Čtyři lokality, které v seznamu zůstaly – a jednou z nich je i jihočeská lokalita Janoch u Temelína, pořád proti uložišti bojují. Olga Černá požádala zastupitele o solidaritu s těmito obcemi. Obcím stát nikdy nepřiznal právo veta, usilují proto o rovnoprávné postavení, aby o konečném výběru lokality pro úložiště nerozhodovala pouze vláda.

Jeden ze zastupitelů se zeptal, jakou váhu může mít podpora z Nadějkova. „Má to váhu dvojí. Pokud to schválíte, bude dobré usnesení poslat na platformu Proti úložišti, kde lokality mají svého zástupce. Tím se to všichni dozvědí. Určitě by nás také potěšilo, kdyby nás někdo z venku podpořil, pokud bychom to potřebovali. Také je tu zástupce tisku a i veřejnost se dozví, že obec má o danou problematiku stále zájem,“ odpověděla Olga Černá. Připomněla, že Magdaléna je stále záložní lokalitou.

Dalšího zastupitele zajímalo, zda má uložení jaderného odpadu i jiné řešení než budování hlubinného úložiště. „Existuje více řešení. Je tady koncept předávaného správcovství, který stojí na myšlence, že se radioaktivní vyhořelé palivo nezakope hluboko pod zem, ale že defacto bude ve skladech nízko v podzemí, kde se bude o něm stále vědět. V budoucnu by se tak nestalo, že dojde k nějaké havárii,“ popsala Olga Černá.

Vyhořelé jaderné palivo je nebezpečné zhruba 100 tisíc let. „Navíc by po uložení do země mohlo být nebezpečné i v případě budoucího zemětřesení,“ řekla Černá. „Určitě mluvíte k věci. Jestliže se ale bavíme o tom, že hlubinné úložiště by mělo ukládat kontejnery s jaderným odpadem zhruba půl kilometru pod zem, domníváte se, že by zemětřesení vrhlo ty kontejnery zpět na povrch? Že by tady někdo po takovém zemětřesení zůstal naživu? Koho by zajímalo, jestli tam ty kontejnery jsou?,“ tázal se starosta Arnošt Novák.

Zkušenosti z Finska

Olga Černá nechtěla zabíhat do detailů. Zdůraznila, že obcím momentálně jde o to, aby měly spravedlivější postavení vůči státu. „Například ve Finsku je hlubinné úložiště hotové a je uvedeno do provozu. Tam je ale legislativa úplně jiná. Obce mají právo veta a mohou se rozhodnout, jestli úložiště chtějí či nechtějí. Je tam ještě možnost, že je může přehlasovat parlament. Tady všechny takové návrhy neprošly. Momentálně je to nastavené tak, že má jít o rozhodnutí vlády. Pak je postavení obcí, které by případně chtěly vyjednávat i kompenzacích, daleko horší,“ reagovala Olga Černá.

„Ve Finsku jsem byl. Mluvil jsem tam i se starostou obce, kde je úložiště. V té době právo veta ve Finsku nebylo. Naopak se tam obce snažily získat úložiště pro sebe. Určitě tam nebyl tento odpor. Evropská unie zařadila jadernou energetiku mezi ekonomické zdroje. Určitě ví, co dělá. Z každého zdroje elektrické energie nějaké odpady vznikají. Bylo by asi zajímavé poslechnout si zástupce obcí, které v současné době mají dočasná jaderná úložiště za humny nebo ve svých katastrech, protože nehlubinné úložiště není řešení. Naopak to riziko je podle odborníků vyšší,“ pokračoval starosta Novák.

Někteří zastupitelé namítli, že návrh usnesení je o něčem jiném a týká se podpory rovnoprávného postavení obcí a státu. S tím zastupitelé problém neměli. Pro návrh jich zvedlo ruku dvanáct. Hlasování se zdrželi starosta Arnošt Novák a zastupitel Radek Seidl, který byl připojen k jednání výjimečně na dálku a podle jeho slov úplně dobře neslyšel diskuzi.