Máte už hotový plán, jak bude multifunkční sál v pivovaru využíván?

Jde o nekomerční část, která by měla být pod správou odboru kultury a cestovního ruchu. Ten by měl zajišťovat celosezonní provoz, ať jde o pronájmy sálu nebo samotné pořádání kulturních a společenských akcí.

Kdy bude jasnější program? 

Program zveřejníme v srpnu. Mohu ale říct, že od září tam už budou probíhat koncerty, naplánovány jsou také plesy a společenská setkání, a to i s využitím komerční části objektu, kde je restaurace. Mohou tam být ale také firemní meetingy a podobně. Nyní ještě ladíme technické podmínky a ceníky pronájmu. A samozřejmě uvažujeme o využití sálu i v kontextu se současným společenským sálem Střelnice.

Jak to souvisí?

V kulturním domě Střelnice jsem působil dvacet pět let, a proto vím, že už dvě nebo tři desetiletí je v Jindřichově Hradci tématem vytvoření klasického velkého divadla. To znamená vybaveného patřičnou technikou, včetně divadelní elevace a uspořádání, tahů a další jevištní techniky. Sál v pivovaře bude nádherný, ale speciální divadelní technika nebo jevištní nástupy tam nebudou. Proto když přemýšlím nahlas, do budoucna by se mohla Střelnice vyvinout v plnohodnotně vybavený divadelní sál. Od doby sokolů a první republiky má úžasnou historii. Je to univerzální prostor, kde probíhají plesy, divadla, koncerty, pohádky pro děti, senior kluby, taneční vystoupení různých spolků, škol a tak dále. Sídlí tam i naše ochotnická divadelní společnost Jablonský. Střelnice je ale vysoce využitá, skoro z devadesáti procent, a tak po otevření sálu v pivovaru by se kulturní a společenské události mohly optimálně rozdělit mezi obě zařízení.

Co se týká sálu v pivovaru, registrujete poptávku pronájmu od soukromých subjektů?

Ano. I právě v souvislosti s tím, že na Střelnici je to například složitější s cateringem. Myslíme si proto také, že by sál v pivovaru mohl sloužit jako místo pro konference, a samozřejmě posuzujeme dostupné ubytovací kapacity ve městě.

Na posledním jednání zastupitelstva upozorňoval na možný nedostatek ubytovacích kapacit opoziční zastupitel Jan Mikeš. Na sociální síti také mimo jiné uvedl, že Jindřichův Hradec registruje ročně 20 tisíc přenocování, což označil za nízký počet.

Číslo, které zmínil Jan Mikeš, není úplně přesné. Je to přes čtyřicet tisíc, jak jsme si poté upřesnili. Ubytovaní návštěvníci platí samozřejmě rekreační poplatek a podle něj to je čtyřicet tisíc.

To už je uspokojivé číslo?

Rádi bychom, aby bylo vyšší. Lidé se ovšem často ubytovávají v širším okolí, v rekreační oblasti České Kanady. Jsme v dosahu penzionů a apartmánů mimo náš katastr a doprava do města je jednoduchá. Co dnes znamená dvacet kilometrů? Dají si oběd, večeři, dojdou na zámek, do jezuitské koleje, do Domu gobelínů nebo na Starou radnici… Ale chtěli bychom, aby u nás strávili více času a pokud možno i víc než jednu dvě noci.

A pokud jde o zmíněné ubytovací kapacity?

Ztratili jsme dva významné ubytovatele přímo v centru města – hotel Vajgar a Hotel Grand. V případě Hotelu Grand asi nenávratně, vzniknou tam zřejmě byty. Ale Hotel Vajgar získal úspěšný podnikatel, bude tam krátkodobé ubytování, apartmány i pasáž s průchodem z náměstí na nábřeží. Jsou tady i další hotely jako Concertino, Palace, Florian nebo spousta apartmánů. Myslím, že chybí hotel s větší kapacitou, ale to je samozřejmě otázka uživitelnosti. Registrujeme ovšem zájem asijských turistů, kteří přijíždějí autobusy, spojují návštěvu Českého Krumlova a Jindřichova Hradce a podle našich informací část z nich i přenocuje.

