Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu

Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu
Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu
Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu
Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu
Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu
Zobrazit galerii (7)
Když se topí, tak se peče. Kamnář Vladimír Hejna z Dobrošova stavěl kamna pro Kellnera i Bakalu

MILEVSKO – Příjemné sálavé teplo, oheň lehce praská v kamnech a už ode dveří se line vůně domácí pečínky z vyhřáté trouby. Tak vypadá teplo domova, které přináší krby a kamna Vladimíra Hejny a jeho týmu z Milevska. V pátek 16. října u příležitosti Dne kamen jsme si povídali o jeho cestě k tradičnímu řemeslu, které bez kumštu dělat nejde. Zručný kamnář popisuje svou profesní cestu od kombajnu v Sepekově až k prestižním zakázkám pro nejbohatší Čechy ve francouzských Alpách či Normandii. Přidal praktické rady, jak se vyvarovat zásadních chyb při přípravě dřeva na zimu.


Podzimní ochlazení každoročně spouští nápor na kominíky a kamnáře. Zatímco trh v posledních letech zaplavily dotační technologie, zájem o tradiční kachlová kamna, krby a sporáky na jihu Čech neupadá. Právě naopak. Stále více majitelů novostaveb i zrekonstruovaných venkovských stavení hledá energetickou soběstačnost a zdravé sálavé teplo.
Vladimír Hejna z Dobrošova se kamnářskému řemeslu věnuje více než dvě desetiletí. V regionu Milevska, Písku i Tábora patří k vyhledávaným mistrům svého oboru, jeho rukopis však nesou i honosná sídla v zahraničí. Ve vyhřátém krbovém studiu v Milevsku jsme u čerstvé bábovky a šťavnaté pečínky připravené v troubě mluvili o tradičním řemeslu kamnářství. Jak říká Vladimír Hejna, když se u nich topí, v troubě se většinou peče kus masa.

Teplo z krbu má výhody

V pátek 16. října si Česká republika i sousední země připomínají Den kamen. Co bylo hlavním impulsem pro vznik této osvětové akce?

Hlavním důvodem je snaha vyvrátit neustálé dezinformace, které se mezi lidmi šíří. Především fámu, že se zakáže topit dřevem. Vznikla Asociace pro ekologické vytápění dřevem, což je profesní sdružení odborné veřejnosti a zabývá se výzkumem a rozvojem udržitelného způsobu vytápění dřevní biomasou. Na svých stránkách vysvětluje, že žádný zákaz nehrozí a naopak je toto vytápění podporováno. Pokud topíte kvalitním suchým dřevem, je bilance emisí oxidu uhličitého srovnatelná s přirozeným tlením dřeva v lese. Asociace vystupuje s heslem Poleno povoleno. Lidé bohužel často zaměňují dřevo s fosilními palivy a svou roli hrají i lobbistické zájmy prodejců jiných technologií.

Máte na mysli boom tepelných čerpadel a fotovoltaiky?

Ano. Před lety jsem četl článek od výrobce čerpadel, který tvrdil, že Německo topení dřevem zakazuje, což není pravda. Proti tepelným čerpadlům nic nemám a také je nikomu nerozmlouvám. Ale je třeba vidět souvislosti. Čerpadlo má sice čistý lokální provoz, ale některé komponenty se vyrábějí i v asijských zemích a za jakých emisních podmínek, to je otázkou. K tomu je třeba připočítat i dopravu přes půl světa na lodích spalujících tisíce litrů nafty.

Dalším faktorem je závislost na elektřině. V poslední době se setkáváme s desítkami případů, kdy mají lidé v novostavbách tepelné čerpadlo i fotovoltaiku, a přesto se na nás obracejí s žádostí o stavbu komína a dodání kamen. Chtějí zkrátka další zdroj tepla, který jim poskytne větší nezávislost a jistotu pro případ, že elektřina nebude k dispozici.

