Letadlo, které roky chátralo v Hosíně má létat v barvách Československých aerolinií
HOSÍN – Legendární letadlo Antonov An-2 přezdívané andula, které bylo dlouhá léta odstavené na letišti v Hosíně, čeká rozsáhlá oprava. Letečtí nadšenci jej chtějí vrátit do vzduchu v historických barvách Československých aerolinií (ČSA). Pomáhat jim s tím bude českobudějovická firma Jas Air. Ojedinělý projekt může nyní podpořit i veřejnost prostřednictvím crowdfundingové sbírky na platformě Donio.
Robustní žlutý dvouplošník, který mohli návštěvníci letiště v Hosíně dlouhá léta vídat odstavený na ploše, dostává druhou šanci. Antonov An-2 s registrací OK-JIF byl po poruše motoru vyřazen z provozu a postupně chátral. Před pravděpodobným sešrotováním jej nyní zachránili letečtí nadšenci kolem Československého aviatického klubu, kteří letoun chtějí postupně uvést zpět do letuschopného stavu.
„V první fázi chceme letadlo podrobit důkladné kontrole, odstranit starý lak, obnovit potahy křídel a zrekonstruovat nátěr, v jakém tento typ létal u Československých aerolinií. Ve druhé fázi chceme Antonov uvést do letuschopného stavu a představovat jej na leteckých akcích a přehlídkách,“ popisuje zakladatel Československého aviatického klubu Martin Meluš.
Z Hosína zamířil Antonov do Prahy, opět se ale vrátí na jih Čech
První viditelná etapa renovace začala právě na letišti v Hosíně. Začátkem srpna zde skupina dobrovolníků demontovala křídla a ocasní plochy letounu a dvojice kamionů následně převezla torzo Antonova do areálu Letiště Václava Havla Praha, kde budou pokračovat práce na obnově povrchů a potahů.
Část konstrukce Antonova An-2 je totiž potažena plátnem a hliníkové opláštění trupu vyžaduje při odstraňování staré barvy mimořádně šetrný postup. Původní lak proto nelze jednoduše zbrousit, ale musí se postupně odstraňovat chemickou cestou. Křídla a ocasní plochy zároveň dostanou nový potah ze speciální letecké tkaniny. Už samotná obnova vzhledu tak představuje desítky až stovky hodin odborné práce.
„Pro nás je důležité, že se do projektu zapojují dobrovolníci z řad odborníků na opravy letadel. Zatímco v Praze dostane letadlo v lakovně Czech Airlines Technics nový kabát, mohu potvrdit, že předpokládané znovuuvedení do letuschopného stavu proběhne opět na jihu Čech, pod taktovkou českobudějovické společnosti Jas Air. Ta se na revize a servis letounů An-2 specializuje a s tímto konkrétním strojem je spojena i jeho dřívější provozní historie,“ říká Meluš.
Právě uvedení do letuschopného stavu je nejnáročnější a nejnákladnější částí projektu. „V současnosti analyzujeme, zda bude možné provést generální opravu původního motoru, nebo zda bude nutné pořídit jiný. Tak či tak se bavíme o investici, která přesahuje finanční možnosti klubu. Proto se obracíme na veřejnost, letecké fanoušky i firmy, kterým není odkaz československého letectví lhostejný. Každý příspěvek nás přiblíží k tomu, aby Antonov v barvách ČSA znovu vzlétl,“ vzkazuje Meluš.
Vrátit na oblohu historické barvy ČSA
Za vznikem Československého aviatického klubu stojí dlouholetí zaměstnanci pražského letiště Martin Meluš a Jiří Senohrábek. Klub vznikl v květnu 2026 a postupně se rozrůstá o další členy.
„Pro nás oba je práce zároveň koníčkem a letadla milujeme. Bylo nám líto, že ČSA nedlouho poté, co oslavily sté výročí, de facto zmizely z nebe. Rozhodli jsme se proto s tím něco udělat. Antonov v historických barvách bychom rádi představili již příští rok při příležitosti 90. výročí otevření ruzyňského letiště,“ říká předseda Československého aviatického klubu Jiří Senohrábek.
Letoun má získat charakteristické dobové zbarvení přezdívané modré vousy. Podobné schéma používaly i další stroje Československých aerolinií včetně prvního proudového letounu ve flotile společnosti, Tupolevu Tu-104A.
„Na základě dobových fotografií a výkresů chceme obnovit původní nátěr, v němž Antonovy skutečně létaly u Agroletu, divize Československých aerolinií zaměřené mimo jiné na aerotaxi a letecké zemědělské práce,“ doplňuje Senohrábek.
Pokud se podaří projekt dokončit, nebude OK-JIF pouze statickou připomínkou historie. Cílem je, aby se znovu stal skutečně létajícím historickým letounem a mohl se představovat veřejnosti na leteckých dnech a dalších akcích.
Veřejnost může návrat Antonova do vzduchu podpořit prostřednictvím crowdfundingové sbírky na platformě Donio. Aktuality o průběhu prací zveřejňuje klub průběžně na Instagramu, na Facebooku i na webu www.csak.aero.
O Československém aviatickém klubu
Československý aviatický klub vznikl v květnu 2026 z iniciativy Martina Meluše a Jiřího Senohrábka a postupně se rozrůstá o nové členy. Jeho cílem je vyhledávat, rekonstruovat a udržovat historické letouny v letuschopném stavu, zejména stroje spojené s ČSA Agrolet, Slov-Air a československými aerokluby. Klub chce postupně vytvořit ucelenou letku funkčních historických letadel a uchovávat tak československé letecké dědictví pro další generace.
O letounu Antonov An-2
Antonov An-2 patří mezi nejdéle sériově vyráběná letadla v historii letectví a je největším jednomotorovým dvouplošníkem na světě. Zkonstruován byl v roce 1946 v tehdejším Sovětském svazu. Vyráběl se po několik desetiletí, především v Polsku a Sovětském svazu, a vznikly tisíce exemplářů.
Charakteristickou siluetu tvoří dvě rozměrná křídla s celkovou nosnou plochou přes 70 metrů čtverečních, jejichž část je potažena leteckou tkaninou. An-2 pojme až dvanáct cestujících a díky svým vlastnostem může operovat i z krátkých a nezpevněných ploch. Používal se v zemědělství, nákladní a osobní dopravě, při výsadcích parašutistů i pro řadu dalších speciálních úkolů.
Antonov An-2 s registrací OK-JIF
Letoun byl vyroben v roce 1979 v polské továrně PZL Mielec. Podle dostupných informací létal ve službách společnosti Slov-Air, nástupce divize ČSA Agrolet, a jeho domovskou základnou bylo letiště v Holešově. Po rozpadu Československa létal na Slovensku a později se dostal k českobudějovické společnosti Jas Air. Po poruše motoru byl odstaven na letišti v Hosíně, kde dlouhá léta chátral. Před pravděpodobným sešrotováním jej zachránil projekt Československého aviatického klubu.
Jakub Zeman

Diskuse k článku