Kromě údajů o životě tohoto skladatele a sběratele, který žil v letech 1862 až 1944, zazněly ukázky například z jeho symfonie a operety. Lubomír Tyllner předvedl návštěvníkům i vytrubování na pastýřskou troubu, které v minulosti dotvářelo neopakovatelnou atmosféru jihočeských Vánoc.

Karel Weis jako úspěšný skladatel vkládal všechny své finanční prostředky do svého národopisného díla, do vydávání svazků Český jih a Šumava v lidové písni. Do jeho doby se písněmi jihu nikdo nezabýval, ani nebyla v širším povědomí známa bohatost lidové písně této oblasti.

Za léta 1928 až 1941 Karel Weis stihl vydat patnáct svazků Českého jihu a Šumavy v lidové písni. Šestnáctý svazek, který se měl věnovat lidové písni z oblasti Doudleb, již vydat nestihl. Svazky ovšem neobsahují „pouze“ písně, ale také národopisné údaje, například o lidových krojích.

„Celá sbírka Český jih a Šumava v lidové písni obsahuje celkem 1067 písní, většinou s klavírním doprovodem. Nejvíce písní Karel Weis zapsal na veselských (borkovických, soběslavských) Blatech a na Šumavě. Množství písní zapsal ale také na Strakonicku, Prácheňsku, Budějovicku, Táborsku, Klatovsku, Chodsku, Doudlebsku a na třeboňských Blatech,“ uvedl Lubomír Tyllner.