak je na tom aktuálně ta chýnovská?

Co se tedy nyní v jeskyních děje? „Uklízí se návštěvnické trasy, opravuje zábradlí i elektroinstalace, maluje v provozních budovách a připravuje vše na to, aby až se zlepší epidemiologická situace a vláda rozvolní opatření, jsme mohli přivítat první návštěvníky. Už se na ně moc těšíme,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl.
Jak je na tom Chýnovská jeskyně?
František Krejča ze Správy chýnovské jeskyně pro jcted.cz uvedl, že momentálně vůbec není jasné, kdy sezona začne a kdy bude jeskyně pro návštěvníky otevřena. „Nevíme vůbec nic. V současné době nemáme žádné zprávy, kdy bychom měli otevřít a za jakých podmínek. Za těch stávajících nejde ani odhadovat, do jaké kategorie budeme zařazeni a kdy budeme ´puštěni´. Je to totální informační vakuum,“ popsal.
Na start sezony se každopádně pracovníci připravují. „Snažíme se vše dělat tak, abychom jakmile budeme vědět, za jakých podmínek můžeme provozovat, mohli vše během několika dní spustit,“ zmínil František Krejča. Lidé podle něj už telefonují a ptají se, jestli je Chýnovská jeskyně otevřena. A diví se, že není. „Jsme sice objekt přírodního charakteru, ale uvnitř jeskyně jsou to víceméně uzavřené prostory,“ vysvětlil Krejča.
Návštěvnost se loni propadla o osm až devět tisíc lidí
Provoz v Chýnovské jeskyni je podle Krejči hodně komplikovaný a omezený dalšími faktory. „Loni jsme měli období, kdy jsme museli dezinfikovat zábradlí na turistické trase, což je cca 300 metrů schodišť. Byla i omezení ohledně maximálního počtu lidí na výpravu, samozřejmostí byla dezinfekce,“ přiblížil.
Sezona začíná standardně 1. dubna a končí 31. října. Loni ale kvůli omezením začala až koncem května a skončila už v září. Co se týče návštěvnosti, ta se v Chýnovské jeskyni pohybuje ročně kolem 35 tisíc lidí. Loni to bylo o několik tisíc méně, kolem 26 až 27 tisíc osob. „Náš provoz je zkoncentrován nejvíce do čtyř měsíců, od května do srpna,“ doplnil František Krejča.
Speleologové z Chýnovské jeskyně se loni na podzim podíleli na výzkumech krypty kláštera v Milevsku, kde se i díky jejich speciálně upravené technice pro dané velmi úzké prostory podařilo objevit unikátní část hřebu z Pravého, neboli Kristova kříže, s vtepaným zlatým křížkem.
Diskuse k článku