Kendeho vila v Českých Budějovicích prochází obnovou
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Prvorepublikový rodinný dům v českobudějovické Otakarově ulici je aktuálně zakrytý sítěmi a lešením. Po obnově fasády a střechy budou práce pokračovat v interiéru, kde se opraví štukové výzdoby, vymění zastaralá elektroinstalace a podobně.
„Zakládáme si na zachování autentické podoby. Pro nás je tato chráněná kulturní památka místem, kde můžeme ve spolupráci s jihočeskou pobočkou Paměti národa nabízet různé programy nejen pro dospělé, ale také pro děti, které sem chodí se svými učiteli dějepisu. A samozřejmě nás čeká její velké využití v titulárním roce Evropského hlavního města kultury 2028. Chceme návštěvníkům přibližovat osudové osmičky v historii našeho národa a právě Kendeho vila si tím velmi pohnutým osudem ve 20. století sama prošla. Je logické, že ji nemůžeme nechat tak, jak je, proto se Správa domů velmi intenzivně věnuje jejímu šetrnému rekonstruování tak, abychom prostory mohli nabídnout pro přednášky, komentované prohlídky, besedy, koncerty i výstavy,“ řekla primátorka Dagmar Škodová Parmová.
Letošní investice je osm milionů korun. Zkrášlovat se bude vila i její okolí. V současné době už je také hotový projekt na úpravu zahrady. „Unikátní objekt, který město koupilo před třemi roky, zůstal relativně nedotčen a svoji podobu si zachoval v období druhé světové války i za komunismu. Dějiny tudy samozřejmě prošly, nacisté tu zřídili sídlo bezpečnostní služby Sicherheitspolizei SD, mučili tu lidi a téměř celou rodinu zabili v koncentračních táborech. Přežil jen skladatel Rudolf Kende. Komunisti vilu majitelům vzali. Historie je bohatá i pohnutá a zaslouží si připomínat, stejně jako prolínání česko-německo-židovského soužití v Českých Budějovicích,“ sdělil náměstek primátorky Tomáš Bouzek.
Historická památka se ale úplně nezavírá, na podzim tady chystá Paměť národa dvě velké podzimní výstavy. Jedna se bude věnovat historii tohoto domu a těm, kteří tady bydleli a na druhé bude k vidění aplikace s virtuální realitou, která přiblíží rodinu Kende, židovský samizdat a časopis Klepy.
Jitka Brůha Welzlová

Diskuse k článku