Kapela One Spirit nabrala druhý dech a jede. Přišla jí pozvánka na Foot Fest



TÁBOR – Kapelu One Spirit zakládal Lukáš Doležal s Vojtou Kadlecem před třinácti lety. Pak prošla různými obměnami a turbulencemi, ale teď už devátý měsíc znovu frčí v nové sestavě. A její příjemný pop-rock je žádaný – skoro každý víkend někam kapela míří. Poslední květnovou sobotu na slavnosti do Miličína, v červnu do Pivovarské zahrady u budějovického Samsonu a hlavně! Formace One Spirit dostala pozvánku na letní festival Foot Fest v Želči. V září má termín v táborské Univerzitě.
One Spirit vystupují v šestičlenné sestavě – frontman Lukáš Doležal zpívá. Na kytary hrají Standa Vojtášek a Matěj Kumžák, na baskytaru Jan Kašpar Fous, za klávesami je Michal Svadba a za bicími Jan Svitač.
„Loni už jsem to viděl černě, ale pak jsem oslovil Standu a znovu jsme dali kapelu dohromady. O tom, že nás to ohromně baví, nejvíc asi svědčí to, že skoro každou neděli zkoušíme v táborských Čekanicích, ačkoliv naše bydliště jsou v Borotíně, Sezimově Ústí, u Pacova, v Jihlavě, v Zárybničné Lhotě a v Mladé Boleslavi. Je nám jasný, že O2 arénu asi nevyprodáme, ale na vystoupeních naše muzika lidi baví,“ říká Lukáš Doležal. One Spirit hrají v drtivé většině právě jeho autorskou tvorbu. „Píšu texty, přinesu k tomu pár akordů a dál už tvoříme společně,“ popisuje atmosféru ve zkušebně Lukáš. „Demokracie v kapele nemůže být bezbřehá, ale každý může mít svůj přínos,“ přitakává Standa Vojtášek.
Výsledkem společné práce je i videoklip – promo singlu Odkaz. Natáčelo se na zřícenině v Borotíně a na Youtube má klip už přes 15 000 shlédnutí. Z toho jsou kluci nadšení. Na podzim chystají demo se čtyřmi písničkami. „Mně by se líbil i další videoklip,“ dodává Standa.
„V kapele jsou důležité vztahy, zatím fungujeme výborně,“ prozradil Lukáš. Současní členové kapely přitom prošli různými žánry, Standa třeba heavy metalovým obdobím. A jsou i zcela rozličných profesí – Michal jezdí jako řidič v dopravní firmě Comett Plus, Honza Kašpar se věnuje restaurátorství, bubeník Honza je profesionální hasič, Standa je vedoucí výroby plastových bazénů, Matěj studuje a chtěl by se jednou život hudbou, třeba učit na zušce. Lukáš se teď na plný úvazek stará o svého tátu. Lídr kapely si váží hlavně toho, že co se v téhle sešlosti domluví, to platí. „Asi jsem staromódní, je mi už jednačtyřicet, ale když místo dochvilnosti dorazí esemeska, že se dotyčný nedostaví, nechápu to,“ říká.
Vzali by mezi sebe ženskou posilu? „Nikdy!,“ prohlásil rezolutně Standa, „na tom se rozpadají kapely.“ „Fakt je, že mám taky takovou zkušenost. Byl jsem kdysi v patnácti v první kapele, mě zajímala muzika, kluky zajímala naše zpěvačka a nakonec skončilo celkovým rozchodem,“ dodává Lukáš. „Možná to němu fungovat může,“ zauvažoval přece jen Standa smířlivěji. „Někomu možná ano, u nás ne,“ uzavřel téma Lukáš.
A co by kluci přáli svým posluchačům a kamarádům? „Hlavně, aby se nenechali ovlivnit dobou, která nějak ztrácí základní hodnoty,“ vzkazuje Lukáš. „Aby lidi zas začali chodit ven, stýkali se mezi sebou, bavili se a nepouštěli si muziku jen na Spotyfi do sluchátek,“ přidal se Standa. „A ať si všichni jdou za svými sny a nikdy se nevzdávají,“ dodal Matěj.
Lukáš, Standa a Matěj na návštěvě v redakci Táborska…
Diskuse k článku