Čtyřčlenný táborský soubor Dei Gratia odstartoval program historickými písněmi, k vidění byl i břišní tanec. Písně byly především radostné. Několik svých papoušků přivezl Milan Jarolímek z Malšic na Táborsku. Doma jich má kolem padesáti. To děti bavilo, mohly si zkusit papoušky nakrmit. Čím? To bylo zajímavé. Pribináčkem. Jeden z papoušků přitom pořád opakoval: pivo, pivo, pivo. Milan Jarolímek ho označil za alkoholika. Všechny rozesmál.

Program byl nabitý a pokračoval vtipnou pohádkou Čert a Káča v podání táborského Divadla Dokola. Představení nabídlo hru na ukulele, zpěv, ale i vtipnou loutkovou pohádku. Z programu už uběhlo půldruhé hodiny, účastníkům určitě vyhládlo. I na to organizátoři pamatovali a opět připravili historickou polévku podle receptu Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1826. Jednalo se o políwku jaternou.

Ani letos na milevské Muzejní noci nechyběl Michal Vaváček. Ten se stal se svými historickými sběratelskými kousky již tradičním účastníkem akce. Tentokrát přivezl ukázku historických střelnic. Byly převážně z 20. století a nabídly opravdu vysokou propracovanost nejen po stránce na první pohled viditelné, ale také po stránce mechanické. Rovněž dětské zbraně, se kterými se na střelnici střílelo, byly detailně propracované. O závěrečnou tečku se před muzeem opět postarala historická hudba od Dei Gratia.

Kdo přišel, nelitoval. Nechybělo ražení mincí. Po celý večer byly volně přístupné expozice muzea, kde proběhla tradiční dětská poznávací soutěže. Ta byla zaměřena na předměty uložené v muzeu. Bylo možné si prohlédnout stará platidla, potěžkat historické zbraně, poslechnout si výklad o nich v podání ředitele Milevského muzea Vladimíra Šindeláře nebo si třeba v muzejní knihovně prolistovat staré milevské časopisy z doby první republiky. Přístupná byla i aktuální výstava Můj dům, můj hrad.