Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady - Jižní Čechy Teď!
před 11 minutami

Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady

Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady
Zobrazit galerii (15)
Práčata z Rapšachu představují světu zaniklé vesnice. Zůstaly zbytky zdiva a zplanělé sady

RAPŠACH – Když začali zvědavci po roce 1989 objevovat dříve nepřístupná místa v pohraničí, aktivitou přispěl i Turistický oddíl mládeže Práčata z Rapšachu na Jindřichohradecku. V posledních letech obnovil tradici podzimních pochodů a nachází nové zájemce o přírodu a historii. Letos zavedl desítky turistů k pozůstatkům vesnic Kunšach a Nová ves, které v roce 1953 padly za oběť železné oponě a zakázanému hraničnímu pásmu.


„Krásná krajina a výborný nápad,“ pochvaluje si skupinka turistů z Prachatic a Českého Krumlova. „V oblasti Šumavy jsou zaniklé vesnice v posledních letech dobře dokumentované, tyhle tolik známé nejsou.“

Stojíme křížku z poloviny 19. století, kde se nalézá jedno z kontrolních stanovišť středně dlouhé trasy obnášející 19 kilometrů. Tady se rozkládala Nová Ves, nazývaná také původně Kösslersdorf a místními jednoduše Najdorf. Kromě kříže se z ní zachovaly tu a tam pozůstatky zdiva a kamenných cest nebo zplanělé sady. Na rozlehlých pastvinách kolem se pase skot a v luční oboře jeleni a daňci. Krajina bez lidí, ideální nikoli pro masovou akci, ale pro poklidný rodinný nebo partnerský výlet. Přesně tak vypadá celý výšlap a parta u křížku si to pochvaluje. „Je tu příjemný klid. To víte, jsme z Krumlova…“

Po kdysi zakázaných cestách

„Pochod nazvaný Po vesnicích, které musely zmizet z mapy, jsme začali pořádat v roce 1992, pak zájem trochu opadal,“ vzpomíná vedoucí turistického oddílu mládeže Karel Snětina. „Až před pěti lety při covidu jsme vyklízeli klubovnu a objevili jsme stohy nevyužitých diplomů. Rozhodli jsme se tradici obnovit každou první zářijovou sobotu. A účastníci se vracejí.“

Trať je sjízdná i pro kočárky, hlásá pozvánka a turisté toho využívají, stejně jako rodiny s předškolními dětmi na kolech. Vítají, že teprve cestou se mohou rozhodnout, jestli si dají 11, 19 nebo 22 kilometrů. Trasy vedou z velké části kdysi zakázaným prostorem i přímo po takzvané signálce, silnici určené pro přesuny pohraniční stráže, za kterou se už rozkládaly dráty.

Mezi lesíky, kde se až do roku 1953 nalézala vesnice Kunšach, pátrá po pozůstatku staré studny Monika Mikulášková z Třebíče. „Sbíráme s manželem zaniklé vesnice,“ říká s nadsázkou. Během výletů do pohraničí navštěvují a fotografují pozůstatky vystěhovaných sídel. „V blízkém okolí jsme už byli v bývalé Romavě, Oboře, Košťálkově, Rajchéřově a tady nedaleko v Krabonoši.“

Trvající zájem o tento útržek historie potvrzuje i Karel Snětina. „Místní se našich pochodů moc nezúčastňují,“ připouští vedoucí oddílu, ale dodává: „Spíš přijíždějí bývalí členové oddílu, kteří žijí na různých místech republiky, a pak zájemci z širšího okolí, a víme třeba o příznivcích turistiky až z Berouna.“

Pozůstatky jsou často schované v lese

V Kunšachu žilo ještě v roce 1921 více než 250 obyvatel, byly tam obecná i mateřská škola. Ještě po roce 1945 provozovaly v Kunšachu živnost dvě hospody a obchod. Do dneška se už nedochoval ani jeden objekt, jen zbytky sklepů a studní. „Pozůstatky jsou často schované v porostu, tu a tam základy staveb, cesty, zplanělá jabloň uprostřed lesa,“ popisuje Karel Snětina.

Nová Ves čili Najdorf byla ještě lidnatější. Po první světové válce tam žilo 457 obyvatel. V obci působily dvě školy, česká a německá, několik hostinců a řada živností. Podél zbytků cest zřídili potomci vystěhovaných rodin pamětní tabule s připomínkami předků včetně fotografií. Například je možné se dozvědět, že tu stál dům číslo popisné 21, kde rodina Apfelthalerů provozovala hospodu s tanečním sálem a kuželnou ve dvoře. Jedinou dochovanou budovou zůstala nedaleká bývalá hájovna, nyní v soukromém vlastnictví, ale v posledních letech ji majitelé pravidelně nevyužívali.

Rušný život Práčat

Připomínkám nedávné minulosti věnuje Turistický oddíl mládeže Práčata i druhý pravidelný pochod pohraniční krajinou. Každoročně na státní svátek 8. května se koná pod názvem Pěšky zpátky do Evropy. Zavede turisty do známých osad Londýn, Paříž, New York a Bosna, které vznikaly před více než sto lety. Existují dvě teorie původu jejich pojmenování: mohlo jít o marketingový tah prodejců stavebních pozemků, anebo o nápad osadníků, kteří se vrátili z ciziny a nové domovy pojmenovali nostalgicky po místech, kde dříve žili.

„Kromě toho pořádáme i Svatováclavský cyklovýlet,“ připomíná Karel Snětina aktivitu oddílu, který založili v Rapšachu už roku 1979, mimo jiné proto, aby se vyhnuli nucenému organizování v Pionýru. Práčata napočítala za 47 let existence 560 členů. Do konce roku přispějí do života Rapšachu i celého regionu ještě Drakiádou, Deskohraním, Velkou šifrovací hrou nebo Vánočním turnajem. A už za čtrnáct dní přivítají účastníky Mistrovství České republiky v turistickém závodě smíšených dvojic.

Petr Bušta
Petr Bušta

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.