K vymezení akceleračních zón, kde by mohla výstavba větrníků běžet jako po másle, se Česká republika zavázala už v roce 2020. Tři roky návrh připravovala hned tři ministerstva (pro místní rozvoj, životního prostředí a průmyslu a obchodu) a přestože celkovou rozlohu na poslední chvíli stát osekal na 470 kilometrů čtverečních, vyvolalo už zveřejnění záměru poprask. Budování fotovoltaických elektráren chce stát usnadnit ve čtrnácti oblastech, výstavbu větrných parků v osmdesáti zónách. Pro představu to znamená výstavbu pěti až šesti set věží, zpravidla o výšce 200 – 250 metrů.

Stovky připomínek z jediné obce

Velice důrazně se proti záměru postavil Lodhéřov. Kromě odmítavého usnesení, které už schválilo zastupitelstvo, připravil spolu s okolními znepokojenými obcemi jako Chrbonín, Bukovec, Křeč nebo Obrataň souhrn desítek detailních připomínek. „Shromáždili jsme ale také 350 připomínek občanů, které jsme zapracovali. Kromě toho téměř 650 občanů podepsalo proti stanovení akcelerační oblasti petici,“ říká starostka Lodhéřova Zdeňka Klesalová.

Připomínky týkající se zóny AOV24 Lodhéřov reprezentují nejčastější typy výhrad většiny obcí, které JčTEĎ na Jindřichohradecku oslovil. Jedná se o nesprávné postupy, ale také o věcné chyby. Podle Lodhéřovských například návrh nesprávně uvádí, že v území se nenacházejí ochranná pásma vodních zdrojů. Výtky zmiňují také rozpor s ochranou zemědělského půdního fondu, který v případě Lodhéřova tvoří přibližně 70 procent zóny. Rozporuje také kvalitu posouzení vlivu na přírodu, například chybí potvrzený výskyt orla mořského nebo čápa černého, a zdůrazňuje, že v oblasti nebyl vůbec vyhotoven ornitologický výzkum. Dokumentace podle obce neobsahuje konkrétní akustickou studii ani odborné posouzení vlivu na bezpečnost leteckého provozu, ať už jde o zájem ministerstva obrany, nebo o ochranné pásmo letiště Jindřichův Hradec.

Podobné detailní připomínky přicházejí z Bukovce, Chrbonína nebo Křeče. V této oblasti má v těsném sousedství vzniknout hned pět akceleračních zón, a citlivou otázkou je i krajinný ráz s ohledem na cestovní ruch. Obce namítají, že by dominantní větrné parky ovlivnily působení památek, jako jsou zámek Červená Lhota, hrady Kámen, Choustník, Šelmberk, ale i městská památková rezervace Jindřichův Hradec.

„Připomínky jsme dávali dohromady s odborníky i kolegou starostou z Bořetína Janem Cimbůrkem, který je vzdělaný po právní stránce,“ podotýká starostka Lodhéřova Zdeňka Klesalová. „Dokumenty povezeme na ministerstvo osobně, chceme mít jistotu, že se připomínky dostanou včas na podatelnu.“

Znepokojeni jsou i sousedé

Mezi desítkami tisíc výhrad, které se v těchto dnech valí z celé republiky na ministerstvo pro místní rozvoj, se opakuje několik obecnějších. Zejména že jde o nepřiměřený zásah do práva obcí rozhodovat o svém území a že zapojení veřejnosti nebylo dostatečné. Starostové konstatují, že s nimi centrální úřady o návrzích nekomunikovaly. A dále že posouzení řady dopadů se záměrně odkládá do budoucnosti, kdy už ale budou zóny vymezené.

Podporu dotčeným oblastem vyjadřují i sousedé. Rozhodnutí připojit se k připomínkám Lodhéřova a dalších obcí, schválilo zastupitelstvo města Deštná. „I když nejsme zónou přímo zasažení, ovlivnila by krajinu a s obcemi v podstatě nikdo nejednal,“ uvedl starosta David Šašek. Z nepříznivých dopadů zdůrazňuje negativní vliv na kvalitu bydlení, krajinný ráz, životní prostředí, vodní zdroje, dopravní infrastrukturu, ale také na ceny nemovitostí.

„Očekáváme, že případné akcelerační zóny budou primárně zřízené na brownfieldech a že nejdříve se bude jednat s dotčenými i sousedícími obcemi.“ Starosta David Šašek také připomíná nedávné zkušenosti. „V minulosti jsme byli jednou z lokalit vytipovaných pro úložiště jaderného odpadu a stát s námi zpočátku vůbec nejednal. Nakonec u nás záměr zamítlo až referendum.“ Podobně podpořilo výhrady Lodhéřova zastupitelstvo Pluhova Žďáru, v usnesení nesouhlasí s vymezením akcelerační oblasti.

