Programovou prioritou hnutí ANO bylo na prvním místě získání dalších zdrojů financování k prostředkům městského rozpočtu. Jak hodnotíte výsledek?
Hodnotím ho pozitivně, podařilo se to. Systematické získávání dalších finančních prostředků na investice bylo skutečně naší hlavní prioritou, na které jsme měli postavený volební program před čtyřmi lety. Doslova se to nabízelo jako hlavní téma, protože jsem tehdy viděl, že město investičně stagnuje, realizuje poměrně málo projektů a v oblasti dotací se mu nedaří tak, jak by mělo. To se v tomto období jednoznačně zlepšilo.
Pojďme se zastavit u jednotlivých investic, které program ANO zmiňoval.
Úvodem bych chtěl říci, že se nám podařilo splnit podstatnou část bodů z našeho volebního programu ANO pro Milevsko 2018. Vlajkovou lodí byl Průmyslový park, který byl po patnácti letech příprav otevřen v pátek 15. července za účasti místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Také je hotová dostavba domova pro seniory, což byla sociální část našeho programu a následně programu celé koalice.
V programu jste měli nová parkovací místa pro Komenského ulici. To byste zřejmě taky odškrtnul jako splněné…
To bylo naší zvláštní prioritou. Jako radní jsem inicioval přípravu projektové dokumentace na tři lokality a podařilo se mi přesvědčit kolegy v radě o naléhavosti této záležitosti. Jednu dobu mi proto v nadsázce říkali, že chci dělat jen parkoviště. Byl jsem v tom až urputný, ale vyplatilo se to. Nakonec se podařilo v radě a pak v zastupitelstvu prosadit dvě ze tří plánovaných parkovišť. Jedno již stojí a druhé je aktuálně ve výstavbě. Velmi důležitá byla také celková infrastrukturní obnova, tedy zejména opravené silnice, chodníky a také fungující osvětlení. Z tohoto výčtu jsem se angažoval hned na začátku volebního období při získání dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury na obnovu chodníků v Sažinově a Nádražní ulici.
Myslíte, že i propagace Milevska jako historického a kulturního města se sportovní tradicí se dařila?
I tento bod se nám dařilo naplňovat, snad kromě toho, že se zatím zcela rezignovalo na další přípravu projektu obnovy zázemí pro tenisové kurty. Sportovní tradice naplňují zejména talentovaní sportovci, trenéři nebo organizátoři různých akcí. Klubová činnost potřebuje kvalitní zázemí a od toho je tady vedle sponzorů v hlavní roli město jako vlastník sportovišť. To je musí udržovat a opravovat a zde se podařilo několik důležitých věcí, oprava Sport hotelu a rekonstrukce sportovní haly za využití dotace ze Státního fondu životního prostředí. V oblasti kultury vidím dobrou práci a fungování zaměstnanců a vedení domu kultury a jeho organizací i Milevského muzea. Obě tyto instituce jsem podporoval a spolupracoval s nimi. Navíc s muzeem jsem osobně realizoval také několik konkrétních kulturních a společenských projektů.
Jsou ale i programové body, na které nedošlo. Třeba vyřešení lokality autobusového nádraží v centru města. Jiní koaliční politici už se k tomu vyjadřovali, kde vidíte problém vy?
Těch důvodů je několik. Nejdříve se měnil projekt a celkové zadání. Pak se nabídla možnost propojit to s projektem Rekonstrukce železniční stanice Milevsko neboli přestupního terminálu na nádraží, což se vzhledem k trendům v hromadné dopravě zdá být logickým řešením. Projekt má za cíl zcela změnit lokalitu kolem stávajícího vlakového nádraží, kdy ve spolupráci s městem má dojít k vybudování přestupního terminálu veřejné dopravy v prostoru železniční stanice a vytvoření podmínek pro zajištění přestupních vazeb mezi regionální autobusovou dopravou, městskou hromadnou dopravou a drážní dopravou. V návaznosti na to by se řešila i problematika dosavadního autobusového nádraží v centru města. Jeho charakter by se měl změnit na odstavné parkoviště a odpočinkovou zónu. V centru města by naopak mělo vzniknout několik průběžných zastávek autobusů. Nové řešení tohoto prostoru měly ve volebním programu asi všechny strany a hnutí a nikomu se to nepodařilo zařídit. Ani nám ne, přestože se pravidelně snažím komunikovat se zástupci Správy železnic, která má za stát akci na starosti, a měla by být definitivně potvrzena i dotace, která se stále posouvala.
Je ještě něco, co se vám nepodařilo prosadit?
