Jen několik mokřadů
Za uplynulá více než dvě desetiletí zde Českomoravský štěrk vytěžil přes pět milionů tun štěrkopísku, a to už je pořádný zásah do krajiny. Ve vzniklých pískovnách mělo vzniknout rekreační jezero. Na to se lidé z táborské aglomerace těšili. Jenže jak jsme již dříve informovali, v rámci rekultivace prostoru bude v borovém lese jen několik mokřadů, zbytek těžních prostorů a jam má být zavezen. S touto činností již společnost loni začala a do konce roku 2021  sem navezla 230 000 tun materiálu. Stejně tomu má být i v roce 2023, v dalších letech až do roku 2030 se má objem naváženého materiálu postupně snižovat.

Lidem v Plané a chatařům se to příliš nelíbí. S tím, že zde nevznikne rekreační oblast s koupáním jako třeba na veselských pískovnách, se již smířili. Netouží ale po skryté skládce stavební sutě nebo jiného odpadu, která by mohla zamořit nejen spodní vody studní, ale prosáknout také do nedaleké Lužnice. To, že se pískovna zaváží obrovským množstvím materiálu potvrdil Jiří Strážnický, který má chatu ve zdejší lokalitě Na Černé. Postěžoval si, že v průběhu těžby mu klesla voda ve studni o dva metry, i když těžaři původně tvrdili, že se tak nestane.

Zda by mohl být v nákladních autech také nebezpečný odpad, to netuší. Zato má podezření, proč se přestalo počítat s jezerem v zatopených těžních jamách. „Předpokládám, že sem skutečně navážejí převážně hlínu z dopravních staveb. To by přírodě a spodním vodám škodlivé být nemělo. Za podstatně nebezpečnější považuji skutečnost, že se sem naváželo bahno z Jordánu. Bylo prý kontaminované a podle tisku se původně mělo vozit na skládku toxického odpadu do Mydlovar. Ale na Hůrku to bylo blíž, takže se zřejmě snížily náklady. Právě tohle by mohl být důvod, proč zde neudělali slibovanou rekreační oblast a raději to zavážejí. Asi je obava ze závadnosti vody,“ míní chatař Strážnický.

Z velké části…
„Lidé nemusejí mít obavy. Z velké části se jedná a bude jednat o vytěženou zeminu ze stavby železničního koridoru v úseku Soběslav – Doubí a z obchvatu Chýnova. Pro uložení materiálu do pískovny je nutné prokázat nezávadnost pro životní prostředí,“ vyvrací obavy Marek Tláskal, tiskový mluvčí společnosti. „Povinností každého původce materiálu je provést laboratorní zkoušky a výsledky doložit ještě před uložením materiálu v pískovně. Navíc byly v minulosti vybudovány monitorovací vrty mezi pískovnou a řekou, kde jsou pravidelně sledovány jak kvantitativní, tak i kvalitativní parametry vody,“ dodal mluvčí.

Na Hůrce má již léta základnu Palcát také táborský dům dětí a mládeže. Ředitel DDM Josef Musil se ale podivuje vyjádření – „z velké části se bude jednat o zeminu.“ Jakého složení je zbytek? „Také jsem to od lidí zaslechl, že ne všechen navážený materiál je zemina. Jak jsem zaznamenal, vozí to sem ve velkých náklaďácích a stačí jeden, který nevhodný materiál zasype hlínou, a je hotovo. Vůbec netušíme, kolik a hlavně co sem navážejí,“ míní ředitel Musil.

Podle něj je zklamáním všech, že nevzniklo na místě pískovny jezero. Všichni se prý na to těšili, dokonce se chodili v začátku na pískovnu koupat, než začal přísný zákaz. „Kdyby byla kontaminována voda v Lužnici, ohrozilo by to zásadně naši činnost. Ať už plavecký výcvik, jízdy na lodích a kanoích a další aktivity, nechci vůbec domýšlet. Doufám, že to nedopadne jako na Bečvě,“ dodává Musil.