Starosta Michal Čapek při představení materiálu připomněl, že město pravidelně vyhodnocuje svůj nemovitý majetek a rozděluje jej na strategický, potřebný a nepotřebný. Letos však podle něj vyčnívá právě otázka bývalé obchodní akademie.
„Do budoucna nějaký strategický záměr město Písek s touto budovou nemá. Víme, kolik nás stojí rekonstrukce starých objektů, jsou to obrovské částky. Pro tuhle budovu zkrátka využití nemáme,“ uvedl Čapek. Podle starosty by bylo pro město výhodné, pokud by se o objekt postaral Jihočeský kraj prostřednictvím Prácheňského muzea.

„Pokud nám někdo nabízí, že se nám o starou budovu, pro kterou nemáme úplně využití, postará a obnoví ji za hodně milionů korun, je to pro nás dobře,“ dodal Čapek. Muzeum chce propojit hrad, Sladovnu i bývalou obchodní akademii. Ředitel Prácheňského muzea Ivan Náprstek představil zastupitelům odvážnou dlouhodobou vizi rozsáhlého kulturního areálu, který by spojil stávající prostory muzea, bývalou obchodní akademii a další historické objekty v okolí.

Připomněl, že současné expozice vznikaly převážně v 90. letech a po více než třech desetiletích již neodpovídají současným požadavkům na fungování moderního muzea. „Muzeum už není rozhodně jen prezentace sbírek. Ty stávající prostory jsou z dnešního pohledu velice bariérové,“ vysvětlil Ivan Náprstek. Podle něj by získání budovy bývalé obchodní akademie umožnilo sjednotit dosud roztříštěný areál a vytvořit jeden funkční celek.

„Vyšlo nám, že pro nás by bylo strategicky výhodné zcelit ten objekt. To znamená využívat dvě stávající křídla a připojit k nim historické křídlo obchodní akademie tak, aby objekty opět mohly tvořit jeden celek,“ uvedl ředitel. Součástí návrhu je vznik nové vstupní haly, bezbariérové propojení všech budov, otevření dosud nepřístupných prostor i propojení nádvoří muzea s areálem bývalé školy.

Nové muzeum by nabídlo kavárnu, přednáškový sál, vzdělávací prostory, velkorysé výstavní sály i zcela nové stálé expozice. „Významně se rozšiřuje prostupnost areálu a možnost trávit tam čas bez jakékoliv vstupenky,“ zdůraznil ředitel muzea. Projekt je podle něj záležitostí mnoha let. Muzeum by však rádo alespoň část záměru dokončilo do roku 2034, kdy si připomene 150 let od svého založení.

Podpora napříč zastupitelstvem

Většina vystupujících zastupitelů se k představě rozšíření muzea stavěla pozitivně. Zastupitel a bývalý starosta Luboš Průša připomněl, že podobné úvahy o propojení kulturních institucí se objevovaly již dříve. „Pokud by se ta myšlenka uskutečnila v této podobě propojení těch tří objektů, tak je to úžasný krok dopředu a opravdu mimořádné lákadlo pro návštěvu města,“ řekl.

Ne všichni zastupitelé však sdíleli přesvědčení, že by budova měla přejít do vlastnictví kraje. Zastupitel Jiří Černý připomněl, že objekt dříve využíval právě kraj a následně jej opustil. „Za mě je to prostě vzdávání se historického majetku, který patří městu Písek. Je to historický majetek a myslím si, že by se neměl dávat kraji,“ prohlásil. Podle něj by budova mohla v budoucnu sloužit například jako administrativní rozšíření radnice. Současně upozornil na potřebu řešit náhradní prostory pro organizace a služby, které v objektu sídlí dnes.

Na jeho argument reagoval zastupitel Jiří Hořánek, který připomněl dlouhodobou diskusi o takzvaném rodinném stříbru města. „Vždycky jsme říkali, že rodinného stříbra by se město nemělo zbavovat. Nicméně v tomto případě si myslím, že argumenty pro přesun na kraj jsou podstatné,“ uvedl. Připomněl také, že už před více než dvaceti lety se zvažovalo využití objektu pro městský úřad, ale tehdy se ukázalo, že ani po rekonstrukci by kapacitně nestačil.

První krok dlouhého procesu

Starosta Michal Čapek v závěru debaty zdůraznil, že zastupitelé zatím nerozhodují o převodu budovy na kraj, ale pouze o jejím zařazení mezi nepotřebný majetek města. „Tohle je vlastně první krok. Pak by se řešil záměr směny, záměr darování a teprve potom konkrétní podoba smlouvy,“ vysvětlil. Současně upozornil, že případná realizace projektu je otázkou minimálně osmi až deseti let.

„Optimalizujme majetek a starejme se především o to, co skutečně považujeme za rodinné stříbro. Pokud tady vidíme využití, je dobře, že o tom v budoucnu rozhodneme,“ uzavřel starosta. Zastupitelstvo následně schválilo rozdělení městských budov na strategické, potřebné a nepotřebné podle předloženého materiálu. Tím se otevřela cesta k dalším jednáním o budoucnosti bývalé obchodní akademie a možném vzniku nového kulturního centra v srdci města.