Vstřelit gól na jakékoli úrovni je pro muže v rukavicích mimořádná událost, vždyť ani u penalty se gólmani v roli střelců hned tak nenachomýtnou. Po prvním odehraném kole má Jiří Hošna průměr gólu na zápas a tento pocit si nadmíru užívá, což nijak neskrývá: „Jsem zvědav, jestli mě nějaký gólman v této sezoně alespoň dorovná,“ usmívá se opora účastníka sedmé ligy. Coby junák v dorostu proměnil penaltu, ale trefa v mužích po standardce, to je úplně jiný kalibr!

„Jediné, co si vybavuju, jak před pár lety Zdeněk Zlámal v televizi skóroval za Bohemku. Ale jindy jsem to neviděl, a naživo už vůbec ne! Už mi psali ostatní gólmani, že mi gratulují, je to majstrštyk,“ rád Hošna četl reakce, když zavítal na instagramový účet Nové Vsi. A těšil se, až bude moci zařadit sestříhané video z oficiálního záznamu.

Novou Ves zachránila od porážky iniciativa brankářské jedničky, která za stavu 2:1 pro Černý Dub zavětřila šanci. „Kopali jsme roh. Hlásil jsem se trenérovi, který ale nereagoval, už koukal do vápna. Tak jsem si řekl: Jdu tam!“ líčí Jiří Hošna. Na hřišti Vsi chyběl Vít Neumann, jenž má standardky v popisu práce. Po kraji se dobře ví, že je kope výtečně, ale ani jeho absence brankáře neodradila. „Roh zahrával náhradník Jirka Kouba, který je moc často nekope, a když je kopal, tak byly kratší. V Černým Dubu je menší hřiště, tak jsem si říkal, že když si naběhnu na první tyčku, mohl bych dostat balon někam k úrovni hlavy. No, nikdo se mě nechytil, já to trknul pod vingl – a bylo to!“ líčí zvesela Hošna, jenž oslavil gól sprintem po hřišti.

„Prvních deset vteřin si vůbec nepamatuju, ale byl to asi můj nejrychlejší běh v životě. Nikdo mě nemohl chytit,“ vypráví. Loňský stříbrný tým skupiny situaci evidentně podcenil a chlapík, jenž se při náběhu zjevil u bližší tyče, se postaral o senzaci, ačkoli se sto osmdesáti centimetry nepatří mezi obry. Vyrůst ke dvěma metrům, asi by mu soupeř věnoval větší pozornost… „Musím uznat, že Jirka Kouba to kopnul dobře. Na první tyč, ostře. Byl to výborný roh,“ chválí Hošna spoluhráče, po jehož kopu překonal bývalého parťáka z Roudného Martina Bartizala. Ten mu po utkání gratuloval jako první z brankářských kolegů. „I další kluci z Černýho Dubu mi říkali, ať si to užiju. Potěšilo mě to,“ oceňuje gesto poté, co favorit ztratil dvoubrankový náskok.

Pokladníkem je v kabině Nové Vsi Vít Neumann, ale s taxou za gól, vstřelený brankářem, snad přehled poplatků počítat ani nemůže! „Víťa byl na kamarádově rozlučce se svobodou a asi deset minut po zápase mi do šatny telefonoval, že to bude drahý!“ přiznává Jiří Hošna. „Vypadá to na sud na dokopnou. Já ho tam klukům za tohle klidně dám, tohle si rád zapiju,“ ubezpečuje poté, co si vyplnil jeden ze svých snů, a ostatním vzkazuje: „Jen ať na ty rohy kluci na konci chodí. Tohle je zatím nejvíc, co jsem zažil, ani chycená penalta se tomu nevyrovná,“ srovnává a vzpomene si, jak kdysi kvůli zranění ramena zaskočil v útoku a skóroval za Roudné v I.B proti Mladému. Tentokrát málem ukápla i slza dojetí, protože fotbal prožívají generace Hošnů – starší za Novou Ves hrával a děda Jiří Hošna byl dlouhá léta funkcionářskou legendou v Plané u Českých Budějovic. „Na něj jsem si u toho vzpomněl,“ uzavírá symbolicky hrdina víkendu.