Město Chýnov už sedm bytových domů stavět nechce. Pozadí projektu zaskočilo zastupitele i občany
CHÝNOV – Zvrat nastal kolem záměru města Chýnov stavět sedm bytových domů se 46 byty v lokalitě Panská pole. Plán se sesypal jak domeček z karet. V úterý 14. července v přeplněné zasedačce na městském úřadu zastupitelé i občané najednou pochopili, že celý záměr měl posloužit také k tomu, aby město přivedlo infrastrukturu k pozemku, jehož vlastníkem se ukázala firma blízká právnímu zástupci města Martinu Slobodníkovi. Jednatelem je otec jeho partnerky, deset podílů ve firmě Byty Chýnov má nezveřejněné vlastníky. Chýnovští si mohou jen domýšlet, kdo všechno měl profitovat na budoucích parcelách za městskými bytovými domy, kvůli kterým by se město nebezpečně zadlužilo.
Veřejnost se nevešla do zasedačky
Pochybnosti o tom, zda je tato akce vůbec pro město finančně únosná, se objevily už na červnovém zastupitelstvu. Tehdy starosta Ondřej Jaroš celou akci silně podporoval, ale ozývali se i odpůrci. Nakonec bylo rozhodnutí o přijetí dotace i úvěru od Státního fondu podpory investic odloženo do doby, než bude jasné, jaká cena vzejde z výběrového řízení na zhotovitele. To mělo uzávěrku 30. června. Zastupitelé se proto sešli v úterý 14. července znovu, aby o osudu výstavby nové čtvrti rozhodli.
I když zastupitelstvo obvykle zasedá v restauraci Na Radnici, toto jednání bylo svoláno do zasedací místnosti městského úřadu. Po Chýnově už se ale rozšířily informace, že se má odehrát něco nestandardního a občané se do zasedací místnosti nemohli vejít. Stáli až na schodech.
Zastupitel Pavel Eybert se podivil, proč se zasedání koná na tomto místě a navrhoval přeložení. Starosta Jaroš se omluvil za nekomfortní podmínky, ale sdělil, že změna místa oproti svolanému jednání by mohla být napadnutelná. „Napadnutelné může být i to, že se do jednací místnosti všichni nevešli,“ oponoval Eybert. Do debaty se vložil advokát Martin Slobodník, který poskytuje městu právní služby. Potvrdil, že při změně místa by jednání mohlo být neplatné. Řekl, že není nutné, aby všichni seděli. Následovala snaha lidi stojící za dveřmi nějak vměstnat dovnitř, ale to nebylo reálné. I tak bylo v místnosti k padnutí. Pořád několik lidí zůstávalo na chodbě a Slobodník se ujišťoval, že všichni slyší. Snaha o to, aby jednání proběhlo a nemohlo být zpochybněno, byla stejně intenzivní jako od starosty Jaroše. O dvě hodiny později začal vycházet najevo důvod.
Starosta bojoval za projekt
Na programu mělo být přijetí dotace, přijetí úvěru na dofinancování výstavby sedmi bytových domů se 46 byty a schválení vítěze výběrového řízení na realizaci stavby. Starosta Ondřej Jaroš hned v úvodu překvapivě navrhl stažení bodu o výběru zhotovitele. Ukázalo se, že vítězná nabídka je vysoká, s daní 199 milionů a dál celou akci prodražuje.
V jednací místnosti se objevili i další dva hosté, kteří projekt obhajovali. Jednak městský architekt David Hladík a také bývalá ředitelka Státního fondu rozvoje bydlení Hana Pejpalová. Starosta Jaroš přednesl připravený projev. Rozporoval obavy ze zadlužení města. „Chceme, aby se město rozvíjelo nebo aby stagnovalo?,“ bojoval starosta za projekt. Argumentoval, že noví obyvatelé budou znamenat vyšší příjmy z rozpočtového určení daní, příliv dětí do školky a školy. Připustil, že náklady jsou vysoké, ale na druhé straně vah mají být podle starosty benefity pro město. „Zaznívá obava, že má rozhodnout jen těsná většina. Ale to je demokracie,“ potvrdil de facto starosta zvěsti, že je z 15 zastupitelů domluveno osm hlasů, aby se projekt protlačil. „Podporuji řešení, které má přinést městu rozvoj,“ prohlásil starosta.
