Jak se zrodilo vaše angažmá za „velkou louží“? Byly ve hře i jiné varianty?

Po loňské sezoně v Rakousku jsem úplně nevěděl, co bude. Nějaké náznaky jsem měl prakticky od začátku přípravy a vše se řešilo přes mého agenta. Vím, že se řešily různé destinace, já jsem však do toho nijak osobně nezasahoval a čekal, jak to dopadne.

Co osobně od juniorské soutěže v Americe očekáváte?

Abych řekl pravdu, tak stále moc nevím, co od toho očekávat, takže se nechám překvapit. Samozřejmě, že se těším na novou výzvu, ale cítím směs očekávání a nejistoty… Přeci jen jde o velkou neznámou, ale právě to k hokejovému životu patří.

Takže moc informací o soutěži nemáte?

NAHL patří v zámoří mezi zaběhlé juniorské soutěže. Vím, že když jsem mluvil s majitelem při pohovoru, tak jsem se dozvěděl o klubu víc, třeba i to, že někteří hráči dnes působící v NHL v tomto klubu začínali, což je moc fajn motivace, ale cesta k tomu je obrovsky těžká…

A vaše cíle a plány?

Hlavně co nejvíce chytat. Kvůli tomu do té soutěže jdu. Zkusit něco nového, nový styl hokeje, nové spoluhráče, dokonce by tam měl být i nějaký hráč z Čech a Slovenska, tak snad nebude aklimatizace tak těžká.

Chtěl byste ještě něco dodat závěrem?

Ještě bych rád na konci poděkoval za přístup Martinu Müllerovi, který mi dovolil se celý srpen připravovat s A-týmem a juniorkou ve Strakonicích. Největší poděkování ovšem patří Tomáši Malantovi za individuální trénink na ledě a Ondřeji Chvostovi, s kterým jsem absolvoval suchou přípravu. Samozřejmě v neposlední řadě bych chtěl poděkovat agentuře Win Win za profesionalitu a přístup.