Začínal jste, asi jako všichni, u nejmenších jak vaše kariéra dál pokračovala?
Po všech letech, kdy jsem pískal mládež a kraj dospělých jsem byl přihlášen komisí rozhodčích Jihočeského hokejového svazu na nejvyšší licenci, kterou je v hokeji číslo jedna. Začal jsem pískat jako čárový rozhodčí a pak mě z důvodu, který mi dodneška není znám, komise Českého hokejového svazu zařadila na nominační listinu jako hlavního rozhodčího. Začal jsem v žácích, a tím prakticky začala moje kariéra hlavního rozhodčího. Po jedné sezoně jsem díky výsledkům a hodnocení delegátů postoupil do druhé ligy mužů. Tam jsem byl asi dva roky a následně jsem postoupil do floutingu mezi druhou a první ligou. Takže jsem například ve středu pískal první ligu a v sobotu druhou. Tam jsem byl čtyři roky a následně už jsem postoupil do extraligy, kterou jsem letos pískal čtvrtou sezonu.

Je nějaký věkový limit, od kdy může sudí pískat extraligu, a do kolika let?
Věkový limit přímo dán není pro nejmladšího ani pro nejstaršího. Spíš záleží na výkonech rozhodčího. Nikde to není psáno, ale pětačtyřicet let je takový hraniční věk.

Kolik času vám zabere pískání? Jak často jste delegován v české extralize?
Od srpna nám prakticky začíná sezona a končí na přelomu dubna a května následujícího roku. V extralize pískám každé kolo, což je dvaapadesát zápasů, k tomu nějaká dohrávka nebo předehrávka, takže to je v sezoně tak šedesát zápasů. Pak následuje play off, za sezonu odpískám v extralize kolem sedmdesáti zápasů. První ligu už prakticky nepískám. To by musel být nějaký vyhrocený zápas, v kterém bych podpořil mladšího a méně zkušeného kolegu.

Celý obsáhlý rozhovor s jedním ze sedmi elitních českých sudích najdete v čerstvém vydání papírových Píseckých postřehů, které budou na stáncích ve středu 22. dubna od ranních hodin. Dozvíte se mnoho zajímavého z hokejového prostředí a také, kolik si rozhodčí může vydělat.