O prázdninách na záchytku putovalo 159 opilců. Problémem jsou nedobytné pohledávky za pobyt i agresivita klientů





„Během července a srpna bylo na záchytce hospitalizováno 159 osob. Včetně dvou mladistvých, tedy ve věku od 15 do 18 let. Loni jich bylo za stejné období 154 a mladiství mezi nimi nebyli,“ upřesnila mluvčí ZZS JčK Petra Kafková s tím, že v případě nutnosti hospitalizace po konzumaci alkoholu u osob do 15 let, se tyto osoby převážejí na dětské oddělení v nemocnici. Každoročně se opakujícím problémem je vymáhání pohledávek za pobyt hospitalizovaných na záchytce. Částka je stejná už řadu let a činí 1 200 korun. Klient dostane při odchodu složenku, pokud má hotovost, může uhradit pobyt na místě. „Tuto sumu pravidelně hradí v průměru 40 procent hospitalizovaných, u zbylých 60 procent je prakticky nemožné ji získat. Zejména se jedná o hospitalizované rekrutující se z řad sociálně slabších obyvatel. Pokoušeli jsme se ty pohledávky samozřejmě vymáhat, ale ve finále vybraná částka sotva pokryla náklady, za samotné vymáhání,“ upřesnila Petra Kafková. „Jen pro dokreslení situace, loni bylo zde hospitalizovaným klientům naúčtováno 1,18 milionu a z toho 712 800 korun zůstalo nedobytných,“ dodala mluvčí ZZS JčK. Za pravdu ji v tomto ohledu dala i Hana Brožková, mluvčí Jihočeského kraje, který je zřizovatelem ZZS JčK. „Kraj poskytuje zdravotnické záchranné službě příspěvek na provoz, ze kterého jsou, mimo jiné, hrazeny náklady spojené s provozem protialkoholní záchytné stanice. Vymahatelnost dlužných částek je, bohužel, velmi nízká. Tyto pohledávky se pak musejí odepsat a uhradit z vlastních zdrojů,“ upřesnila Hana Brožková. Provozní náklady protialkoholní záchytné stanice přitom činí zhruba devět milionů korun za rok. Dalším problémem je i agresivita na záchytce hospitalizovaných jedinců. „Hlavně se jedná o útoky verbální, to je běžný denní chlebíček tamních zaměstnanců. Ale najdou se samozřejmě i ti, kteří se rádi poperou, v takových případech voláme na pomoc policii,“ popsala Petra Kafková. Stejně tak se s agresivitou opilců, při jejich případné dopravě na záchytku, setkávají složky republikové i městské policie. „S přibývajícím množstvím alkoholu jde ruku v ruce i stoupající agresivita podnapilých. V případě, že překročí určitou hranici, jsou naši strážníci nuceni nasadit donucovací prostředky. Naše hlídky nezřídka také poskytují asistenci zdravotnické záchranné službě v sanitním vozidle, kde zajišťují bezpečí zdravotníků před převáženou agresivní osobu. Samotným hlídkovým vozem přepravili letos během července a srpna naši strážníci na záchytku celkem 11 osob,“ sdělila mluvčí českobudějovické městské policie Věra Školková. Nutnost použít v některých případech donucovací prostředky proti opilcům potvrdil také velitel Městské policie Tábor Petr Svoboda. „Někdy je to zkrátka nezbytné, když jejich agrese překročí svou mez. Jinak jsme v červenci a srpnu provedli 39 zákroků proti osobám pod vlivem alkoholu a návykových látek. A do Českých Budějovic jsme na záchytku dopravili během prázdnin čtyři osoby, tedy stejně, jako loni v téže době,“ zabrousil do statistik velitel táborských městských policistů. Petr Svoboda zároveň připouští, že takový transport znamená pro tým jeho strážníků určitou zátěž. „Je to při cestě tam a zpět kolem 130 kilometrů a já na tu dobu musím vyblokovat dva lidi. To není vždy jednoduché. Snažíme se proto vždy napřed sehnat někoho blízkého, který by se o dotyčného podnapilého člověka mohl postarat přímo v Táboře, aby na záchytku nemusel. Na druhou stranu ale samozřejmě nenecháme nikoho ležet, obrazně řečeno, na ulici,“ shrnul situaci ve druhém největším městě na jihu Čech velitel táborských městských policistů. Slovní a někdy i fyzické ataky na policisty označil, bohužel, za rutinu při kontaktu s opilci i mluvčí jihočeské policie Milan Bajcura. „Policie České republiky asistuje při převzetí osoby na záchytce pouze v případech, kdy je agresivní, k čemuž postačí verbální útok. Pojem asistence si lze vyložit tak, že se jedná o případy, kdy není osoba na záchytku umisťována přímo Policií České republiky, ale například na základě rozhodnutí lékaře v nemocnici. Přímo na záchytku naše hlídka dopravuje osoby pod vlivem alkoholu tehdy, pokud se dopouští nějakého protiprávního jednání a není nijak zraněná či jinak ohrožená na životě a zdraví. Pokud je dotyčný pod vlivem alkoholu do takové míry, že není schopen komunikace s hlídkou, policisté na místo přivolají zdravotnickou záchrannou službu,“ přidal zestručněný scénář jejich postupu mluvčí jihočeských policistů. Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice v Českých Budějovicích disponuje pěti lůžky pro dospělé a dvěma lůžky pro mladistvé. Službu poskytuje nepřetržitě po dobu 24 hodin. Jsou zde hospitalizovány osoby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, které nekontrolují své chování a tím bezprostředně ohrožují sebe, jiné lidi, veřejný pořádek či majetek. Nebo jsou ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení. „O přijetí i propuštění osoby z ošetření a délce pobytu na záchytné stanici rozhoduje výlučně lékař. V případě závažného stavu, kdy jsou u dotyčného ohroženy jeho životní funkce, je převezen na anesteziologicko-resuscitační oddělení v nemocnici. Na českobudějovické záchytce končí klienti pouze z Jihočeského kraje. Na víc naše kapacita nestačí,“ uzavřela Petra Kafková.
Diskuse k článku