Dagmar Havelková pracuje v plánské městské knihovně už čtrnáct let. Její kolegyně Romana Růžičková nastoupila v lednu 2023 a přinesla si poznatky z působení v knihkupectvích Kanzelsberger a Luxor. Registrují i v plánské knihovně příliv čtenářů, protože si lidé začínají knihy raději půjčovat než nakupovat?

„Faktem je, že po covidu knihovnám obecně počty čtenářů klesly. Od té doby se nám ale počet registrovaných čtenářů stále zvyšuje. V roce 2019 jsme měli 502 registrovaných čtenářů. Během covidu tento počet poklesl až na 360 v roce 2022. Od té doby ale počet stoupá, loni už jsme měli 421 čtenářů, z toho bylo 165 dětí do 15 let,“ říká Dagmar Havelková.

„V Plané se zvedl výstavbou na Strkově i počet obyvatel. Vznikla tam úplně nová čtvrť. Její obyvatelé ale za prací dojíždějí jinam a tam obvykle nakupují i čerpají služby. K nám pak někteří lidé ze Strkova přicházejí na akce, které pořádáme ve večerních hodinách. Tím se dozvědí, že tu knihovna je,“ dodává Havelková.

„Pomáhají nám také besedy se známými autory. Nedávno tu byl třeba Aleš Palán. Na besedu přijdou i lidé, kteří nepatří k našim čtenářům. Všimnou si, že je tu opravdu velký výběr knih a někteří se pak do knihovny přihlásí,“ zmiňuje Romana Růžičková. Knihovna je současně i vzdělávací instituce, pořádá programy pro děti i veřejnost, například pro klienty domu s pečovatelskou službou.

Knihovny se zaměřily na hry

„Máme na nákup knih ročně 160 tisíc korun. Ta částka se postupně zvyšuje, protože i ceny knih stoupají. Můžeme ale nakoupit víc knih včetně bestsellerů, protože máme slevy okolo 30 procent. Využíváme i slevy u jednotlivých nakladatelství,“ uvedla Dagmar Havelková. Pro knihovny funguje akviziční portál, který je informuje o aktuálních slevách.

„Tento tým lidí na svém webu sestavil strukturu databáze knih, pracují s vydavatelstvími a nás pak informují. Důležité je třeba dozvědět se, že určitá kniha vychází v druhém vydání s jiným názvem, abychom ji nekoupili znovu. Máme na tomto portálu uložená i svá data, co jsme kdy nakoupili,“ pokračuje knihovnice. „Na druhou stranu částka 160 tisíc není velká, když si uvědomíme, že ji máme na nákup knih, časopisů i her. My jsme například loni nakoupili od Alby Kouzelné čtení s mluvící tužkou. Pozvaly jsme maminky z Mateřského centra a Kouzelné čtení od Alby jsme jim ukázaly. Vybraly si, co by se jim líbilo a my jsme to objednaly,“ dodává Havelková. Hry začala plánská knihovna nakupovat v roce 2017, průkopnicí v regionu byla táborská městská knihovna.

„Hry si půjčují rodiče s dětmi. Když si rodina koupí domů hru za třista korun, za čtvrt roku se jim ohraje. Tady si mohou hru půjčit a když přestane bavit, tak zase jinou. To nám přivádí nové dětské čtenáře,“ dodala.

Na hity se čeká v pořadníku

Hraje pro čtenáře roli i cena knížek? „Ano. Na tituly, kterou jsou momentálně in, čeká v rezervačním systému třeba pět nebo šest lidí. Při měsíční výpůjční době by šestý člověk čekal půl roku. Tady ale fungují přátelské sousedské vztahy. Když někomu řekneme, že na určitou knihu čekají další zájemci, obvykle ji přečte jako první a vrátí nám ji dřív. Vnímáme tak, že lidé si raději počkají, než by za knihu dali tři nebo čtyři stovky,“ všimla si Romana Růžičková. „Lidé se taky přijdou poptat, jestli konkrétní knihu máme. My ji můžeme zajistit přes meziknihovní výpůjční službu a když vidíme, že zájem čtenářů je širší, tak ji třeba i koupíme,“ dodává.

A někdy se stane, že žádané tituly přinese i dárce, který dostal knížky třeba pod vánoční stromeček a po přečtení je nechce doma skladovat. „Takhle jsme od jedné paní dostali třeba knihu Tomáše Etzlera Novinářem v Číně. Opravdu atraktivních titulů přinesla paní celou tašku,“ vybavila si Dagmar Havelková.

Kam s nimi?

