Za běžných letních dnů je Otava místem pro vodáky, rybáře i procházky podél vody. Historie Strakonicka a Písecka ale zná i její úplně jinou tvář. Hydrologická měření připomínají velké vody z let 1954, 1981 či 1993. Nad všemi však vyčnívá datum 13. srpna 2002. Ve Strakonicích tehdy vodoměr ukázal 460 centimetrů, v Písku dokonce 880.

Otava vzniká na Šumavě soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Odtud pokračuje přes Sušici a Horažďovice ke Strakonicím, dále k Písku a nakonec do oblasti vodní nádrže Orlík. Údaje Povodí Vltavy potvrzují, že právě Otava představuje pro města ležící na jejím toku významné povodňové riziko.

Srpen 2002 přepsal statistiky

Kdo zažil srpen 2002, většinou nepotřebuje připomínat, jak rychle se tehdy situace změnila. Čísla Českého hydrometeorologického ústavu ale dobře ukazují mimořádnost tehdejší události.

Ve Strakonicích vystoupala Otava 13. srpna na 460 centimetrů. Pro srovnání, současná hranice třetího stupně povodňové aktivity, tedy ohrožení, je na zdejším profilu stanovena na 300 centimetrech. Úroveň označovaná dnes jako extrémní povodeň začíná na 420 centimetrech.

Nešlo přitom jen o číslo na vodočtu. Dobový Zpravodaj města Strakonice popsal následky bezprostředně po katastrofě. Podle něj byla zničena lávka přes Volyňku, poškozen most Na Křemelce a stržena nosná konstrukce parovodu přes Otavu. Zatopeny byly objekty na Palackého náměstí a z provozu byla vyřazena i teplárna.

Mezi nejpostiženější místa patřily Barvínkov a Palackého náměstí s okolím. Voda zaplavila také areál ČZ a dalších podniků. Z dobových fotografií a jejich popisků je doloženo, že vody Otavy zalily první a třetí nádvoří strakonického hradu. V průmyslovém areálu navíc došlo k úniku ropných látek a následné kontaminaci půdy.

Tehdejší starosta Pavel Vondrys ve Zpravodaji připomněl i záplavy z padesátých let. Podle jeho slov však nedosáhly takových rozměrů jako povodeň roku 2002.

Písek: Osm metrů a osmdesát centimetrů na vodočtu

Ještě vyšší číslo zaznamenala hydrologická stanice v Písku. Dne 13. srpna 2002 zde hladina Otavy dosáhla 880 centimetrů. Dnešní hranice třetího stupně povodňové aktivity je přitom na píseckém profilu 380 centimetrů.

Katastrofa se nesmazatelně zapsala také do historie píseckého Kamenného mostu. Podle oficiálního webu města jej rozbouřená Otava v srpnu 2002 zcela pohltila a nad vodou zůstávaly viditelné především barokní sochy. Velká voda strhla zábradlí, jednu ze soch andělů a poškodila mostovku. Most však povodeň přečkal a následně byl opraven.

Rok 1954 byl druhým velkým varováním

Historické tabulky ČHMÚ ukazují, že rok 2002 nebyl první mimořádnou povodní, kterou oba regiony zažily. Výrazné je především datum 9. července 1954. Ve Strakonicích tehdy hladina dosáhla 422 centimetrů a v Písku 593 centimetrů. V obou případech jde podle současných evidenčních listů ČHMÚ o jednu z nejvyšších evidovaných hodnot.

Ve Strakonicích následovaly mezi výraznými zaznamenanými stavy také 382 centimetrů 21. prosince 1993, 347 centimetrů 20. července 1981 a 337 centimetrů 22. července 1980. Dne 30. května 1965 zaznamenal vodoměr 305 centimetrů.

Také Písek má dlouhý seznam velkých vod. Po hodnotě 593 centimetrů z roku 1954 následuje 508 centimetrů 21. prosince 1993 a 428 centimetrů 20. července 1981. V červnu 1965 zde Otava dosáhla 338 centimetrů.

Velká voda se připomněla i před dvěma lety

Nejnovější položka mezi nejvyššími stavy píseckého profilu pochází z 14. září 2024. Otava tehdy vystoupala na 389 centimetrů a překročila tak současnou hranici třetího stupně povodňové aktivity o devět centimetrů. Proti srpnu 2002 však byla hladina o téměř pět metrů nižší.

Zářijová povodňová epizoda roku 2024 zasáhla značnou část republiky. ČHMÚ uvádí, že extrémní srážky mezi 11. a 16. zářím vedly na mnoha tocích k dosažení druhého a třetího stupně povodňové aktivity. Jihočeský kraj měl za celý měsíc srážky odpovídající 378 procentům dlouhodobého zářijového normálu.

Normálně 23 kubíků, stoletá voda přes osm set

Rozdíl mezi běžnou Otavou a velkou vodou dobře vystihují také údaje o průtocích. Ve Strakonicích činí podle současného evidenčního listu průměrný roční průtok 17,618 kubického metru za sekundu. Hodnota stoletého průtoku Q100 je zde stanovena na 656 kubických metrů za sekundu.

V Písku činí průměrný roční průtok 23 kubických metrů za sekundu, zatímco stoletému průtoku odpovídá 837 kubických metrů za sekundu.

Řeka měnila i podobu Strakonic

Soužití města s vodou přitom není jen příběhem povodní. Strakonice vyrostly u soutoku Otavy a Volyňky a obě řeky ovlivňovaly jejich rozvoj po staletí. Historici Muzea středního Pootaví například uvádějí, že v letech 1932 až 1936 proběhla regulace Otavy a že po roce 1850 vyrůstaly u Otavy a Volyňky velké tovární komplexy. Výrazně do podoby města později zasáhlo také přemostění soutoku Otavy a Volyňky budované v letech 1970 až 1976.

Řeka tak byla a zůstává jednou z určujících součástí obou regionů. Většinu času nabízí obyvatelům i návštěvníkům klidnou tvář. Historické tabulky vodních stavů ale připomínají, že mezi normální hladinou a mimořádnou povodní může být rozdíl několika metrů.

A právě čísla 460 ve Strakonicích a 880 v Písku z 13. srpna 2002 zůstávají mimořádnou připomínkou dne, kdy Otava ukázala sílu, na kterou oba regiony nezapomněly.