Přestože hlavních cílů bylo dosaženo, určitě by se našla řada věcí. Ačkoliv se v tomto období podařilo opravit například Dukelskou ulici, jsou dlouhodobě v katastrofálním stavu zejména ulice Generála Svobody a Sokolovská, kde se již naštěstí podařilo zahájit přípravu projektové dokumentace. Bude to jednou finančně náročné, ale udělat se to bude muset. Samostatnou kapitolou je Havlíčkova ulice, kdy jsem ještě zkusil na předposledním zastupitelstvu podpořit rekonstrukci této frekventované ulice v centru města, o které se mluví zhruba deset let, ale byl jsem spolu s dalšími v zastupitelstvu přehlasován. A to jsem chtěl jen zahájit přípravu projektové dokumentace, bez které se nelze ucházet o dotační tituly. Vůbec nechápu, jak proti tomu může po tolika letech někdo hlasovat. Budu-li moci, tak to navrhnu hned na začátku příštího období znovu.
Proč váš program neakcentoval bytovou výstavbu, když město stárne a mladí lidé odcházejí?
V oblasti rozvoje bydlení, konkrétně individuální výstavby a tím podpory zejména mladých rodin se neudělalo prakticky nic a vnímám to jako dluh. Když jsme ale v roce 2018 připravovali náš volební program, tak už tehdy jsme si tohoto dluhu byli vědomi, ale dali jsme přednost slibu dotáhnout do realizace Průmyslový park. Osobně jsem věděl, že obojí se stihnout časově nedá, tak jsem to nechtěl slibovat. Je to výzva pro další období.
Podpora efektivního úřadu, informovanosti a přidružených obcí byla dostatečná?
Začnu od konce. Do přidružených obcí se investovalo na vybrané projekty, které vyjmenoval v červenci v rozhovoru v Milevských vašich novinách pan místostarosta Horek, tak je tu nebudu znova opakovat. K celkové informovanosti se nedá říci nic negativního, město má aktivní web i Facebook, stejně jsou na tom i další městské organizace. Plus je tady měsíčník Milevský zpravodaj. Ostatně i vaše noviny a portál JčTeď informují pravidelně o dění jak ve městě, tak v jeho okolí. Co se týká interní komunikace mezi radou a zastupitelstvem, tak si troufám tvrdit, že si nikdo také nemůže stěžovat na nedostatek a včasnost informací.
Program ANO ale mluvil o veřejných setkáních s obyvateli města…
Ano, o tom jsme uvažovali, ale rozjetí této aktivity přerušil na dva roky covid. Situace setkání s občany nepřála. Pro příští volební období, pokud budeme mít tu možnost být u toho, určitě chceme diskuse s občany ke klíčovým tématům. Například k tématu vybudování obchvatu města v době, kdy se tato záležitost poprvé projednávala, veřejná debata chyběla.
A téma efektivního úřadu? Jak jste vnímal reorganizaci úřadu a časté personální změny?
Tak reorganizaci, kterou předložil pan starosta, jsem v radě města podpořil. Byla na tom většinová koaliční shoda. Na personální výkyvy spojené v určitou dobu s častými odchody pracovníků jsem jako neuvolněný radní přímý vliv neměl, byť jsem to vnímal a v některých případech mi odchodů konkrétních zaměstnanců úřadu bylo líto. Navíc bylo období, kdy jsme se v radě města tyto události dozvídali jaksi dodatečně v okamžiku, kdy již byly právně platné.
Jak hodnotíte čtyřletou koaliční spolupráci s Jihočechy, ČSSD a KSČM?
Myslím, že to probíhalo konstruktivně a že všichni partneři měli v radě města prostor ke své práci. Iniciativě se meze nekladly. Rada města byla také oproti předchozímu období personálně stabilní a vztahy v ní byly také na dobré úrovni. Tím, že na většině cílů byla koaliční shoda od počátku, se nám město dařilo v běžném provozu spravovat bez větších obtíží a v oblasti investic jsme za čtyři roky realizovali investice za 260 milionů plus několik desítek milionů šlo na opravy. To není pro koalici špatná vizitka.
Přesto – byly momenty v koaliční spolupráci, kdy jste se zásadně neshodli?
