Návrh vedení města vyvolal velmi otevřenou a místy kontroverzní debatu. Rada obce se volí až při minimálním počtu 15 zastupitelů a není-li ustavena, část jejích pravomocí přechází na starostu. Právě na to upozornil opoziční zastupitel Vladimír Vácha (Srdcem pro Lomnici). Připomněl, že města s podobným počtem obyvatel jako Lomnice, která má nyní přes 1700 obyvatel, volí patnáctičlenné zastupitelstvo. Jmenoval Stráž nad Nežárkou, Ševětín nebo Kardašovu Řečici.

„O této záležitosti diskutujeme roky,“ podotkl starosta Petr Krejník (Lomnický klub nezávislých kandidátů). „Zásadní argument je rozšířit transparentnost rozhodování města. Jednání rady města jsou neveřejná. A pokud přijde občan mezi pět radních, není v úplně rovnovážné pozici. Když jsem o tom mluvil s lidmi, za největší benefit považovali, že jednání budou probíhat v rámci zastupitelstva, tedy před veřejností.“ Starosta připomněl podobné návrhy z let 2014 a 2022 od někdejší starostky Ivy Novákové či místostarosty Vladimíra Augstena.

Starosta: Nejde o moji osobu

Z publika zamířila na Petra Krejníka poznámka, že nově tedy bude o všem rozhodovat starosta. „To není pravda,“ reagoval Krejník. „To je špatná informace. Máme zákon o obcích, jasně stanovená pravidla.“ Zdůraznil, že vrcholný orgán je zastupitelstvo a pravomoce má neomezené. Starosta tedy může například rozhodovat o rozpočtových opatřeních, ovšem jen v rozsahu určeném zastupitelstvem. Jak diskuse gradovala, prohlásil, že nejde o jeho osobu, i když se to tak může někomu jevit, a že po podzimních volbách, pokud by neuspěl, spokojeně odejde do opozice.

Zastupitelka Hana Bicková (Prosperita pro Lomnici) se dotázala, jak často by se konalo zastupitelstvo. „Uvidíme, kdo bude zvolen starostou v příštím období,“ odpověděl starosta Krejník. „Já nabízím, že bychom se scházeli pravidelně, jak jsme zvyklí, desetkrát v roce.“ Pokud nastane potřeba, mohou být zastupitelstva i dvakrát v měsíci, dodala první místostarostka Eva Krýdová. Starosta argumentoval také úsporami. Zúžením zastupitelstva by Lomnice za čtyřleté období ušetřila přes 700 tisíc korun, pokud by zůstaly odměny stejné jako v současnosti.

Další dotaz zastupitelky Bickové se týkal rozhodování o veřejných zakázkách. Krejník připustil, že starosta by byl za nové situace odpovědný za zakázky ve vyšších částkách než dnes. Odkázal však na zákon a na kontrolní mechanismy. Argumentoval, že k důležitým rozhodnutím i rada, kterou vede, zastupitele vždy zvala, i když jednání byla neveřejná. Eva Krýdová připomněla: „Limity stanovují zastupitelé.“ Místostarosta Petr Šafár dodal, že zastupitelstvo může starostu zbavit řady rozhodovacích práv.

Bude se zastupitelstvo scházet v jídelně?

„Máme nadpoloviční většinu,“ připomněl starosta Petr Krejník váhu uskupení Lomnického klubu nezávislých kandidátů, „ale nikdy jsme ji nezneužili.“ Naopak zmínil, že nová situace znamená více práce, více odpovědnosti a fakt, že se starosta, ať jím bude kdokoli, nemůže opřít o radu. Místostarostka Krýdová jeho slova upřesnila: „Více práce ale přejde na zastupitele. Nikdo se nebude moci schovávat za to, že věc vyřešila rada.“

Názor části publika a veřejnosti vyjádřil Zdeněk Bicek, podle nějž řada lidí se změnou nesouhlasí. „Takové rozhodnutí by se mělo dělat s předstihem. Připadá mi to jako projednávání horkou jehlou. Pro tyto volby bych zachoval patnáctičlenné zastupitelstvo a otevřela by se veřejná diskuse s občany.“

Starosta Krejník polemizoval: „Já jsem s občany mluvil, svolal jsem setkání se starostou. Diskutuje se o tom dlouho, jsou o tom i zápisy.“ Proč v roce 2022, podobný návrh sám nepodporoval? Tuto námitku vysvětlil tehdejší kritickou situací na radnici. „To byla na úřadě katastrofa, velmi hektická doba, kdy se úplně rozpadlo zastupitelstvo. Já jsem přišel do stavu, který byl opravdu bezprecedentní a říkali jsme, že bez rady to konsolidovat nepůjde.“

Že se o zúžení zastupitelstva hovoří od roku 2014 potvrdil dlouholetý zastupitel Zdeněk Urbanec. „Myslím, že stojí za to teď zkusit jedenáct členů. Odpadne schovávání a bude se vědět, jak každý zastupitel přemýšlí o důležitých věcech,“ podotkl Urbanec. Věří, že by se mohl i zvýšit zájem občanů o veřejné dění. „A budeme se musel scházet v jídelně, abychom se tam všichni vešli,“ doplnila zastupitelka Bicková.

Pokud se nový model neosvědčí, může se město od roku 2030 vrátit k současné podobě samosprávy, poznamenal místostarosta Šafář a dílčí podpory se mu dostalo i z řad veřejnosti. Návrh, který může proměnit politické klima ve městě, schválilo deset zastupitelů z dvanácti přítomných.