Co by mělo aktuálně pomoci návštěvnosti města?

Velký vliv bude mít úzkokolejka. A to nejen na Jindřichův Hradec, ale i na Novobystřicko a dotčené oblasti Vysočiny a Táborska. Pokles turistů v době, kdy úzkokolejka nejezdila, se odhadoval na patnáct až dvacet procent a ubytovatelé si stěžovali. Na úzkokolejku mimochodem myslíme i v expozici na Staré radnici, kde máme jedno z největších modelových kolejišť v jižních Čechách. Právě jsme ho za pomoci poměrně velké investice rozšířili o část, která se inspiruje právě Jindřichohradeckou úzkokolejkou. Jsou tam fragmenty z nádraží v Jindřichově Hradci, z Hůrek, Nové Bystřice, Obrataně, Kamenice…

V éře elektrokol se také nabízí možnost, že bychom mohli částečně odčerpat i cykloturisty od přetížené Třeboně. Slýcháme někdy od tamních obyvatel kritiku, že je zaplněná příliš. Na elektrokolech už nejsou turisté tolik vázáni na rovinatou krajinu a mohou si tady vyšlápnout směrem ke Staňkovu, Nové Bystřici, na Peršlák a k přírodnímu parku Homolka nebo ke Kačležskému rybníku, to jsou nádherná místa.

Mezi výhradami opozice se v poslední době objevil názor, že město nenabízí zajímavé kulturní programy pro mladší generaci…

Snažíme se obsáhnout všechny možné žánry. Ještě před patnácti lety převažovala rocková, folková a country muzika, jazz a vážná klasická hudba… Dnes si dokážu představit, že budeme mít skupinu sto lidí a těch sto lidí preferuje sto dvacet žánrů hudby, divadla a podobně. I díky moderním technologiím, jako jsou streamovací platformy nebo nabídka hudby přes mobily je těžké uspokojit každého. Ale vím, že lidé pořád vyhledávají živou muziku a živou kulturu, kde se mohou na interpreta podívat. A samozřejmě vyhledávají atmosféru, tu nikdo nenahradí, ani Netflix nebo Spotify.

Faktem ale je, že v nabídce kulturních událostí pořádaných městem, figuruje spíš tradiční obsah.

Je třeba si ovšem uvědomit, že velká část kulturní nabídky není v režii města. Myslím, že je tady obrovská nabídka soukromých agentur, které přivážejí velmi kvalitní divadelní i hudební kusy. Máme tu rockový klub zaměřený na tvrdší muziku, některé další kluby, nebo kulturní centrum Jitka, to je neuvěřitelná věc. Provozovatelé zainvestovali poměrně velké částky a kapacita v porovnání se Střelnicí je tam dvojnásobná. I proto jsme například letošní ples města přesunuli ze Střelnice na Jitku. Ale hlavně jejich nabídka, především rockové muziky, je i v rámci jihočeského regionu mimořádná.

Objevují se nápady, jak dále rozvíjet program muzeí a výstavních prostor provozovaných městem? 

Zmínil bych Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, tam jsou skvělé výstavy světoznámých fotografů a lidé dělají maximum. Na druhou stranu si myslím, že máme nad čím přemýšlet, protože potenciál těch budov je úžasný, včetně přilehlých zahrad, a mně tady v Jindřichově Hradci chybí třeba víc programů pro rodiny s dětmi. Nechci vymýšlet expozici ve stylu Walt Disney a podbízet se. Rozhodně by tam měl zůstat současný program a expozice. Ale bylo by zajímavé nabídku rozšířit o přírodní téma. Kdysi například bývala v Jindřichově Hradci vedle Zámeckého mlýna expozice akvárií se sladkovodními rybami, které jsou ve zdejší přírodě doma. Jindřichův Hradec je branou do České Kanady a přiblížit tuto krajinu, vytvořit například krásnou venkovní i vnitřní akvarijní expozici by mělo velký potenciál, mohl by to být další z taháků návštěvnosti.