Máte za sebou premiérový podzim na lavičce FK Protivín. Jak jste s ním spokojený?

Zisk jednatřiceti bodů a čtvrté místo patří historicky k nejúspěšnějším výsledkům klubu, takže jsem s ním nadmíru spokojen.

Čekal jste před sezonou, že budete bojovat o čelo krajského přeboru?

Nejen před podzimem, ale už v zimě se nám povedlo mužstvo vhodně doplnit, a proto jsem věřil v naši sílu, ale že budeme mít takové výsledky, jsem upřímně nečekal.

Prohráli jste jen dvě utkání, a to s Olešníkem a Osekem. Dalo se těmto ztrátám předejít?

Většinou by se tomu dalo nějak předejít a udělat něco jinak, ale je to sport a ani zpětně si člověk nemůže být jist, že kdyby něco změnil nebo udělal jinak, nebyl by výsledek stejný. Každý z těchto zápasů byl jiný. V Olešníku jsme prohráli, ale přesto odvedli výborný výkon. Možná jeden z nejlepších a kluci se přesvědčili, že můžeme hrát a být úspěšní proti jakémukoli soupeři. Naopak v Oseku byl náš výkon asi nejhorší.

Z posledních tří zápasů jste získali jen dva body. Už se na vás projevila únava, nebo co bylo v těchto zápasech jinak oproti ostatním?

Sám jsem si tuto otázku kladl a rozebíral jsem to i s kluky. Je pravda, že nám scházela lehkost z úvodu sezony a do šancí jsme se dostávali obtížně. Jako vždycky těch aspektů je více a každý to vidí trochu jinak. Jako trenéra mě zajímá, jaký vliv na to měla fyzická a psychická kondice týmu. Kondičně si myslím, že jsme na tom byli dobře, naopak po psychické a hlavně taktické stránce šlo udělat asi více. Na druhou stranu je třeba vidět, že jsme doma remizovali s Milevskem, které mělo také výborný podzim, takže v tomto zápase bod neberu jako ztrátu. A v posledních dvou zápasech proti Oseku a Rudolfovu soupeři vycházeli z hlubokého bloku a chtěli se spoléhat pouze na rychlý přechod a standardní situace. A na nás bylo tvořit a dobývat na těžkých terénech.

Vraťme se na chvíli k derby s Čimelicemi, které nakonec skončilo remízou. Museli jste dotahovat dvougólové manko, v čem vás Čimelice předčily, a bylo podle vás klíčové vyloučení Hřebejka, nebo si myslíte, že byste utkání zvrátili i proti neoslabenému soupeři?

Nemyslím si, že by vyloučení Hřebejka bylo klíčové. Důležité bylo, že jsme z této situace dali gól na 2:1. A kdyby nebyla penalta, dával by Kasík gól do prázdné brány. V tu chvíli do konce zbývalo přes dvacet minut a to je ještě hodně času na to, aby zápas skončil jakkoliv. Klíčové podle mě bylo, že Čimelice po vstřelení druhého gólu upustily od aktivní hry a chtěly zápas pouze dohrát, a to se jim vymstilo. Souhlasím, že tři čtvrtě zápasu byly Čimelice lepší a předčily nás hlavně zkušenostmi a důrazem v pokutovém území. Dále je třeba říct, že Čimelice jsou velmi kvalitní a zkušené mužstvo a v tomto období byly v laufu, takže i tohoto bodu si velmi vážím.

Asi málokdo čekal, že budete hrát takhle vysoko. Cítil jste na soupeřích, že z vás najednou mají větší respekt, než když jste hráli o záchranu? A čím se to v jejich hře projevovalo?

Jak už jsem zmiňoval, hlavně v posledních dvou zápasech v Oseku a s Rudolfovem.

Chystají se v kádru nějaké změny? Budete tým posilovat, nebo naopak někdo odejde?

Z osobních a časových důvodů u nás ukončil činnost Tomáš Blažek, který se vrátil na Hradiště. věřím, že u nás budou pokračovat Adam Kasík a Lukáš Jiskra. Ze zdravotních důvodů bude mimo Vašek Rothbauer, který má přetržený zkřížený vaz v koleni a měl by podstoupit operaci. Ostatní hráči by měli u nás pokračovat.

Kádr jste hodně omladili. Vidíte u mladých hráčů progres? Jak jste spokojený s nováčky Lukášem Jiskrou a Patrikem Hrachovcem?

Omlazování a okysličování je nevyhnutelný proces v každém družstvu a nám se v loňském a letošním roce podařilo přivést cca osm mladých hráčů a už nyní David Bečvář, Martin Říha, Adam Kasík a Michal Nedvěd patří k ose týmu. A věřím, že to samé za rok budu moci říci o zbylých Ivanu Danovi, Patriku Hrachovcovi, Lukáši Jiskrovi a Honzovi Novotném. Co se konkrétně týká Lukáše, věřil jsem, že toho odehraje více, ale kvůli zranění a přechodu ze studentského života do normálního to měl složité. Patrik na hřišti splnil má očekávání a v některých momentech hlavně v kabině a hospodě předčil.

Koho byste označil jako tahouna mužstva, pokud je někdo takový?

Tahouny každého mužstva jsou hráči, kteří patří do základní sestavy a absolvují všechny zápasy. A mezi ty patří brankář Marek Hanus, Radek Vojta, Zbyňa Vorel, David Bečvář, dále hráče, kteří vytváří kulturu a klima v týmu, kapitán Míra Vorel a Dominik Uhlík a nemohu nezmínit už hrající legendu Míru Zacha.

Kdy vám mužstvo udělalo největší radost předvedeným výkonem? A naopak, který zápas vás vůbec nepotěšil?

Je zajímavé, že jsme ty nejlepší zápasy odehráli většinou na hřištích soupeřů. A byla to vítězná utkání na Táborsku, v Blatné, ale hlavně zápas v Českém Krumlově, z domácích zápasů asi s Jankovem. Ten nepovedený už zmíněný v Oseku.

Protivínský B tým nastupuje v okresním přeboru a patří mu druhé místo. Má ambice postoupit? Pro vaše mužstvo by bylo určitě výhodnější, kdyby mělo rezervu v B třídě, jak to vidíte vy?

Souhlasím, že by pro naše mladé hráče určitě bylo lepší hrát krajskou B třídu, a netajíme se ambicí postupu B týmu, ať už letos nebo v příští sezoně. Nyní je na prvním místě Podolí, které má také mladé a ambiciózní mužstvo.

Jak vypadá zimní příprava?

Podobně jako minulá. Připravujeme se třikrát týdně v domácích podmínkách a na písecké umělce. Soustředění absolvujeme v Sušici, kde se nám minule velmi líbilo. Největší změna je, že se neúčastníme tradičního turnaje na Hluboké, ale máme naplánovaných pět přípravných utkání.

S čím budete po konci sezony spokojený?

 Jsem si vědom nelehkého úkolu udržet postavení v tabulce i obhájit body, ale mým osobním přáním je způsob hry, jakým se chceme prezentovat. Být týmem, který drží balón a určuje tempo hry a byl by zajímavou destinací pro další hráče v budoucnu.