V čem je rozdíl mezi teplem z radiátorů a z kachlových kamen?

Sálavé teplo z kachlů funguje na principu elektromagnetického vlnění, je to stejné teplo jako od slunce. Prohřívá tělo přirozeně a do hloubky. Kamna přinášejí také příjemný relax. Když doma slyšíte praskat oheň a v troubě se peče bábovka, je to prokazatelný lék proti stresu. Nejlepším zařízením do domu je klasický kachlový sporák – zahřeje, upeče, uvaří a se zápalkou v ruce si s ním poradíte i bez elektřiny.

Od kombajnu k vítězství v soutěži

Váš profesní životopis je pestrý. Vyučil jste se původně v jiném oboru?

Vystudoval jsem zemědělskou školu a osm let jsem jezdil na kombajnu v JZD Sepekov. Práce na poli mě bavila, ale po změně režimu jsem jako kombajnér bral kolem dvou tisíc korun. Tchán pracoval u stavební firmy, tak jsem přešel do stavebnictví za čtyřnásobným platem. Začínal jsem od píky jako přidavač, postupně jsem jezdil s bagrem, dělal zedničinu a zámečničinu. Všechny tyto dovednosti dnes v kamnařině zúročuji, protože u kamen potřebujete svářečku, zámečnictví, vzduchotechniku i obkladačské práce.

Co vás přimělo postavit se na vlastní nohy a založit firmu?

Byl to rodinný impuls. K mé tehdejší ženě se vedoucí v zaměstnání nechovala fér a manželka tam stejně přišla o práci. Řekl jsem si, že jsem chlap a musím rodinu zabezpečit. Řekl jsem kolegům, že odcházím do soukroma, a oni šli se mnou. V bytovce v Chyškách, kde jsme tehdy bydleli, se po třech letech rozpadl komín a muselo se topit elektrokotlem. Řekl jsem si, proč nezkusit krb, a postavil jsem ho. V roce 2002 vyhlásilo Energy Centrum České Budějovice s hornorakouskými partnery soutěž o energeticky úsporný projekt. Přihlásil jsem se a v kategorii byt jsem získal 1. místo, za které jsem tehdy vyhrál automatickou pračku. To mi otevřelo dveře k dalším zakázkám.

Kdy přišlo rozhodnutí věnovat se výhradně kamnům?

Rychle jsem pochopil, že krb není skutečná kamnařina. Chtěl jsem umět stavět opravdová kamna. Dva roky jsem o víkendech dojížděl do Ostravy na rekvalifikační kurz, v roce 2007 jsem získal výuční list a jsem členem Cechu kamnářů České republiky. Pravidelně jezdím na odborná školení u nás, v Rakousku i v Německu.

Kamna pro Bakalu i Kellnera, jednání na podání ruky

Mezi vašimi referencemi figurují i velmi zvučná jména českého byznysu. Kde všude vaše kamna hřejí?

Postavil jsem za život několik stovek poctivých kamen. Vedle rodinných domů na Milevsku a chalup v jižních Čechách jsme dělali kamna pro Zdeňka Bakalu na Šumavě, kde jsme uspěli v klasickém výběrovém řízení. Pro Petra Kellnera jsme stavěli kamna v Alpách ve Francii. K této práci jsem se dostal díky synovi, který působí jako stavební inženýr a podílel se tam na stavebních projektech. Dvakrát jsme pracovali také v Normandii pro bohatého českého chovatele koní, který tam koupil historický statek.

Jak se s takovými osobnostmi jedná?

Pracovali jsme pro desítky lékařů, advokátů i podnikatelů a musím říct, že z devadesáti procent šlo o naprosto přímé jednání rovného s rovným, kde platilo podání ruky. Dělali jsme například pro jednoho staršího pražského advokáta. Ptal jsem se ho, jakou připravíme smlouvu, a on mi řekl: ‚Pane Hejno, mám čuch na lidi a věřím vám.‘ A všechno platilo do puntíku. Takové důvěry si nesmírně vážím. Bohužel se setkáváme i s opačným přístupem. Nedávno mi volal zájemce, chtěl půlhodinovou odbornou konzultaci po telefonu zadarmo a ještě požadoval, abych mu zavolal zpátky na své náklady, aby neutrácel za hovor. To už je neomluvitelná drzost.

