Na podzim jste odehráli devět zápasů a patří vám průběžné šesté místo. Jak jste s výsledky spokojený?

Před soutěží bych si představoval mít v této fázi více bodů, ale odpovídá to výkyvům v průběhu celého podzimu, které měly víceméně všechny týmy. Akorát Krumlov je trochu odskočený a za ním je to velmi vyrovnané. Potvrdily se předpovědi o vyrovnanosti soutěže.

Před sezonou jste avizoval útok na postup do divize. Stále to platí?

Ano, hovořil jsem, že v krátkodobém horizontu se chceme pokusit o postup do divize. To znamená během dvou tří let. Letos máme cíl do třetího místa, na které nyní ztrácíme dva body. A v následující sezoně se zase o kousíček zlepšit a budeme vidět, jestli se nám to podaří a na co to bude stačit.

Máte bilanci pěti výher a čtyř porážek. Co se v prohraných zápasech nepovedlo?

Každý zápas je samozřejmě jedinečný, ale i přesto si bývají velmi podobné. Ve všech prohraných zápasech jsme se dopustili většího počtu individuálních chyb, které otřásly psychikou našeho mladého týmu. Velmi podobné byly domácí prohry s Jankovem a Olešníkem, kdy se zkušenější soupeř zaměřil na poctivou defenzivu a trestal nás po chybách v rozehrávce a brejkových situacích.

Která ztráta vás nejvíce mrzí?

Každý prohraný zápas mě samozřejmě mrzí, jako mě každé vítězství těší. Asi nejvíce mi leží v hlavě domácí porážka s Olešníkem. Jednalo se o dohrávku odloženého zápasu po našem vítězném zápase v Milevsku. Zápas s Olešníkem, posledním mistrem berou všechny týmy jako výzvu a mají zvýšenou motivaci. Posíleni vítězstvím a dobrým výkonem z Milevska za krásného počasí se na zápas přišla podívat početná skupina diváků. Bohužel zápas jsme nezvládli takticky a hlavně psychicky a zaslouženě prohráli.

Je pro vás v letošní sezoně některý ze soupeřů překvapením?

Tak určitě, vždy se někdo pohybuje v tabulce na pozicích, které se od něj neočekávají. Pro mě takovým mužstvem zatím je Osek a o to víc jsem rád, že jsme ho porazili a vrátili mu loňskou porážku.

Do kádru jste zabudovali mladé hráče z Písku Ondřeje Kvasničku a Michala Mikeše. Jak jste s nimi spokojený?

Ještě bych k nim přiřadil Tadeáše Vojíka, který je odchovancem a vrátil se z Dynama. Všichni tři naplnili moje očekávání a stali se plnohodnotnými členy týmu. Michal Mikeš se dokonce od začátku sezony stal stabilním členem základní sestavy a Ondra s Tadeášem se tam postupně propracovali. Myslím, že všichni dobře zapadli do kolektivu a i s přístupem jsem zatím spokojen.

Jakou má roli v týmu Petr Janda, který v zápasech nastupoval spíše jen na poločas? Splnil jeho příchod vaše očekávání?

Petr je u nás jako hrající asistent, jemuž jeho zdravotní stav bohužel neumožňuje odehrát celé utkání, proto většinou nastupuje až v průběhu utkání. Já věřím, že na jaře bude u nás pokračovat, a ještě náš tým posune tam, kam chceme.

Na podzim se v bráně střídali Marek Hanus a Ihar Barbotkin. Jak jste s jejich výkony spokojený? Kdo je v mužstvu jedničkou?

Tak Marek je v týmu již několik sezon jasná jednička, který když u nás vydrží ještě několik sezon, mohl by se zařadit mezi protivínské legendy. Igy je velmi pracovitý a poctivý kluk, který si také zaslouží dostat svůj prostor. Oba jsou přístupem vzory pro ostatní hráče.

Máte v současné době dostatečně široký kádr? Trápila vás nějaká zranění?

Před sezonou jsem si myslel, že máme dostatečně široký kádr, ale jak se později ukázalo v době koronavirové, si člověk nemůže být nikdy jist. Naštěstí máme v B týmu spoustu šikovných a ochotných hráčů nám kdykoliv pomoci. Tímto bych ještě jednou rád poděkoval Lukášovi Hálovi a Leroyovi Abatawovi. Co se týče zranění, až na Lukáše Reidingera, jehož trápí achilovka, která mu nedovolila nastoupit do žádného zápasu, se u ostatních hráčů nejednalo o nic vážného a dlouhodobého.

V říjnu přišla další nucená koronavirová pauza. Bylo zastavení soutěží správný krok?

Ano, už před vynucenou pauzou bylo několik zápasů odloženo a vzhledem k vysokému celorepublikovému nárůstu nakažených šlo určitě o logický a správný krok.

Než přišlo další rozhodnutí, že se soutěže přeruší až do konce roku, myslel jste si, že se na podzim ještě stihne něco odehrát?

Osobně jsem si myslel, že se to na podzim už nerozběhne.

Na postup by ráda útočila i protivínská rezerva, která by poskočila do nejnižší krajské soutěže. Ztráta na první Podolí je už ale osm bodů. Jak vidíte šance vašeho B mužstva?

V Podolí se sešla parta kluků, která si jde za svým cílem a už loni v nedohrané soutěži byli na prvním místě. Myslím si, že kluci v Podolí dělají víc nežli kluci u nás v B týmu, a proto si postup už nenechají ujít. Na druhou stranu vidím pokroky v přístupu i u naší rezervy a věřím, že v nastoleném trendu budou pokračovat.

Co říkáte na kauzu kolem zatčení Romana Berbra a dalších? Koho byste rád viděl ve vedení českého fotbalu a proč?

Moc informací ohledně kauzy pana Berbra a ostatních obviněných nemám, ale jestli se prokáže, že docházelo k ovlivňování nejen výsledků jednotlivých zápasů, ale i celých soutěží, je smutné, že je v tom zainteresováno nejvyšší vedení českého fotbalu. Co se týče vedení českého fotbalu, nejsem zastáncem modelu spasitele, jakým byl například Ivan Hašek, ani tam nemusejí být nějaké známé osobnosti jenom proto, že se líbí široké veřejnosti. Ve fotbale se za posledních x let udělalo spoustu práce. Od podpory oddílů, výchovy mládeže, vzdělávání trenérů, různé systémy a další. Na to je třeba navázat a posouvat český fotbal dopředu. Je potřeba, aby tam samozřejmě byli poctiví a morální lidé, ale zároveň odborníci ochotní pracovat hlavně pro fotbal.

Jak trávíte čas doma, nenudíte se bez fotbalu a trénování?

Samozřejmě mi chybí kontakt s hráči a lidmi, kteří se pohybují kolem fotbalu, ale že bych se nudil, se říci nedá. Ti, co mě znají, vědí, že mi všechno trvá déle, a proto mám stále co dělat.

Co byste vzkázal všem příznivcům protivínského fotbalu?

Tak samozřejmě v dnešní době hlavně to zdraví, šťastné a poklidné Vánoce a na brzkou shledanou v našem areálu při fotbalovém utkání.