Městský architekt David Hladík popsal projekt, který kromě sedmi domů se 46 nájemními byty měl přinést i prodloužení ulice Ludvíka Zatěrandy, 63 parkovacích míst, volnočasový park a sadové úpravy. Zaznělo, že projekt naplňuje záměr rozvoje bydlení ze strategického plánu města. „Projekt je dlouhodobě připravovaný, doporučuji pokračovat,“ řekl architekt. Objevil se i argument, že město už získalo dotaci téměř 6,8 milionu na projektovou dokumentaci a ta by při zrušení projektu přišla vniveč.
Jednání sledoval také poslanec sněmovny z Chýnova Karel Tureček, který už na červnovém zasedání varoval, že při realizaci projektu v tomto rozsahu hrozí městu nebezpečné zadlužení a několik let nebudou možné žádné jiné investice. Zdůraznil, že původní předpokládaná cena kolem 160 milionů se výběrovým řízením zvedá na skoro 200 milionů. „Padesát milionů se předpokládá na vybudování infrastruktury a to už dotace nepokrývá,“ varoval Tureček.
Něco se dá prodat…
Starosta dostal v červnu za úkol zjistit, zda by poskytovatel dotace souhlasil s výstavbou menšího počtu domů při úměrném snížení dotace. Ondřej Jaroš řekl, že to nelze. Do debaty se vložila bývalá ředitelka Státního fondu rozvoje bydlení Hana Pejpalová. Také ona podporovala, aby město do akce šlo. Zdůrazňovala, že schválená dotace 54,5 milionu je šance, která se už nebude opakovat. „Když jste podávali žádost, nebyla naprojektovaná infrastruktura, proto se nepočítalo s 50 miliony na její vybudování,“ řekla. Přítomné občany zaskočila doporučením, aby město potřebné peníze získalo tím, že v nových bytech stanoví co nejvyšší nájemné – navrhla 200 korun za metr čtvereční.
„Při výběru 200 korunového nájemného a úvěru byl byla realizace projektu ztrátová jen dva roky. Ty vidím jako rizikové, protože se musí fondu doložit financování předem. Pak už při pronájmu 46 bytů za 200 korunové nájemné za metr bude projekt samofinancovatelný,“ tvrdila Pejpalová. Lidé v sále jen kroutili hlavou, kde by se v Chýnově vzali nájemníci, kteří by se hrnuli do tak drahého nájmu. „Jsou to startovací a ne sociální byty. V Táboře se platí tržní nájemné běžně 280 korun za metr čtvereční,“ podotkla Hana Pejpalová.
Pavel Eybert obratem spočítal, že výběr nájemného i při této sazbě za metr přinese necelých 163 milionů, ale Hana Pejpalová promítala tabulky, kde počítala s výnosem 300 milionů. Stavět se mělo od letoška do roku 2028. Vítězem výběrového řízení se stala firma Dřevotvar.
Padla otázka, kolik má město momentálně na účtu. Starosta řekl, že je to kolem 400 tisíc. Zaznělo, že město Chýnov své současné byty pronajímá za cenu 50 korun za metr čtvereční. Privátní majitelé mají ceny kolem 80 korun za metr. A tady se předpokládá, že se najde 46 nájemníků ochotných platit 200 korun za metr. Hana Pejpalová vrstvila čím dál překvapivější nápady, jak se dostat k penězům na realizaci kýženého projektu. „Vy můžete jít až na 211 nebo 218 korun za metr čtvereční u větších bytů,“ poradila. Město má také podle ní majetek za 600 milionů a může něco prodat. Pavel Eybert oponoval, že bude těžko prodávat školu, školku, kulturní dům nebo radnici. Pejpalová řekla, že stávající městské byty lze prodat nájemníkům, aby město získalo peníze. Eybert připomněl, že ze 64 městských bytů jich je kolem třicítky v pečovatelském domě, některé jsou služební, prodat by se jich dalo tak deset až patnáct. „Pak už můžeme prodávat jen lesy a to snad nechceme,“ namítl. Hana Pejpalová znovu argumentačně tlačila – pokud se projekt neuskuteční, bude dotace na projektovou dokumentaci i další dosud vynaložené náklady zmařenou investicí za zhruba deset milionů. Eybert podotkl, že to těžko – protože dotace na projekt městu dosud nepřišla. Nemůže tak o ni přijít.
