Kapelník se sborem sklidil na Štědrý večer potlesk a vzápětí usedl za varhany


Tradiční zpívání českých koled se v městysu na Českobudějovicku za účasti více než stovky přihlížejících konalo na náměstí u vánočního stromku a betlému od 21.40 hodin. Výkon sboru v mrazivém večeru ocenili lidé potleskem.
„Tradice zpívání vánočních koled v podání souboru našich milých děvčat tu trvá asi 30 let. Já působím v roli kapelníka něco přes 20 let. Je pěkné, že si sem vždy řada lidí najde cestu a za potlesk, samozřejmě, velice děkujeme,“ uvedl pětašedesátiletý Jaroslav Korčák a zároveň varhaník z Ledenic.
Zpíval si pro sebe, nahlas si netroufl
Na ledenické náměstí si vychutnat zpěv koled dorazila například Eva Šulková. „Člověk se potřebuje po štědrovečerní večeři trochu projít a zároveň jsem se na zpívání koled moc těšila. Je to tu u nás takové pěkné dokreslení ledenické vánoční atmosféry,“ sdělila Eva Šulková z městyse na Českobudějovicku, která sem přišla se synem.
Stejně tak si pozdní Štědrý večer přišel užít i Jaroslav Vlášek. „Vyjít si večer na zpívání je tu tradice, kde se potkáváme se spoustou milých známých. A ten sbor se to vždy snaží udělat co nejhezčí. Navíc je moc příjemné se po večeři takto provětrat. Nejraději mám koledu Narodil se Kristus Pán, ale zpíval jsem si ji jen pro sebe, nahlas jsem si netroufl,“ řekl s úsměvem Jaroslav Vlášek z Ledenic.
Historie koled sahá do 13. století
Vánoční koleda je píseň s vánoční tematikou. Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století. Podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi. Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Slovo koleda je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae – první den v měsíci a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.
Diskuse k článku