Faktem je, že jihočeský hejtman je enormně pracovitý. V Jihočeském kraji už v půlce prázdnin představil program na pomoc Jihočechům s nízkými příjmy. S ekonomickým náměstkem Tomášem Hajduškem připomněli, že kraje i obce profitují z vysoké inflace a mají nebývalé daňové výnosy. O ty by se podle nich měli kraj i obce se svými občany podělit. S těmi s nízkými příjmy finanční pomocí, ti ostatní z vyšších příjmů mohou profitovat také – třeba tím, že obce toho víc vybudují (tedy pokud peníze „neprojedí“). Proto se také k rozdělení na příspěvky lidem navrhuje jen část z daňového nadvýběru. Zhruba třetina. 

Hejtmanovým problémem je, že někdy zapomíná, že už neřídí firmu, ale samosprávný útvar. Ve firmě je to snadné – má nápad, rozdá úkoly a kdo jeho tempu stačí, začne makat naplno.

Když ale hejtman prezentoval nápad na příspěvky Jihočechům napřed novinářům a vzápětí kraj pokryly billboardy s jeho fotkou a heslem My v tom Jihočechy nenecháme, bylo nabíledni, že podpatky sklapnou především starostové – jeho spolustraníci z ODS a ti ostatní začnou mrmlat.

První výtky od starostů zazněly už při projednávání grantů, z nichž se v obcích mají příspěvky financovat, na srpnovém krajském zastupitelstvu. Opozice taky nezůstala pozadu. Piráti honem chtěli být ještě štědřejší a neomezovali by vyplácení příspěvků potvrzením, že žadatel není víc než půl roku evidovaný na úřadu práce. Prý každý pracovat nemůže a pro někoho se těžko hledá práce jeho představ…

Ošívali se i někteří hejtmani. Prý když se budou peníze rozdávat, zbyde míň na investice. Jenže vedení Jihočeského kraje navrhuje na příspěvky potřebným obyvatelům vyčlenit třetinu z navýšeného daňového výběru. Zbytek si ponechává ve fondech právě na investice a rostoucí náklady na ně.

Mezitím probublává odpor proti grantovému programu sem tam i doma na jihu a někteří starostové se začínají ozývat, že příspěvky ve svých obcích prostě vyplácet nebudou.

Jsou uražení, že hejtman napřed prezentoval program novinářům a teprve v médiích se dočetli, že mají obce přidat půlku na příspěvky svým seniorům? Vadí jim, že hejtman slízl všechnu prezentační smetanu a oni mají jen jako podřízení manové na svých obecních úřadech vyplácet, kontrolovat podklady a podávat hlášení na kraj? Někteří dávají jasně na srozuměnou, že hejtman je neřídí a oni se v zastupitelstvu usnesli, že nic vyplácet nebudou.

Hejtman kontruje, že nemůže čekat, až s ním všichni starostové začnou komunikovat, když při online ohlášené poradě o pomoci ukrajinským uprchlíkům se zapojila třetina starostů a zbytek mu dal najevo, ať si trhne nohou. Nebo možná ještě nemají internet?

Koho ale starostové odmítnutím grantů potrestají? Hejtmana nebo své občany? Ti totiž nemají za stávajících pravidel jinou možnost dostat se ke třem nebo čtyřem tisícům na energie, které kraj nabízí.

Jsou obecní úřady skutečně tak přetížené, že v malé obci není možné zajistit administrativu žadatelům v řádu jednotlivců? Nebo na větší obci v řádu desítek lidí? Ve městech to budou zřejmě i tisíce, ale města se ke grantům hlásí. Ano – mají k dispozici úřednický aparát.

A co námitka starostů, že nechtějí ručit za chyby v podkladech, které lidi na obecní úřad přinesou? Starostka z Borovan u Milevska upozornila, že při nezaviněné chybě by musela obec grant vracet a přitom k ověření správnosti podkladů žadatele nemá přístup. Podklady jsou na úřadu práce. A měla by taky případně vymáhat od lidí neprávem čerpaný příspěvek. Nemohl by tedy krajský úřad udělat i krok b) a zavázat se, že tyto nesrovnalosti bude případně řešit sám? Snad jich nebude tolik…

Jiní starostové zase nevěří, že si občané k nim pro peníze přijdou. Prý se občanům na malé obci nebude chtít dělat finanční striptýz na svém vlastním obecním úřadu. A přiznat se, že čerpají někde nějaké dávky. A tím považují krajský program za víceméně zbytečný. Jen jestli ho ale taky považují za zbytečný občané, kteří s hrůzou koukají na novou fakturu za elektřinu…

Koneckonců je před volbami, lidé by měli pozorně poslouchat, jak se jejich zastupitelé k této šanci získat pár tisícovek navíc staví. Argumenty typu, že čtyři tisíce nikoho nevytrhnou, můžou být taky z kategorie, že sytý hladovému nevěří.

A je tu ještě jedno nebezpečí, které starostům malých obcí možná nedochází. Jestli jsou skutečně tak přetížení prací, že nemají čas se dívat do datových schránek, co si zas na kraji nebo na ministerstvu v Praze vymysleli (takový argument jsme při oslovování starostů zaznamenali), a nemohou tedy spolupracovat, může někoho ze zákonodárců časem napadnout, jestli rozdrobení někdejších větších celků a umožnění samostatnosti i malým vesničkám počátkem devadesátých let nebyl omyl. A jestli by se zas neměly slučovat do větších celků, kde bude na obecním úřadu aspoň minimální profesionální aparát.

Hejtman Kuba tak svou činorodostí otevřel víc problémů, než ho vůbec mohlo napadnout. Víc, než si myslíte – ale to bylo heslo někoho jiného…