Magdalena Horecká a Anna Kotrlíková, členky Prácheňské umělecké besedy, jsou zářným příkladem toho, že začít s uměním se dá v každém věku. Obě jsou v důchodu, stoprocentní samouci, přesto jejich tvorba nese znaky naprosté profesionality a originality. Zatímco Magdalena Horecká krotí na plátnech nespoutané barvy pomocí techniky akrylového pouringu, Anna Kotrlíková kombinuje moderní technologie s tradičním řemeslem – sama programuje složité vzory a následně je vyšívá na autorské, vlastnoručně šité kabelky.

„Od dětství šiji oblečení, dnes ještě vyšívám, což přišlo až po letech, když jsem si koupila vyšívací stroj. Potřebovala jsem uplatnit výšivky, které jsem vytvořila a napadlo mě, přenést je kromě oblečení i na kabelky,“ popisuje začátky své záliby Anna Kotrlíková. A protože výšivky byly originální, rozhodla se, že originální budou i její kabelky, které začala také sama vyrábět. „Desetiletá cesta od prvních výrobků po dnešek byla trochu točitá. Musel jsem přijít na to, jakým způsobem kabelku vytvarovat, dnes využívám quilting. Našla jsem výztuhy, které materiál vyztuží, ale umožní i jeho sešití na stroji bez zlomení jehly. Výšivky jsem se naučila dělat v designérském programu, protože to, co se dá koupit nebylo podle mého gusta,“ vysvětlila Anna Kotrlíková, která se snaží, aby kabelky odpovídaly určitému výtvarnému stylu, v poslední době preferuje Gotik, Art deco a Art nuveau. Inspiraci čerpá na internetu.

Protože některé výšivky plné detailů by na kabelkách v malém nevynikly, začala Anna Kotrlíková zhruba před dvěma lety navíc vyšívat i obrazy. „Můžu si s výšivkou víc pohrát, stínovat, udělat detaily, zaujaly mě hlavně stylizované portréty dívek. Dřív jsem vyráběla i šperky z korálků a měděných drátků, na to ale dneska už čas nemám. K vidění jsou tu ale starší kousky,“ dodala Anna Kotrlíková.

Abstraktní obrazy Magdaleny Horecké

Zatímco Anna Kotrlíková sází na detail, druhá vystavující, Magdalena Horecká, se vyjadřuje skrze živelnou techniku acrylic pouring (lití akrylu), která na plátnech vytváří neopakovatelné organické struktury. „V mládí jsem snila o tom, že jednou budu malovat. Jenže nemám talent na klasickou malbu, přestože jsem celý život pracovala jako aranžérka. A pak jsem před třemi lety objevila na Facebooku acrylic pouring a úplně mě pohltil. V noci mám myšlenku, ráno vstanu, těším se, jak bude obraz vypadat, rozliju barvy na plátno… a ono je to něco úplně jiného. Týden mi pak trvá, než se s tím duševně smířím. Některé výtvory se mi nelíbí a seškrábnu je, jiné obrazy se mi zalíbí a vytvořím si k nim citový vztah,“ přiznává autorka, která si ateliér vytvořila ve stodole.

„Tam můžou barvy stékat na zem. Plátno se různě natáčí, používám stěrky, špachtle. Jsem od hlavy k patě zapatlaná od barev, ale hrozně mě to baví. Mám obrazů plný dům, průjezd i dvůr. Baví mě to o to víc, že nikdy nevím, co z toho bude,“ říká Magdalena Horecká, která podle svých slov začala vystavovat díky Prácheňské umělecké besedě. „Nebýt jich, neměla bych šanci. Tento rok jsem měla asi čtyři výstavy, jednu samostatnou v Miroticích a jinak vystavuji spolu s dalšími. Doma mi docházejí zdi, rodina je obdarovaná, a tak jsem si řekla, že je možná čas nabídnout své obrazy i ostatním,“ dodává Magdalena Horecká.

Výstava Mezi Barvou a nití v písecké knihovně potrvá do konce roku a je prodejní. Právě tam tak mohou návštěvníci třeba pořídit originální dárek pro své blízké k blížícím se Vánocům.