Kachle z Bechyně a poctivá ruční práce na několik generací

Jak vzniká návrh nového topidla a jak dlouho trvá realizace?

Ideální je začít v momentě, kdy zákazník projektuje novostavbu. Kamna váží několik tun, takže musíme včas vyřešit statiku podlahy, přívod externího vzduchu i dimenzi komína. Návrhy kreslím rukou na papír, ne v počítači. Při ručním kreslení si uvědomím mnohem více konstrukčních detailů.

Mám tři zaměstnance, na které se mohu stoprocentně spolehnout. O chod prodejny a veškerou administrativu se stará Maruška Koudelková, zatímco realizace staveb mám na starosti společně s Jirkou Třešničkou a Vaškem Steklým. Jejich práce, spolehlivosti a přístupu si nesmírně vážím.

Kde berete materiál na stavbu?

Vše se vyrábí na míru, kachle na kamna nelze koupit jako hotový regálový díl. Spolupracujeme se třemi prověřenými keramičkami, s jihočeskou Bechyní, firmou Hein z Tošovic a MK Profi z Horní Plané u Lipna. Osobní vztahy jsou klíčové, protože když se na stavbě kachel nešťastnou náhodou rozbije, potřebujeme okamžitou náhradu. Výroba keramiky trvá šest až osm týdnů a celá zakázka od prvního návrhu po zátop zabere čtyři až šest měsíců. Samotná stavba u zákazníka může trvat v řádu týdnů.

Vyplatí se taková investice v porovnání s moderními trendy?

Rozhodně. I my stavíme moderní stavby například s velkoplošnou keramikou, ale technologie akumulace zůstává stejná. Za dvě hodiny intenzivního hoření spálíte dávku dřeva, vyrobíte třicet až čtyřicet kilowatt energie, kterou masivní stavba pohltí a dalších deset až dvanáct hodin ji pozvolna uvolňuje do prostoru. Stačí přiložit ráno a večer. Popel se z kvalitního topidla vybírá jednou za tři týdny až měsíc. Kachlová kamna jsou investicí, která bez nadsázky slouží několika generacím.

Základem je suché dřevo

S jakou nejčastější chybou se u majitelů kamen setkáváte?

Lidé často neumějí správně připravit palivové dřevo. Volají mi pak, že kamna netopí a kouří. Stačí ale jen použít suché dřevo. Říkám jim, ať si představí, že si v zimě vezmou na tělo svetr vytažený z pračky. Je to sice vlněný svetr, ale když je mokrý, nezahřeje vás. Voda ve dřevě spotřebuje většinu energie jen na své odpaření. Dřevo musí schnout naštípané minimálně dva roky. Zásadní je mít ho na podzim a v zimě uskladněné pod suchým přístřeškem chráněným ze všech stran, protože podzimní mlhy a vlhkost jinak suché dřevo opět znehodnotí. Kilo suchého dřeva má stejnou výhřevnost bez ohledu na druh, ale tvrdé dřevo, jako dub, hoří déle a nezanáší komín pryskyřicí.

Kromě kamnářství jste známý i jako divadelník. Kdy vás uvidí diváci na jevišti?

Působím ve spolku Chyšečtí ochotníci a v úterý 27. října začínáme zkoušet novou hru. Bude to známá česká komedie z prostředí zemědělského družstva o tom, jak zvýšit dojivost krav. Režie mi přisoudila roli velebnosti, takže se na jevišti představím jako farář.

Michaela Neumannová
Michaela Neumannová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.