Současná mechanicko-biologická čistírna odpadních vod na jižním okraji Volar byla postavena v letech 1994 až 1995. Její projektovaná kapacita činí 7200 ekvivalentních obyvatel. Po více než třech desetiletích provozu je podle Povodí Vltavy na hranici životnosti a město už připravuje její úplnou náhradu.

Výrazný posun přineslo jednání, které na 6. srpna svolal jihočeský hejtman Martin Kuba. U jednoho stolu se sešli zástupci kraje, města Volary, společnosti ČEVAK a Povodí Vltavy. Na schůzce přislíbil hejtman finanční pomoc kraje. Z předpokládané stomilionové investice by měl Jihočeský kraj pokrýt přibližně dvě třetiny. Zbývající část mají Volary podle vedení města již vyčleněnou.

„Město činí veškeré kroky k realizaci výstavby nové čističky a výstavba proběhne na zelené louce před tou stávající,“ sdělila starostka Volar Martina Pospíšilová. Projektovou dokumentaci už město má a nyní čeká na vyjádření dotčených orgánů.  „V nové čističce bude odlehčovací komora, nádrž na zadržování vody a jiný typ čištění než v té původní,“ doplnila Pospíšilová.

Právě odlehčování kanalizace při prudkých deštích označuje Povodí Vltavy vedle stáří čistírny za jeden z dosavadních podstatných problémů. Při velkém množství srážek se totiž část odpadních vod na čističku vůbec nedostane a může bez vyčištění vytékat do Volarského potoka.

„Čistírna odpadních vod Volary a zejména způsob odlehčování nečištěných vod při intenzivních srážkách bylo dlouhodobě příčinou značného přísunu znečisťujících látek včetně fosforu do Volarského potoka a následně do vodní nádrže Lipno. Na jednání byl domluven konkrétní postup, jak situaci ve Volarech zlepšit a snížit přísun fosforu do Volarského potoka v relativně krátké době,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.

Řešením mají být kapacitní dešťové zdrže. Během intenzivních srážek v nich bude možné odpadní vodu dočasně akumulovat a po odeznění deště ji postupně převést na čistírnu. Množství odpadní vody, která dnes může při silném dešti skončit bez vyčištění v potoce, by se tak mělo výrazně snížit.

Druhou zásadní změnou bude účinnější odstraňování fosforu. Pro novou volarskou čističku požaduje Povodí Vltavy průměrnou emisní hodnotu celkového fosforu 0,7 miligramu na litr. Požadavek vychází z platného Plánu dílčího povodí Horní Vltavy, který tuto hodnotu stanovuje pro čistírny velikosti 2001 až 10 tisíc ekvivalentních obyvatel.

Technologie nové čističky proto musí zajistit dostatečně účinné srážení fosforu. „Do Volarského potoka se tak dostane výrazně menší nebo úplně minimální množství nečištěné odpadní vody, v závislosti na intenzitě srážky,“ popsalo očekávaný efekt Povodí Vltavy.

Kde se „potrava“ pro sinice bere?

Význam volarské investice je však potřeba zasadit do širšího obrazu toho, odkud se fosfor v Lipně bere. Právě na tuto otázku se zaměřila analytická část Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno, kterou zadal Jihočeský kraj a na jejímž zpracování se podíleli vodohospodáři i vědci. Podle studie přitékalo v letech 2019 až 2024 do nádrže v průměru kolem 22,3 tuny celkového fosforu ročně. Přibližně 70 procent tohoto množství pochází z přírodních procesů, například z půd, rozkladu organické hmoty či přirozeného odtoku z povodí. Necelá třetina připadá na lidskou činnost.

Samotné množství však nevystihuje celý problém. Pro rozvoj řas a sinic je podstatné také to, v jaké podobě se fosfor do vody dostává a nakolik je pro organismy využitelný. U takzvaného biologicky dostupného fosforu už studie ukazuje prakticky vyrovnaný poměr: přibližně 49 procent připadá na přírodní zdroje a zbývajících zhruba 51 procent souvisí s lidskou činností.

A lidskou činnost lze technickými opatřeními ovlivňovat. Ani zde však nejsou čistírny odpadních vod jediným zdrojem. U celkového fosforu připadá podle studie na centrální čističky v celém povodí Lipna přibližně devět procent. Další množství přinášejí kanalizační odlehčení, domovní čistírny a objekty nepřipojené ke kanalizaci, ale také chov hospodářských zvířat nebo sportovní rybolov.

Dojít musí i na septiky a žumpy

Z výsledků studie tak vyplývá důležitý rozdíl: nová volarská čistička řeší jeden konkrétní a ovlivnitelný zdroj z té části biologicky dostupného fosforu, která je spojena s lidskou činností. Právě proto vodohospodáři zdůrazňují, že vedle velkých čistíren bude nutné postupně řešit také domovní čistírny, septiky, žumpy a další lokální zdroje, především v blízkosti nádrže.

V případě Volar ale Povodí Vltavy považuje připravovanou investici za důležitou. Lokalitu dlouhodobě sleduje jako významný zdroj znečištění a právě kombinace nové technologie čištění s kapacitními dešťovými zdržemi má přinést podstatné omezení množství nečistot odtékajících Volarským potokem.

Kolem 20. srpna se mají znovu sejít zástupci Povodí Vltavy, města Volary a společnosti ČEVAK, která současnou čistírnu provozuje. Na jednání se má upřesnit další technický postup, harmonogram i náležitosti potřebné k realizaci projektu.

Po získání potřebných stanovisek a povolení bude následovat zadávací řízení na zhotovitele. Pokud se jednotlivé kroky podaří zvládnout bez nepředvídatelných administrativních či jiných časových průtahů, mohla by být výstavba nové čističky zahájena v první polovině roku 2027.

Volarský projekt nebude univerzálním lékem na problémy Lipna, ale jedním z konkrétních opatření. Zatímco přirozenému přísunu fosforu z přírody lze zabránit jen omezeně, u části spojené s lidskou činností mají obce, stát i provozovatelé infrastruktury prostor ke změně. Ve Volarech se nyní jeden z těchto kroků posunul výrazně blíž k realizaci.