Vhodná dotace teď není

Dotace, kterou by město nyní mohlo získat, se jeví jako nevhodná pro záměr Milevska. Muselo by vytvořit průmyslovou zónu minimálně na pěti hektarech plochy, což je celá současná plocha v sousedství Dukelské ulice. Pro těchto pět hektarů si ale poskytovatel dotace stanovuje, jaké podniky tam mají vyrůst. Konkrétně zpracovatelský průmysl jako třeba papírny, hutě a podobně. Možná by se do zadání ještě vešla výroba vzduchotechniky, ale další firmu tohoto typu zrovna Milevsko nepotřebuje. Jako překážka se také jeví povinné zřízení funkce manažera pro tuto akci a veškerá poskytnutá dotace se musí zároveň investovat do dalšího rozvoje zóny. Infrastruktura pro příchod firem by také musela být hotová do konce roku 2020, což odbor investic označil za nereálné. Především by ale město vytvořením pětihektarové zóny pro zpracovatelský průmysl muselo upustit od přemístění části provozu Služeb Města Milevska do tohoto prostoru. Na tento areál už by místo nezbylo.

Jak investiční komise, tak rada města se dřívějšími výroky přikláněly k podání žádosti o tuto dotaci. Martin Kupec ale nyní zastupitelstvu navrhl variantu B – aby se o tuto dotaci nežádalo, protože podmínky nejsou pro Milevsko vhodné, a aby se počkalo, protože se momentálně na ministerstvu průmyslu a obchodu diskutuje úprava podmínek, které by Milevsku vyhovovaly líp. Martin Kupec řekl, že podle jeho kuloárních informací má být vypsán dotační titul pouze na dvouhektarové zóny, čímž by Milevsku tři hektary zbyly k vlastnímu využití – třeba na areál Služeb Města a pro další zájemce.

Rozvinula se pozoruhodná debata. Radní Petr Barda se ohradil, že on v radě města pro přijímání nastíněné dotace za uvedených podmínek nebyl, a to ani v době, kdy žádná varianta B Martina Kupce nebyla na stole. Jiří Kotalík rozčíleně řekl, že úvahami o pěti hektarech pro cizího investora město hází potřebu vlastního podniku Služeb Města přes palubu. „Úvahami tímto směrem jsme náš vlastní podnik podvedli,“ připomněl Kotalík, že Služby města měly v plánu přesunout do budoucího podnikatelského parku dotřiďování odpadů, které zatím improvizovaně probíhá na nádvoří Služeb. Bohuslav Beneš si spočítal, že povinná funkce manažera pro prodej pozemků by při spotřebovala celou dotaci jen pro něj. „A to ještě seznam povinných průmyslových oborů je hrozný,“ podotkl Beneš.

„Proč se tedy vůbec máme rozhodovat mezi variantou A a B,“ podivil se Miroslav Doubek. A připomněl, že město už v rozpočtu na tento rok počítá v příjmech se šesti miliony za prodané pozemky zájemcům o zasídlení v podnikatelském parku a naopak ve výdajích s deseti miliony na budování infrastruktury. Chtěl vědět, jestli tento plán tedy vůbec ještě platí, protože městu už se přihlásilo devět firem, z nichž dvě pak odstoupily. Takže má sedm zájemců, kteří čekají.

Místní firmy nebo nový investor?

Zjevně se tu narazilo na dva odlišné koncepty. Město doposud prezentovalo budoucí průmyslový park jako prostor pro vybudování nových provozoven místních středních a menších podnikatelů. Ti se také vesměs přihlásili. Jenže do rady města se nyní dostal Martin Kupec, který razí jiný směr. Podle něj přesun firem z jiných koutů města do podnikatelského parku buď nijak nebo naprosto minimálně zvýší nabídku nových pracovních míst a ještě po městě vzniknou další prázdné areály. Kupec si myslí, že je třeba usilovat o příchod jednoho většího investora a teprve pak doplnit případně zónu místními firmami. Jedině tak podle něj může vzniknout zhruba 100 nových pracovních míst. Na dotaz, kde se při současné téměř nulové nezaměstnanosti tito pracovníci vezmou, tvrdil, že by se mohli rekrutovat z těch lidí, kteří nyní dojíždějí za prací do Prahy. Otázkou ale zůstává, jestli jsou to právě montážní dělníci nebo řemeslníci, využitelní v zamýšlené nové továrně, kdo do Prahy jezdí za prací. A jestli by jim nový zaměstnavatel v Milevsku nabídl plat, aby se vyplatilo do Prahy nejezdit.

Starosta Ivan Radosta řekl, že odložením rozhodnutí a posečkáním na jiný dotační titul, si město nechává otevřená vrátka k lepším možnostem než se nabízejí nyní. Užuž to vypadalo, že na tom panuje všeobecná shoda, když se ozval Miroslav Doubek.

Žádná třídírna?

Připomněl, že před časem se zastupitelům promítala perfektní viuzální prezentace Živého Milevska, kde byla krásně rozplánovaná budoucí průmyslová zóna, i s novým areálem pro Služby Města, a že tehdy zaznělo, jak se tento areál za 22 až 26 milionů korun v letech 2019 až 2020 postaví. „Proto jsme si Živé Milevsko založili, tak kde je výsledek?,“ zeptal se. Starostovi se do odpovědi nechtělo, řekl, že odpoví koordinátor Živého Milevska Vít Král. Ten uvedl, že jeho organizační složka splnila zadání beze zbytku. Má připravený projekt na třídírnu odpadů a pokud by se nyní počkalo na dotaci, která umožní mít v zóně vedle hlavního investora i nějaké služby, tak by se tam vešla i třídírna. „Tak proč nestavíte? Požádal jste o nějakou dotaci?,“ chtěl vědět Doubek.

Vít Král připustil, že plánovaný projekt se mezitím seškrtal na 15 milionů a o žádnou dotaci Živé Milevsko nežádalo, protože na konci dotačního období je velký převis zájemců. Starosta se zeptal: „A jste schopni o dotaci na tento projekt požádat?“ Dostal odpověď, že požádat Živé Milevsko může, ale jelikož končí dotační období, nebude už schopné dostát podmínkám nynějších dotací, že musí být realizováno do konce roku 2020. Do toho se ozval radní Kupec, že o něčem takovém slyší poprvé a jestli někdo umí sehnat 20 milionů, tak ať je sežene. A koordinátor Živého Milevska dodal, že teď se mění pohledy na zpracovávání odpadů, skládkování zřejmě bude možné podle nového evropského rozhodnutí prodloužit až do roku 2030 a tím vyvstává otázka, jestli vůbec třídírnu stavět. To by prý měla říct koncepce zpracování odpadů, kterou Živé Milevsko nyní zadalo k vypracování.

Někteří zastupitelé už neměli na další debatu sílu, když vyšlo najevo, že od Živého Milevska mohou čekat spíš další strategie a plány na papíru. Asi pak už nikoho nepřekvapilo, že kontrolní výbor si dal do letošního plánu práce překontrolovat celou organizační složku Živé Milevsko. Pro to zvedli ruku všichni zastupitelé.

S úlevou také všichni zvedli nakonec ruku pro variantu B – že totiž Martin Kupec bude dál sondovat v Praze, jestli se neobjeví nějaký dotační titul, který by umožnil získat peníze na podnikatelský park v podmínkách Milevska. Kdy bude, to se neví. Jak upozornil Zdeněk Hobzek, výhled realizace se už pomalu posouvá za hranici tohoto volebního období.