Po osvobození v roce 1945 se v republice nacházelo 188 kilometrů rozestavěných dálnic. Nová československá vláda měla zájem na pokračování dálnice z Prahy na Brno. Soudila ale například, že rozmach motorismu ze třicátých let už se nebude opakovat, a že rychlost 120 kilometrů na budoucí dálnici postačí. Práce na dokončení dálnice se nakonec rozběhly až v roce 1967 a dálnice z Prahy do Brna, plánovaná už v roce 1940, byla dokončena až v roce 1980. Na konci roku 2015 bylo v republice 775 km dálnic a 463 km rychlostních silnic. Administrativním přeřazením rychlostních silnic mezi dálnice rázem počet dálničních kilometrů narostl. Jelikož se ale statisíce Čechů vydávají každoročně na dovolenou jižním směrem, na vlastní oči vidí, že rychleji se dálnice staví v Rakousku i Chorvatsku. S prvním náměstkem jihočeské hejtmanky Josefem Knotem, který má v gesci investice, přinášíme rozhovor na téma, jaký rozvoj dopravních tepen mohou očekávat v dohledné době Jihočeši.

Dálnice D3 i s dosud rozestavěnými částmi konečně doputovala do Českých Budějovic, jaký je harmonogram prací na dalším úseku Úsilné – Hodějovice?

Stavbu úseku, který je dlouhý kolem 7,2 kilometru s 999,5 metrů dlouhým tunelem, zkomplikovala námitka k průběhu výběrového řízení. Podal ji jeden z uchazečů o zhotovení stavby. Podle informací inženýrky Hruškové, ředitelky jihočeské správy Ředitelství silnic a dálnic, které výběrové řízení vyhlásilo, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto námitku na konci roku 2018 zamítl a uchazeč ještě podal rozklad k předsedovi ÚOHS. Vybraným uchazečem na vybudování úseku Úsilné – Hodějovice je sdružení firem Hochtief, Colas CZ a M-silnice, po dořešení námitky se má v březnu předávat staveniště a zprovoznění celého úseku se plánuje na srpen roku 2022. ŘSD také vypsalo v jednacím řízení bez uveřejnění zakázku na shrnutí ornice, které muselo být provedeno podle podmínek rozhodnutí EIA do 15. března.

Kdy poté navážou další práce na trase Hodějovice – Dolní Třebonín?

Také u tohoto 12,5 kilometru dlouhého úseku proběhlo ke konci roku 2018 výběrové řízení na zhotovitele stavby. Dne 23. března dojde k slavnostnímu zahájení stavby, takže první řidiči by se po tomto úseku mohli projet ve stejném termínu jako u předchozího úseku, tedy v srpnu roku 2022.

Častá otázka zní, kdy se očekává dotažení dálnice až do Dolního Dvořiště?

Termínů už tu zaznělo mnoho. Čím vyšší „šajba“ termín slibovala a čím blíže volbám bylo, tím bližší termín dokončení stavby zazněl. Vzpomeňme třeba Andreje Babiše, ten při své nedávné návštěvě Jihočeského kraje sliboval termín dokončení D3 na rok 2022, když následně ministr dopravy Dan Ťok stanovil termín na rok 2025. Takže na reálná čísla je lépe se ptát Ředitelství silnic a dálnic než politiků.

Dobře, jaké akce tedy na stavbu dálnice D3 navazují v krajské kompetenci?

V roce 2020 by měla začít realizace dalších etap stavby tzv. Zanádražní komunikace v Českých Budějovicích, která se napojuje v okružní křižovatce v Novohradské ulici nad nákupním centrem Penny v Nových Hodějovicích. Tato komunikace bude sloužit jako přivaděč k dálnici D3 v místě mimoúrovňové křižovatky Pohůrka. Celkově se jedná o úsek s délkou 395 metrů. Stavbu financuje Jihočeský kraj ve spolupráci s městem České Budějovice. Součástí bude i společný pás pro provoz cyklistů a chodců, vedoucí podél budoucí komunikace a dále podél dálnice D3 k ulici Ledenická. Stavba za více než 36,3 milionu korun by měla být dokončena v září 2021.

