V České republice je až 160 tisíc dárců krevní plazmy. S ředitelem společnosti Cara Plasma Romanem Jakoubkem a s hlavním lékařem firmy Martinem Tomanem jsme se bavili nejen o tom, k čemu se krevní plazma ve farmacii využívá.

Co je krevní plazma a proč ji potřebujeme?

Toman: Krevní plazma je nedílnou součástí krve jako takové. Zhruba 57 procent krve je tvořeno krevní plazmou, zbytek jsou krevní buňky červené a bílé řady a krevní destičky. Krevní plazma je složena z 90 procent z vody. Do zbývajících deseti procent patří všechny možné bílkovinné složky, jako jsou protilátky, enzymy, hormony, ale také i ionty, cukry, tuky a další.

Každopádně stále platí, že krevní plazmu nedokážeme vyrobit uměle, takže ji ani nedokážeme ničím plnohodnotně nahradit.

Pokouší se o to někdo?

Toman: Určitě se o to někdo pokouší a pokud by se mu to podařilo, vyhrál by jackpot. V současnosti je ale nadále potřeba krevní plazmu odebírat od lidských dárců, proto jsou tak důležití. Bohužel zatímco různě nemocných lidí přibývá, vhodných dárců stejným tempem nepřibývá, a to celosvětově. Nedostatek dárců se bohužel bude spíše zvětšovat, pokud se tedy něco zásadního především legislativně nezmění.

Zmínil jste, že dárců raketově nepřibývá. Klesl nyní zájem kvůli covidové situaci?

Jakoubek: Kvůli nastaveným opatřením jsme zaznamenali útlum a propad o zhruba 10 procent, který koresponduje s aktuální situací a celkovou nemocností v Česku. Pokud se ale bavíme o celkovém počtu dárců krevní plazmy, v České republice jich je asi 150 až 160 tisíc. Navíc se zdá, že v posledních dvou letech je dárcovství krevní plazmy víc a víc populární, určitě se o něm mnohem více píše a mluví. Jako Cara Plasma podporujeme a sami děláme edukativní aktivity a pořádáme nejrůznější akce a to nejen pro naše dárce.

Dárci krve a krevní plazmy nejsou konkurenty

Na co vše se krevní plazma používá?

Toman: Je toho opravdu hodně a rozhodně nyní nevyjmenuji všechno. Jednou z nejdůležitějších složek krevní plazmy jsou bílkoviny, tedy albumin a imunoglobuliny. Takže konkrétně – např. Pentaglobin, který je vyroben z imunoglobulinů od více než 1000 dárců, se s výhodou používá ke zvýšení účinnosti klasických antibiotik při velmi těžkých infekcích na jednotkách JIP nebo ARO. Obrovskou skupinou, která se bez preparátů připravovaných z lidské plazmy také neobejde, jsou hemofilici. Lidská plazma se s úspěchem využívá při léčbě popálenin nebo při léčbě pacientů s různými onkologickými onemocněními. V posledních měsících se také zkoušela využívat tzv. rekonvalescentní plazma od dárců po prodělaném Covidu-19 k podpůrné terapii pacientů s těžkým průběhem tohoto onemocnění. Faktem zůstává, že na to, abychom dokázali pomoct jednotlivci, je nadále potřeba stovek nebo i tisíce ochotných dárců.

Kdybych se rozmýšlel, jestli jít na dárcovství krve nebo plazmy, jaké jsou rozdíly?

Jakoubek: Dárci plazmy a dárci krve jsou dvě odlišné skupiny, které se víceméně nepropojují. Nejsou si tedy přímými konkurenty.

Toman: Shodou okolností se nedávno konal webinář, kde se mimo jiného prezentovala i data z České republiky za posledních 10 let. Z nich bylo patrné, že situace v ČR je vlastně unikátní, protože i když dochází k nárůstu počtu plazma center, nijak zásadně neubývá dobrovolných dárců krve. Nedochází tak k tomu, čeho se možná někteří obávali. A to je moc dobře!

Jaká je hlavní charakteristika vašich dárců?

Jakoubek: V našem případě tvoří 70 procent dárců lidé ve věku 18 až 30 let. Tedy především mladí lidé, velmi často to jsou studenti. Darovat krevní plazmu se může od 18 do 65 let.

Bonusem je pravidelná kontrola zdraví

Mluvil jste o tom, že odměna je vlastně náhrada za čas, který zde dárce stráví. Jak tedy probíhá samotný odběr krevní plazmy? Je to náročnější než odběr krve?

Toman: Odběr krevní plazmy je daleko delší. V případě odběru krve se odebírá okolo 450 mililitrů krve, a pokud běží vše, jak má, je to záležitost na deset až patnáct minut. Mluvím o samotném odběru, ne o celé proceduře včetně administrativy okolo. V plazmacentru ale odběr plazmy nemůže být tak krátký, protože k odběru požadovaného množství plazmy dochází v několika cyklech odběru. Krevní plazma se při odběru centrifugací opakovaně separuje a červené a bílé krvinky a trombocyty se vrací dárci zpět. Odběrová procedura proto většinou zabere 40 až 60 minut. Našim dárcům tedy zcela přirozeně hradíme především jejich čas, který v plazmacentru při odběru stráví.

Jak časově náročný je celý proces kromě odběru?

Jakoubek: Celý proces trvá o půl hodiny až hodinu déle. Nejdříve prvodárce vyplňuje podrobný dotazník, což mu zabere 35 až 45 minut. Následuje vyšetření u lékaře, a pokud je vše v pořádku, dárce odchází na sál k provedení samotného odběru. Končí desetiminutovým odpočinkem v čekárně, spojeným s malým občerstvením a zcela klíčovým doplňováním tekutin. Mezitím se také administrativně uzavře celý odběr. U prvodárce tak celý proces trvá hodinu a půl až hodinu a tři čtvrtě. U pravidelných dárců se určitě vejdeme do hodiny.

Proč musí být u prvodárců minimálně dva odběry?

Toman: Při každém odběru ze vzorku krve kontrolujeme virologii a současně i parametry krevního obrazu. Dle legislativy musíme mít u všech dárců jistotu, že jsou v klíčových parametrech zcela zdraví. Až pokud jsou všechny sledované parametry opakovaně v pořádku, může se krevní plazma použít pro výrobu léků. Kdyby dárce přišel na odběr jen jednou a už nikdy se k nám nevrátil, jeho krevní plazmu z prvního odběru pro výrobu léků jednoduše použít nemůžeme.

Člověk je tedy díky testům neustále kontrolován, jestli mu něco není.

Toman: Přesně tak. To je velká výhoda, že každý dárce je obeznámen s výsledky svého krevního obrazu včetně virologie, což si často samotní dárci pochvalují.

-PI-