„Trojúhelník volné plochy je v územním plánu určený k zástavbě,“ uvedl záměr architekt Lukáš Soukup. „Pozemek se dotýká křižovatky ulic Miřiovského a Pražská, lokalita bezprostředně navazuje na historické centrum a objekty františkánského kláštera. Dnes je tam náletová zeleň, většinou jde už o vzrostlé stromy, a dále garáže.“ Celý trojúhelník i s navazujícími komunikacemi a přiléhajícími pozemky je majetkem města. Architekt Soukup prostor označuje za exkluzivní.

Historicky se zde nalézal Podklášterní mlýn či Solperova továrna. Jak uvedl starosta Michal Kozár, o tomto pozemku už diskutovalo i zastupitelstvo. „Město jednalo s Policií ČR, která uvažovala, že by tam přesunula sídlo, ale tato možnost padla, protože by se tam prostorově nevešli.“

Zástavba by měla respektovat okolí

Pozemek je územním plánem určen pro občanskou vybavenost, ale Lukáš Soukup pochybuje, že vzhledem k jeho velikosti je to reálný záměr. „Přišlo by mi ale fajn uvažovat o změně, která by umožňovala zástavbu bytovými domy s komerčními partery, případně kancelářskými jednotkami,“ uvedl městský architekt na veřejném projednání.

Naznačil také podmínky. „Je důležité, aby to měřítko nepřevyšovalo okolní zástavbu a nevytvářelo nevhodnou dominantu. Je tady areál františkánského kláštera, což je kulturní památka, takže bychom k tomu měli náležitě přistupovat.“ Výška zástavby by měla respektovat okolí. „V blízkosti je nárožní dům od Antonína Mečíře, městského architekta který působil v Jindřichově Hradci před sto lety, dnes je tam objekt státního zastupitelství. Ten reprezentuje výškový limit v této lokalitě,“ míní Soukup. „Navýšení jednoho nadzemního podlaží oproti územnímu plánu je zhruba limit, který by měl být dodržen.“

Budoucí zástavba by zahrnovala parkování v podzemních garážích a celý prostor by měl být veřejný, nikoli uzavřená oplocená lokalita. Nabízí se zakomponovat do návrhu i některé vzrostlé stromy. Zachovány by měly být sousední oplocené zahrádky včetně příjezdu k nim. Ale to vše jsou zatím jen rámcové úvahy, o návrhu by měla rozhodovat soutěž a poté zastupitelstvo města.

Pro prvotní diskuse nabídl architekt Soukup dva modely. „Je možné uvažovat o objektu s vnitřním dvorem, kde by mohlo být přístupné prostorné dětské hřiště, což by byl přínos i pro okolní lokalitu. Jinou možností je využití svahu pro terasovou zástavbu. Když jdete od soudu směrem k Nežárce, dramaticky padáte, rozdíl je až šest metrů, tedy rozdíl dvou podlaží,“ naznačil možnosti Soukup. Starosta Kozár připomněl, že někdy bývá hodně složité řešit infrastrukturu, ale v tomto případě je infrastruktura k dispozici.

Alternativa: Rozparcelovat?

Konkrétní postup by měl podle představených úvah architekta a starosty Kozára kopírovat metodu použitou při rozhodování o budoucí podobě Dukelských (Špitálských) kasáren. „Abychom byli schopni zajistit transparentnost, nejjednodušší systém je s pomocí nezávislé poroty a vypsaného výběrového řízení na developera oslovit komerční subjekty.“ Výsledkem by mělo být několik návrhů na zástavbu vytvořených spolupracujícími týmy investora a architekta.

Posoudit by je měla porota a přednášející hned nabídli reprezentativní sestavu. Jmenovali mezinárodně renomovaného architekta a urbanistu Jiřího Klokočku, Zuzanu Bečvářovou z ateliéru krajinářské architektury In Site, která působí i na Fakultě architektury ČVUT, a specialistu na výstavbu moderní budov Maria Gera.

Na dotaz, jak je projekt daleko, Lukáš Soukup publikum ujistil: „Na pozemku dosud nic rozjetého není. Je to námět k diskusi, jak by se mohlo k lokalitě přistoupit, abychom byli schopni dostat co nejkvalitnější návrh.“ Kozár dodal, že námět ještě nemělo na pořadu ani zastupitelstvo. „Začínáme veřejným představením,“ zdůraznil starosta. Několik zastupitelů jako například Bohumil Komínek, Stanislav Mrvka nebo David Kinšt ostatně sedělo v hledišti.

Alternativní myšlenku prezentoval jako účastník z řad veřejnosti architekt Štěpán Cibulka. Nadhodil možnost rozparcelovat území na jednotlivé pozemky. „Infrastruktura je k dispozici, část pozemků by si mohlo nechat město, část získat soukromí investoři.“

Starosta Michal Kozár tuto verzi připustil, ale obhajoval postup, jak se k ní případně dobrat. „Pokud je vítězem soutěže někdo, kdo si uvědomuje finanční náročnost, je to neskutečná výhoda. A možná někdo v soutěži přijde s návrhem, jaký jste zmiňoval. Odborná porota pak řekne, jestli dává smysl, nebo nedává. Poslední slovo ale vždycky bude mít zastupitelstvo města, které se může rozhodnout i jinak,“ podotkl starosta.