Za celé čtyři roky nastaly v zásadě pouze tři. První je obecný a už jsme o něm mluvili v loňském rozhovoru pro vaše noviny. Tehdy jsem řekl, že jsou na investice ve vedení města v zásadě dva úhly pohledu, a to zejména z hlediska jejich rychlosti a intenzity, a že byly názory, které říkaly – s investicemi opatrně a raději počkat. Už tehdy jsem se přihlásil k tomu, že já naopak chci investovat rychleji, realizovat co nejvíce projektů a maximálně využívat dotace, které, zvláště ty evropské, tady nebudou navždy. A při současné inflaci a zdražování téměř všeho včetně stavebních materiálů mi dal vývoj v tomto za pravdu. Nakonec i pan starosta v rozhovoru ve vašich novinách sám říká, že hlasoval proti dostavbě domova pro seniory i proti rekonstrukci sportovní haly a podobné to bylo zpočátku i s novými parkovišti na sídlišti, kde jsem musel podporu tomuto projektu složitě vyjednávat. Dnes jsou všichni rádi, že se to realizovalo.
A ty další dvě třecí plochy?
Byly tam dvě záležitosti. Jedna hned zkraje volebního období a týkala se odvolání tehdejšího jednatele Služeb města pana Krále, který zároveň vedl tzv. organizační složku Živé Milevsko, což nebyla šťastná kumulace funkcí. Tam vznikl zásadní rozpor, který se táhl několik měsíců, a kdy nakonec pod tlakem okolností jednatel sám rezignoval. Tomuto momentu ovšem předcházel pokus o jeho odvolání, kde jsem hlasoval pro odvolání, ale byl jsem v radě města panem starostou a dalšími radními těsně přehlasován. Druhým případem byly velice nepříjemné tahanice kolem bývalé tajemnice a jejího způsobu pojetí výkonu funkce. Zde jsem naopak pana starostu jednoznačně podpořil v jeho úsilí o její odchod z funkce a o napravení vztahů na úřadě. A vypadá to, že se současnou novou tajemnicí jsme měli nakonec šťastnou ruku a věci se postupně dávají do pořádku.
Jak jste vnímal působení opozice?
Téměř jsem její působení nevnímal. Místní opozice slibovala zkraje období, že bude tvrdá a konstruktivní. Nakonec nebyla ani jedno, ani druhé. Nezaznamenal jsem ani žádné zvláštní konkrétní návrhy, například zásadní změny rozpočtu, výrazně jiné investiční priority a podobně. Snad se dvěma výjimkami a těmi byli pan Doubek a pan Polanecký. Pan Doubek měl několik rozumných podnětů, společně jsme hlasovali například proti nepochopitelnému a opakovanému návrhu odprodeje kusu Karlovy ulice nebo naopak pro již zmiňovaný návrh na opravu Havlíčkovy ulice. Pan Polanecký zase přišel s nápadem participativního rozpočtu, pro který jsem také hlasoval. A jistě by předložil i další návrhy. Bohužel někdy v polovině volebního období se tento opoziční zastupitel vzdal svého mandátu a odešel pracovat pro Živé Milevsko, což zastupitelstvo oslabilo a jeho aktivita už nebyla z řad opozice ničím výraznějším nahrazena.
Vedete kandidátku hnutí AN0 znovu, kdo další na ní bude?
Dvojkou je Klára Kubíčková, profesí účetní, trojkou je současný zastupitel Tibor Kaleja, na čtvrté pozici je Martina Jiroušková, kterou můžete potkávat v jedné známé drogerii, a na pátém místě je Filip Špánek, finanční poradce. Jak vidíte, s výjimkou Tibora jsem na předních místech vsadil na lidi mladší než jsem já sám, navíc Klára a Filip už byli na předchozí kandidátce v roce 2018.
Věříte v lepší výsledek než minulé dva mandáty?
Přistupuji k tomu s maximální pokorou. Na silná prohlášení o vyhraných nadcházejících volbách máme ve městě jiné politické subjekty, jak jsem se dočetl.
Tak jinak, jaký byste chtěl s vaší kandidátkou dosáhnout výsledek?
Samozřejmě co nejlepší a byli bychom rádi nadále součástí koalice. Splnili jsme téměř všechny volební sliby z roku 2018 a naše práce pro město je vidět. Osobně jsem rozhýbal řadu investic a pomohl zajistit několik dotací na konkrétní akce. Máme, jak s oblibou říkám, čistý stůl.
Poslední novinkou je, že vás ANO nominovalo i jako kandidáta do senátních voleb v tomto obvodu. Asi voliče napadne, kde tedy vlastně chcete působit?
V Senátu přece pracuje řada komunálních politiků. Sepětí s praxí je velká výhoda. Tak, jak pracuji pro město, tak bych pracoval i v Senátu a to by mohlo mít pozitivní význam pro celý jihočeský region. Přece jen jako senátor máte trochu jiné možnosti, pozice vám ulehčí komunikaci i přístup k různým úřadům.
-pi-