„Obnova návsi v Lutové je pro nás velikým projektem,“ řekla webu JčTEĎ před dvěma roky starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová. V srpnu 2026 je hotovo: nová centrální vodní plocha, nově vysazená zeleň, venkovní mobiliář i nové povrchy. Revitalizace nakonec podle starostky vyšla na více než 16 milionů korun včetně DPH. Spolufinancovala ji Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, celková výše dotací činila 85 procent.

Vodní plocha jako středobod obnovy

Lutová patří k vůbec nejstarším sídlům na Třeboňsku. Od 14. století byla mocenským i duchovním centrem, dnes je kulturní hodnotou a rekreačním letoviskem. Pro ilustraci: podle sčítání v roce 2021  měla na 92 domů jen 87 obyvatel. „Stejně jako sousední Žíteč jde o vesnickou památkovou zónu. Jsou to moc hezké vesnice. A Lutová si rozhodně zaslouží náves, která bude atraktivnější pro návštěvníky a lépe využitelná pro místní,“ uvedla starostka Chlumu, jehož je Lutová místní částí. O charakteristické rozlehlé návsi Jitka Bednářová říká: „Byla to prostě venkovská náves s nádrží, tak jak jsme je znali všude v okolí, i když dnes už se centra vesnic mění. Nádrž byla obložená betonovými panely, to už byl to takový kolorit.“

Právě nádrž se stala středobodem obnovy. Řečeno jazykem odborníků bylo cílem projektu „změkčení návsi redukcí nadbytečných zpevněných ploch, odstraněním betonového břehu rybníka, výměnou asfaltu za dlážděné plochy a nahrazení nevhodně tvarovaných dřevin volně rostlými,“ uváděl projekt. Architektonickou podobu navrhlo studio Za mák specializované na venkovní a zahradní projekty.

Ačkoli vše probíhalo pod dohledem památkářů, výsledkem není detailní návrat k historické podobě návsi, kterou se už ostatně nepyšnila ani v minulých desetiletích. Znamenalo by to nevítanou přestavbu. „Nad nádrží jsou ještě dvě části návsi, kde bývaly další rybníky, takzvané návesáky,“ vysvětluje Jitka Bednářová. „Projektanti chtěli obnovit jeden z nich, ale při veřejném projednání studie se návrh setkal se značným odporem. Mnoho místních obyvatel a majitelů nemovitostí bylo proti, měli obavy, že výsledkem bude stojatá voda, komáři, zápach a podobně.“

Kámen nemusí být všude

„Zaměřili jsme se na zeleň,“ zdůrazňuje starostka. „Rostla tam řada dřevin, které vysázeli místní víceméně nahodile. Bohužel například lípy pod nádrží byly udržované špatným řezem a v opravdu špatném stavu.“ Přesto řada původních stromů zůstala. „Uvažovalo se, jestli odstranit všechny, nakonec převážil argument, že esteticky nemusí prostor vypadat dokonale, ale po dobu, než vyrostou nově vysazené stromy, zůstane na návsi stín a klima bude lepší,“ vysvětluje Jitka Bednářová.

Nově jsou v areálu vysazené lípy, javory, kolem nádrže vrby, poměrně pestrá směs, která odráží i zájmy ochrany přírody. Revitalizaci posuzovala Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko respektive Agentura ochrany přírody a krajiny. Jak se uvádí v projektu, cílem bylo i zvýšení biodiverzity území a zvýšení kapacit pro zadržení vody. To se odrazilo také v úpravách centrální vodní plochy.

Vyjadřovali se i památkáři a spolu s ochránci přírody ovlivňovali výsledek. Například bylo třeba konzultovat použitý materiál pro kamenný zához kolem nádrže. Zmizely betonové a asfaltové plochy, břehy se proměnily díky kameni a dlážděným prvkům, i když poněkud jinak, než jak se pracovalo ještě před několika lety v sousední Žítči. „Často jsem se setkávala s dotazem, proč není kámen kolem celé nádrže. Ale smyslem úprav nebylo jen nahrazovat betonový panel novým betonem, do kterého jen zapasujete kameny,“ říká starostka Chlumu u Třeboně. Část břehů nyní tvoří charakteristická vodní a pobřežní vegetace, která působí osvěžujícím dojmem a podtrhuje venkovské rysy návsi. Během prací se podařilo i staticky zajistit kapličku svatého Jana Nepomuckého, která stojí je těsně u nádrže a panovaly obavy, že při úpravách by mohla spadnout.

Řada je na další památce

„Lutová má svoje kouzlo a potenciál a bylo by fajn, kdyby zůstala místem, kde se lidé zastaví, pokochají se, dají něco dobrého nebo stráví čas v penzionech a ubytovacích zařízeních,“ říká starostka Bednářová. V posledních dnech, kdy je náves upravená, se podle jejích zkušeností lidé častěji zastavují. Ale co se týká cestovního ruchu obecně, vyjadřuje se opatrněji. Nepřiměřený návštěvnický přetlak nyní musí řešit v Chlumu i v souvislosti s kontroverzním Světem obrů v chlumském zámeckém parku. „Chtěli bychom zůstat lokalitou, kam lidé rádi přijedou a odpočinou si, ale nechceme overturismus.“

Podstatný, a to nejen pro samotnou Lutovou, je památkově chráněný původně gotický kostel Všech svatých. „Během postupné obnovy částečně vyhořelého kostela v Chlumu je to jediný přístupný kostel, který máme. Farnost nebo městys ve spolupráci s ní tam pořádají koncerty a další kulturní akce, letos se tam rozběhla i soukromá kulturní iniciativa,“ říká starostka.

Připomíná, že na vesnicích, které spadají pod městys, je stále co dělat a v Lutové se teď věnují spíše čistírně odpadních vod. Další projekty spjaté s kulturní historií a na podporu turismu však čekají. „Restaurovali jsme pár křížů a Božích muk a v dalších letech by stálo za to věnovat se barokní křížové cestě.“

Další z lutovských chráněných památek je umístěná na hřbitově. Chlum u Třeboně už žádal o příslušná stanoviska, ale momentálně proces přerušil, protože se vede spor, kde má být křížová cesta po obnově umístěna. Původně totiž zřejmě vedla ke zřícenině bývalého kostela, ovšem tyto pozemky nejsou městyse a je třeba o jejich využití jednat. Především však stojí proti sobě dva protichůdné názory, jak konstatuje Jitka Bednářová: „Jeden říká, že by se křížová cesta měla vrátit na původní trasu, a druhý, což si myslím do jisté míry i postoj památkářů, že by měla být v místech víc pod dohledem.“

Prozatím může Lutová držet palce své nové návsi. Aktuální novinkou je, že bude soutěžit o titul stavba roku Nadace se pro rozvoj architektury a stavitelství, kam ji přihlásil zhotovitel, společnost Eurovia.