Pochybností přibývalo
Ke slovu se dostala předsedkyně finančního výboru Markéta Jílková, která měla z června za úkol propočítat celý záměr. A její závěr byl nekompromisní. Výběrové řízení vyhrála firma s cenou 199 milionů včetně DPH. Město má přislib dotace 54,5 milionu, dále příslib úvěru 80 milionů korun a 60 milionů tak musí dodat ze svých zdrojů. Tři roky potrvá výstavba, po tu dobu ji musí město financovat a ještě nebude žádné nájemné čerpat. „Za sebe říkám, že tento projekt nepodpořím. Nedává to ekonomický smysl,“ řekla Jílková. Upozornila na vysokou dluhovou zátěž, která městu hrozí. „Nemá smysl prodávat stávající byty, aby se vybudovaly nové byty,“ dodala.
„Cestou je nová žádost o dotaci na jen dva nebo tři domy z výzvy, která má být vypsána v prosinci. Ano, nebude tam možné získat 35 procent, ale jen 25 procent, finančně to ale i tak vyjde líp. Tím také nebude úplně zmařená investice na projekt,“ navrhl přítomný poslanec sněmovny Karel Tureček. Znovu varoval před riziky vysokého zadlužení.
Pavel Eybert připomněl, že pokud by se stavěly jen tři spodní domy, je infrastruktura dostupná blízko. Nemusela by stát 50 milionů. Připojil se i místostarosta Evžen Zadražil: „Pro mě je přijatelná výstavba maximálně dvou domů.“
Šokující finiš
Poté zazněla od Karla Turečka informace, které většinu zastupitelů i občanů uzemnila. Upozornil, že s plánovanou lokalitou pro výstavbu 46 bytů sousedí pozemek, který patří firmě Byty Chýnov. Pokud město za 50 milionů pořídí infrastrukturu do lokality pro sedm domů, přivede ji na své náklady na dosah pozemku firmy Byty Chýnov. A ta tu pak může prodávat parcely.
Na obrazovce se objevil výpis z obchodního rejstříku se jménem jednatele společnosti Byty Chýnov Josefa Karvánka z Vráta u Českých Budějovic. A pak už směřovala otázka k právníkovi města Martinu Slobodníkovi, zda je s Josefem Karvánkem v blízkém vztahu. „Je to otec mojí přítelkyně,“ přiznal advokát. Od té chvíle jeho aktivita ve prospěch projektu skončila. „Nemůžu uvěřit, že se právník města pustí do této developerské hry,“ podotkl Tureček.
Starosta Jaroš vyzval k přestávce pro jednání rady města. A vrátil se s totální otočkou. „Rada města se jednohlasně shodla na zrušení výběrového řízení na zhotovitele dostupného nájemního bydlení. Zastupitelstvu doporučuje, aby hlasovalo proti přijetí smlouvy o dotaci a proti smlouvě o poskytnutí úvěru,“ přednesl starosta. Všichni zastupitelé se jednomyslně postavili proti bytovému projektu. Město tento výsledek oznámí Státnímu fondu podpory investic.
Bytový projekt se 46 byty v tomto rozsahu na Panských polích nevyroste. Infrastruktura na náklady města směrem k pozemku společnosti Byty Chýnov nepovede. Kdo vlastní jejích deset podílů, není z obchodního rejstříku patrné. V Chýnově se o tom mohou jen domýšlet.

Diskuse k článku