Součástí projektu Zanádražní komunikace je plánovaný obchvat Srubce spolu s přeložkou silnice II/157, která tento obchvat propojí na D3 v místě mimoúrovňové křižovatky Pohůrka. Po vzájemné dohodě kraje s Budějovicemi bude tato etapa realizována samostatně, protože to ulehčí majetkoprávní vypořádání a vyřízení stavebního povolení. To by mělo být hotovo v lednu 2021. Následné dokončení stavby je pak plánováno na srpen 2022. Odhad nákladů na přeložku je 100 milionů a na obchvat Srubce 500 milionů korun. V souvislosti s projektem Zanádražní komunikace je plánován také tunel pod nádražím. Na ten se v současné době zpracovává projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, kterou zadalo město České Budějovice. Předpokládá se dodání dokumentace pro územní rozhodnutí v prosinci tohoto roku. Dokumentaci pro stavební povolení zajistí Jihočeský kraj, protože se jedná se o komunikaci ve vlastnictví kraje. Financování budou kraj a město České Budějovice požadovat z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy od státu.

Jak to vypadá s takzvanou jižní tangentou na jižním okraji Českých Budějovic?

Jižní tangentu financuje Jihočeský kraj. Jde o zcela novou silnici II/143 se všemi souvisejícími stavebními konstrukcemi, protihlukovými opatřeními, doprovodnou zelení a inženýrskými sítěmi. Budou zde i dva železniční mosty přes kruhový objezd a jeden železniční most přes komunikaci II/143. Hlavní trasa komunikace bude propojovat stávající silnici I/3, směřující z Budějovic na Kaplici a Český Krumlov, která se výhledově stane silnicí II. třídy, s budoucí dálnicí D3. Místo napojení na dálnici se nachází na úseku Hodějovice – Třebonín, a to mimoúrovňovou křižovatkou Roudné. Komunikace vede nezastavěným územím. K největšímu přiblížení ke stávající zástavbě dochází v prostoru mezi Českými Budějovicemi a Včelnou. Celková délka stavby je 2,706 kilometru. Pokud vše půjde podle plánu, měla by být celá stavba ukončena také v srpnu 2022. Odhad nákladů se pohybuje okolo téměř 792 milionů korun.

Blokují některé akce odvolání a bude třeba použít vyvlastňování?

U žádné z uvedených akcí zatím nejsou vyřešena všechna majetkoprávní vypořádání. Proces vyvlastnění je jednou, nikoli však jedinou z možností, jak tuto situaci řešit a kraj k němu chce přistoupit až jako k možnosti poslední.

Co se chystá na trase České Budějovice – Písek?

Zde se připravuje zkapacitnění silnice I/20 do Písku, které řeší Ředitelství silnic a dálnic. Z Českých Budějovic do Pištína by měla tato komunikace vést jako zcela nová čtyřproudovka. Počítá se s obchvaty Dasného a Češnovic. Mezi Pištínem a Pískem, úsek měří asi 35 km, má vždy v jednom směru střídavě přibývat jízdní pruh navíc. Jedná se o podobný princip jako na Benešovsku. Krajský úřad projekt hodnotil a před pár týdny rozhodl, že záměr nebude mít významný vliv na životní prostředí. Z toho vyplývá, že se ŘSD vyhne složitému zpracování a posuzování dokumentace EIA. Pro stavbu to bude znamenat zásadní urychlení procesu přípravy. I díky tomuto rozhodnutí to vypadá, že by se mohlo začít za čtyři roky stavět.

Jak se kraj staví k avizovanému zpoplatnění jízdy na silnicích I. třídy?

Se zpoplatněním silnic I. tříd Jihočeský kraj nesouhlasí. Obáváme se tendence dopravců objíždět zpoplatněné úseky. Nehledě na to, že náklady spojené s mýtem dopravci promítnou do cen svých služeb, které v konečném důsledku zaplatí zákazník.

Jak to vypadá se severní tangentou, která má propojit dálnici D3 a silnici I/20 na Písek po severním okraji Českých Budějovic?

Tuto tangentu bude realizovat Ředitelství silnic a dálnic. V současné době je vydané nepravomocné územní rozhodnutí. Stavba by měla být dokončena společně s dálničním obchvatem města, tedy do srpna 2022.

Obyvatelé Písecka, Strakonicka a Prachaticka volají dlouhodobě po tom, aby se nezapomínalo také na dálnici D4 z Prahy jejich směrem. Jaká je situace zde?

Na dostavbu a provoz dálnice D4 mezi Pískem a Příbramí v současné době probíhá výběrové řízení na zajištění koncesionáře. Má jít o využití projektu PPP (Public Private Partnership) – tedy o zapojení zdrojů soukromého investora. Pro umožnění realizace PPP na pokračování výstavby D4 byla výrazně urychlena investorská příprava na straně ŘSD. Projekty PPP umožňují optimalizovat cash flow, protože stát rozloží platby do splátek hrazených až po dokončení dálnice. Stát tak nemusí na výstavbu vynakládat průběžně své vlastní finanční zdroje. Od toho si slibuje urychlení výstavby. Podrobnými informacemi ale disponuje Ředitelství silnic a dálnic.