Bouře kolem Mackova kopce

O pár desítek kilometrů východněji, kde má na území Popelína, Bořetína a Zahrádek vzniknout zóna AOV72 Mackův kopec, se situace vyvíjí jako přes kopírák. „Znamená to, že by zde mohlo být postaveno až devět větrných elektráren vysokých až 250 metrů, ve zrychleném řízení a s omezenými možnostmi odporu ze zákona,“ uvádí na stránkách obce Bořetín starosta Marek Říha. „Obec podala formální námitku. Ale každý občan České republiky má navíc právo podat vlastní připomínku. Připomínka nemusí být právně odůvodněná, stačí vyjádřit nesouhlas. Čím více připomínek přijde, tím silnější signál ministerstvo dostane,“ dodává starosta a pro občany připojuje detailní návod, jak námitku podat.

Desítky připomínek schválilo také zastupitelstvo Zahrádek. „Problém vidíme zejména v tom, že se obchází samospráva a možnost obce rozhodovat o svém území,“ konstatuje starosta Miroslav Urbánek. I v oblasti Mackova kopce se znepokojení ozývá od sousedů, nejnověji odsouhlasili připomínku k zóně zastupitelé Strmilova. „Hlavní námitky jsou dopad na krajinný ráz, nedotažení procesu posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí nebo nedořešená ochrana živočichů,“ upřesňuje starosta Martin Novák. Strmilov už má jednu bouři kolem větrných elektráren za sebou. V roce 2024 občané v referendu odmítli výstavbu až osmi větrníků, které investoři zamýšleli vybudovat přímo v katastru města.

Šibeniční termín

Odpor vůči další z oblastí, AOV46 Hříšice, potvrdila tento týden rada města Dačice. Větrníky by mohly vyrůst v blízkosti obytné zástavby v dačické místní části Malý Pěčín a obcí Hříšice a Bílkov. Mezi námitkami se objevuje ochrana krajinného rázu oblasti, která je využívaná i rekreačně, nedostatečné posouzení kumulativních vlivů a nedostatek konkrétních parametrů. „Jako město deklarujeme podporu obnovitelným zdrojům energie, avšak trváme na tom, že jejich umísťování musí respektovat místní podmínky a kvalitu života obyvatel,“ komentoval dačický postoj starosta Miloš Novák.

Podobné zprávy přicházejí z většiny krajů, čas pro stanovení akceleračních oblastí se ovšem krátí, schválené mají být do konce srpna. V opačném případě může Česká republika přijít o devět miliard korun dotací, varovali úředníci Evropské komise. Jak ale v aktuálním rozhovoru na JčTEĎ TV uvedl jihočeský poslanec Libor Vondráček (Svobodní), připomínek je tolik, že při personálních kapacitách je ministerstvo pro místní rozvoj nemůže stihnout vypořádat. Pokud jde o aktuální koncepci akceleračních oblastí, poslanec soudí, že poškození krajiny a zájmů obcí i obyvatel za devět miliard korun nestojí a země by je mohla oželet. Budoucnost spatřuje spíše v jaderné energetice.

Akcelerační oblasti na území Jihočeského kraje

AOV24 Lodhéřov: na území obcí Lodhéřov, Velký Ratmírov.

AOV44 Litochovice: na území obcí Milejovice, Předslavice, Litochovice, Volyně, Kuřimany, Čepřovice

AOV45 Bušanovice: na území obcí Bohunice, Tvrzice, Bušanovice, Předslavice

AOV46 Hříšice: na území obcí Dačice, Hříšice.

AOV47 Bukovec: na území obcí Mnich, Hojovice, Černovice, Bořetín

AOV48 Chrbonín: na území obcí Chrbonín, Vlčeves, Mlýny, Radenín.

AOV49 Křeč: na území obcí Dolní Hořice, Radenín.

AOV50 Obrataň: na území obce Dolní Hořice

AOV69 Strážné: na území obcí Světlík, Bohdalovice, Hořice na Šumavě

AOV70 Bohdalovice: na území obcí Světlík, Bohdalovice.

AOV71 Hořice: na území obcí Světlík, Hořice na Šumavě

AOV72 Mackův kopec: na území obcí: Zahrádky, Popelín, Bořetín.

AOV73 Jemnice: na území obcí Třebětice, Budíškovice

AOV87 Machnatec: na území obcí Rožmberk nad Vltavou, Malšín, Vyšší Brod