„My už nyní máme tři hodiny tělocviku týdně v druhé a třetí třídě, aniž by to bylo povinné. Ve třetí a čtvrté třídě je navíc v rámci školního vzdělávacího programu zařazeno plavání. O dalším rozšiřování neuvažujeme, pokud to nebude povinné. Navíc u starších dětí to nemá žádný efekt. My jsme si mysleli, že když začneme se sportem hned u těch nejmladších žáků, projeví se to. Mysleli jsme si to ale špatně. Starší děti se vymlouvají a cvičit nechtějí. A rodiče je v tom bohužel podporují. Dokonce jsme tady museli mít i komisionální zkoušku z tělesné výchovy, tak daleko to došlo. Žák nechodil na hodiny, neměl žádné hodnocení, řekla Irena Polášková, ředitelka základní školy Linecká v Českém Krumlově. Podle ní tělocvik ve škole situaci nespasí. Zásadní roli hraje rodina. „Když rodiče sportují, tak i jejich dítě většinou má ke sportu vztah kladný,“ dodala. S výukou má bohaté zkušenosti, ve školství působí už pětatřicet let. Může tedy srovnávat. „Určitě se vztah dětí ke sportu obecně zhoršuje. Řekla bych, že u nás na škole převažují děti, které se různě vymlouvají, jen aby cvičit nemusely,“ dodala.

S výmluvami se setkávají i sportovní trenéři

Nejen ve školách se učitelé setkávají s výmluvami. Zkušenosti s nimi mají i někteří trenéři sportovních oddílů. „Řekla bych, že poslední dobou jsou děti mnohem línější. Je znát, když je sportovně založená rodina, to pak i to dítě většinou ke sportu inklinuje. Někdy ale mám dokonce pocit, že si kroužky někteří rodiče pletou s hlídáním. Odrazí se to i v přístupu dětí. I na sportovních kroužcích se často vymlouvají, vymýšlí si, proč nemůžou cvičit. Myslím, že ani hodiny tělocviku navíc to nezmění. Muselo by se začít v rodině, tam ale těžko někoho donutíte dělat něco, co nechce,“ popsala svou zkušenost dlouholetá trenérka atletiky Šárka Kochanová.

Starší uchazeči o práci policisty mají často lepší kondičku

Nejde jen o zdravý životní styl. Některá povolání lze vykonávat jen po absolvování testů fyzické zdatnosti. Musí je skládat například policisté.

 „Za Jihočeský kraj personalisté v roce 2013 rozpracovali 217 žádostí o přijetí a na fyzických testech skončilo osm z nich, v loňském roce rozpracovali 241 žádostí a prošli všichni. Čísla mluví pozitivně, ale uchazeči musí opravdu trénovat, aby limity zvládli, a často testy i opakují,“ vysvětlila tisková policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová. V minulosti byly testy fyzické zdatnosti rozdílné pro ženy a muže a rozdělené i podle věkové kategorie, kde byly rozdílné požadavky. Od roku 2009 musí splnit všichni stejná kritéria. Testy zahrnují člunkový běh, kliky, běh na tisíc metrů nebo celomotorický test. V minulosti bylo také zkoušeno například plavání, které se už v těchto testech neobjevuje. „Policisté, kteří adepty zkouší a dohlíží nad průběhem testování, se shodli, že často starší uchazeči mají lepší zdatnost než ti mladší, kteří se hlásí hned po školách,“ doplnila Kamila Čuřínová Ingrišová.