Pro knihovny je velkým problémem zastarávání knižního fondu. „Nedávno nám na poradě říkaly pracovnice českobudějovické vědecké knihovny, že kniha, kterou si pět let nikdo nevypůjčil, má jít nekompromisně pryč. Lidé chtějí novinky. Odrazují je také ošuntělé knihy,“ zmiňuje Havelková. Stále frčí kuchařky, cestopisy a knihy o zdravé výživě. Nové knihy jsou dnes líbivé, pěkně graficky zpracované.

Co se starými knihami? To je velký problém. V knihovnách stejně jako v mnohých domácnostech. „Na poradě knihovnic to zaznělo jednoznačně. Sběrný dvůr. Neseme to těžce, ale je to tak. My máme knižní fond do 20 tisíc kusů a jeho revizi děláme jednou za pět let. Vyřazené knihy se pak snažíme nabízet po desetikoruně,“ svěřily se knihovnice. Stejně s těžkým srdcem se zbavují lidé například zděděných knihoven. „Někdy tu najdeme za dveřmi tašku starých knížek, my jsme ale ve stejné situaci. Historické knížky bychom doporučovaly zkusit nabídnout do muzea.“

Fantasy a upíři už nefrčí

Podle knihovnic je docela těžké vybrat při nákupech vhodný žánr pro mládež. „Třeba před lety všichni chtěli fantasy a upíry a dnes se po nich slehla voda. Dnešní mladí čtenáři už nejsou tak vyhranění, zajímá je všehochuť. Určitým trendem je ale teď dystopie, postapokalyptické romány. U dětských knih jsou žádané knížky pro rodiče s dětmi, které řeší pocity, emoce, strachy. Starší děti zajímají knihy o změnách pohlaví a identity, o rasové nenávisti, a to i formou románů. Mládež si chodí pro komiksy. Máme je i pro dospěláky, ti ale komiksům moc neholdují,“ podělily se knihovnice o zkušenost. Co je ale mrzí, že ke komiksům mnohdy mají záporný vztah i školy.

„Existují velmi dobré komiksy o Janu Žižkovi, Janu Husovi nebo třeba i o Adolfu Hitlerovi. Všechny zásadní informace tam jsou a je to pro mládež stravitelnější. Školy ale trvají na tom, že děti mají tyto informace získávat z knížek,“ všimly si.

Mezi dospělými čtenáři převažují ženy, silná skupina jsou senioři. Vyžadují zejména české autory a autorky. Hartl, Mornštajnová, Lednická, Třeštíková, Klabouchová nebo Klevisová, to jsou spisovatelé, jejichž knihy jdou z ruky do ruky. Také detektivky Jiřího Březiny. Lidé se také rádi formou beletrie seznamují s historií. Zájem je například o příběhy z druhé světové války.

Spisovatelé mezi čtenáři

„Současní autoři hodně jezdí na besedy. Uvědomují si, že knihy jsou drahé a musí pro zájem o ně něco udělat. Pořádají proto i autorská čtení. Je o ně zájem. My ale nemáme v rozpočtu tolik peněz, abychom mohly besed dělat víc,“ říká Romana Růžičková. V průměru autoři žádají kolem pěti tisíc korun.

Knihovna pořádá programy pro mateřskou a základní školu. Starší děti to pak někdy přivede do knihovny, u mladších to závisí na rodičích. „Když uděláme v měsíci program pro čtyři třídy mateřské školy, v následujícím týdnu máme tři, čtyři nové dětské čtenáře,“ podotkla Dagmar Havelková.

„Naši dospělí čtenáři často pracují mimo Planou. Přemýšleli jsme, jak jim vyjít vstříc a od ledna jsme kromě středeční provozní doby do 18 hodin rozšířily do šesti večer i úterý. Dá se říct, že teprve teď po třech měsících si lidé na prodloužené úterky zvykli. Zkusily jsme i několik akcí o sobotách, ale to byl zájem malý,“ popisuje snažení knihovnic Dagmar Havelková.

Poplatek je nízký. Za dítě rodiče platí na rok 30 korun, dospělí hradí 70 korun ročně. „Tomu se tady hodně diví čtenáři z Prahy. Tam jsou i knihovny, kde se platí při každé návštěvě,“ zmiňují plánské knihovnice.
Od roku 2023 má plánská knihovna i velmi příjemnou čítárnu, dokonce s venkovní terasou, na kterou knihovnice zapůjčí sedáky nebo deky, uvaří i kávu. „Bohužel se v projektu nepamatovalo na bezbariérovost,“ posteskly si Dagmar Havelková a Romana Růžičková, kterým teď vrtá hlavou, jak tento krásný prostor zpřístupnit i pro hůř pohyblivé věrné čtenáře.