Vodohospodářskou infrastrukturu v Táboře obhospodařuje Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. (dále jen VST), do níž vložila města Tábor, Sezimovo Ústí i Planá nad Lužnicí veškerý svůj vodohospodářský majetek (kanalizační i vodovodní síť a čistírny odpadních vod). Nic nebylo prodáno a zmíněná města tak mají stále nad svým majetkem kontrolu. V čele VST stojí ředitel, ale jejími jednateli jsou starostové měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí, kteří určují její strategii a směr.

Aby bylo možné popsat současný stav, musíme se vrátit dlouho do historie, a to do let 2002 – 2004. Tehdy VST připravila projekt pod názvem „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“ a předpokládalo se, že peníze na něj se získá z předvstupních fondů ISPA, ale projekt nebyl připraven včas. Tehdejší jednatelé rozhodli požádat o podporu z Fondu soudržnosti, což ale znamenalo jiné podmínky a nutnost jim projekt přizpůsobit. Cílem souhrnného projektu bylo opravit stokovou síť v táborské aglomeraci tak, aby byly odstraněny aktuální problémy a aby mohla být po dokončení rekonstrukce provozována bez poruch.

Důvodem rekonstrukce byly tyto zásadní nedostatky:

– špatný technický stav konkrétních částí kanalizačních sběračů,

– nedostatečná kapacita čistírny odpadních vod Klokoty,

– nemožnost využít volnou kapacitu areálové čistírny odpadních vod Na Mělké,

– nedostatečná retenční kapacita kanalizačního systému při odvádění přívalových odpadních vod,

– na kanalizaci a tím i na čistírnu nebyly připojené okrajové městské části Tábora.

Žádost o podporu z Fondu soudržnosti byla v Bruselu registrována v červenci 2005 a předpokládalo se, že o dotaci bude rozhodnuto do půl roku. Bohužel tehdy místo toho dlouhé měsíce probíhaly diskuse k provozním smlouvám v oddílném modelu (tzn. jiný vlastník infrastruktury a jiný provozovatel). Rozhodnutí o poskytnutí podpory tak VST dostala až v prosinci 2006. Evropská komise (dále jen EK) předpokládala celkové náklady ve výši 18,753 milionů eur, z toho tzv. způsobilé náklady činily 14,245 eur a míra podpory byla stanovena na max. 54 %, tedy 7,692 milionů eur.

Zásadní podmínkou pro udělení dotace byl transparentní výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury. VST začala vybírat provozovatele prostřednictvím veřejné zakázky koncem roku 2006. Tehdy to byla novinka, takže koncesní projekt zpracovala renomovaná firma v souladu se zkušenostmi ze zahraničí. Jeho součástí byl i Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací VST pro roky 2009 až 2018, který vymezil rámec finančních potřeb VST na udržení zásobování vodou a odvádění i čištění vod odpadních. Stav vodohospodářského majetku na začátku 21. století byl tristní, a to nejen v Táboře, investice byly nezbytné. Naší výhodou byly evropské dotace. Města, která se k nutným opravám odhodlají až za pár let, budou finance shánět podstatně hůř. Jak koncesní projekt, a to včetně prognózy vývoje cen vodného a stočného až do roku 2019, tak i výsledek dvoukolového koncesního řízení schválila zastupitelstva všech tří měst a také valná hromada VST, plán obnovy vzali zastupitelé na vědomí. Současný provozovatel ČEVAK a.s. byl ale vybrán až v polovině roku 2011. Z toho jasně plyne, jak komplikované jsou jakékoli změny a jak dlouho zejména státu trvá vše potřebné vyřídit.

Vyšší ceny vody znamenají vyšší nájemné pro VST, což znamená více peněz, které lze investovat do dalších oprav a rozvoje majetku VST. Koncesní projekt předpokládal tyto náklady do investic a do obnovy (bez DPH)

Projekt Táborsko 750 mil. Kč bez DPH

AČOV – intenzifikace 160 mil. Kč – předpoklad

ČOV Klokoty 60 mil. Kč – předpoklad

Zárybničná Lhota 58 mil. Kč – předpoklad

A tady se dostáváme k jádru problému – od původního projektu a žádosti o dotaci (2005) k vlastní stavbě (2009) uplynulo několik let a mezitím se razantně zvýšily ceny stavebních prací i materiálů. Pro realizaci díla bylo nezbytné zajistit také komerční úvěr ve výši cca 1 miliardy korun od Raiffeisenbank. Tento úvěr počítal i se zajištěním finančních prostředků na plánovanou intenzifikaci čistírny odpadních vod Na Mělké a na výstavbu vodovodu a kanalizace v Zárybničné Lhotě.

Projekt Táborsko zahrnoval 23 podprojektů v naprosté většině na území Tábora. Byla vybudována 1 404 m dlouhá kanalizační stoka (štola), rekonstruováno či nově vybudováno 24 464 km kanalizačních stok, čistírnu nově napojeno 2 060 obyvatel a zrekonstruováno 7 420 km vodovodních sítí. V kanalizačních sítích nově vznikla akumulační kapacita o 4190 kubických metrů, což by městu pomohlo zejména při povodních.

Žádost o financování projekt intenzifikace AČOV byla podána v únoru 2009, ale rozhodnutí o poskytnutí dotace přišlo až v únoru 2013. Celkové náklady dosáhly cca 180,3 mil. Kč a čistírna dnes odpovídá nejpřísnějším parametrům stále se zpřísňující se legislativy. Vodovod a kanalizace v Zárybničné Lhotě získaly dotaci od ministerstva zemědělství, a to v roce 2011.

V současné době v Táboře probíhá rekonstrukce Budějovické ulice, ale to znamená i náklady 10,5 mil. pro VST, která zde opravuje své sítě. Pro další etapy rekonstrukce Budějovické ulice počítá VST s částkou 45 až 55 mil. Kč.

Dle dostupných informací z VST ze srpna 2018 rozhodlo vedení společnosti, že cena pro vodné a stočné na období od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019 zůstane beze změny, tedy:

vodné = 47,32 Kč/m3

stočné = 45,39 Kč/m3

celkem = 115,12 Kč/m3

Stejně jako jakýkoliv jiný velký projekt, také obnova vodohospodářských sítí v Táboře byla zatížena obrovskou administrativou a nečinností některých státních institucí. Nelze tedy tvrdit, že za něco může jeden konkrétní člověk. Projekt se táhl přes tři volební období a o všem zásadním vždy rozhodovali jak zastupitelé tří měst, tak i všichni tři starostové. My máme investice za sebou, jiná města to ještě čeká.

Hana Randová, sdružení nezávislých kandidátů Tábor sobě

číslo 4 v komunálních volbách v Táboře

-pi-