Občanské návrhy zatím neměly šanci

V prosinci, kdy se rozpočet projednává, se už obvykle úřadující vedení města brání tomu, aby se do připravené konstrukce rozpočtu dělaly zásahy. V minulosti se aktivní občané odbyli tím, že se rozpočet připravuje řadu měsíců, občan provázanosti jeho položek nerozumí a pokud navrhuje nový výdaj, má taky navrhnout, co jiného se v rozpočtu škrtne. Václav Málek proto přišel loni připravený – navrhoval škrtnout budování nových kanceláří na radnici, ale neuspěl tím spíš. Ukázalo se totiž, že rekonstrukce radničních prostor je zařazená do letošního rozpočtu jen formálně, aby se vyrovnal účetní stav. Byla v tu dobu už zaplacená a dodnes se neobjasnilo, kdo rozhodl o tak vysokém výdaji, který v minulém rozpočtu vůbec nebyl. V zájmu „klidu na práci“ pak zastupitelé dokonce hlasováním zamítli, že by měl starosta na tuto otázku veřejně odpovědět.

Participativní rozpočet by tak mohl být částečně řešením situace, kdy se připravený rozpočet města předem na měsíc zveřejňuje, občané k němu mohou podávat připomínky, vystupovat s nimi mohou i při projednávání rozpočtu, ale obvykle jim to je málo platné. V Milevsku dosud vítězí odkazování na zastupitelskou demokracii – nás jste si zvolili, tak nás nechte rozhodovat!

To se ale mění v řadě měst, kde už s participací občanů na rozhodování pracují. V Českém Krumlově loni občané mohli sami rozdělovat částku 500 tisíc, letos už se navýšila na 750 tisíc. Projekt Krumlov sobě, kdy v devíti městských částech lidé navrhovali, co by si přáli vylepšit nebo upravit, měl úspěch. Lidé se zapojili a chtěli pro své čtvrti třeba dětské hřiště, úpravy sportovních hřišť, vylepšení cest, posezení u potoka nebo vybudování místa pro sousedské setkávání. V každé z devíti čtvrtí se hlasovalo o vítězném návrhu a ty pak byly podrobeny celoměstskému hlasování. Kdo byl aktivní a dokázal získat pro svůj návrh podporu ostatních obyvatel, mohl uspět. Participativním rozpočtem už vtahují občany do rozhodování o jejich okolí v Brně, Praze 5, Opavě, Děčíně, Chomutově, Semilech, Litoměřicích, nedávno se rozhodli vyčlenit milion pro návrhy občanů třeba v Jeseníku. Mnohde tyto iniciativy souvisejí i se vznikem osadních výborů, které pak jednají za jednotlivé čtvrti s vedením města. Ne všude je ale toto oživení občanské aktivity politiky vítáno, stejně jako participativní rozpočet.

Debata o námětech občanů už za rok?

Vedení města Milevska doposud participativnímu rozpočtu nakloněno nebylo. A zřejmě si i Michal Polanecký uvědomoval, že tato změna bude pro Milevsko téměř revoluční. Na dubnovém zastupitelstvu vystoupil s návrhem, aby vedení města zařadilo tuto věc k projednání na říjnové zasedání, aby bylo dost času. Tím se ovšem návrh už nebude týkat rozpočtu na příští rok. Polanecký navrhuje rok 2020 využít k přípravě a poprvé by se měla část rozpočtu dát k dispozici občanům v roce 2021. Podle něj by úměrně velikosti města mohlo být pro občanské návrhy vyčleněno 500 tisíc. Milevsko ročně pracuje s rozpočtem kolem 200 milionů korun. Už za rok by si tak o peníze na konkrétní vylepšení svého okolí mohli říct třeba obyvatelé starého sídliště nebo některé části města, kde vyrůstají malé děti.

„Motivovalo mě, že není jednoduché vstupovat do již hotového rozpočtu. Myslím, že bychom tak mohli využít složku Živé Milevsko na něco konkrétního,“ řekl Polanecký a dodal, že s koordinátorem Živého Milevska Vítem Králem na toto téma mluvil a ten vnímá nápad pozitivně. Starosta Ivan Radosta ale nebyl pro, aby se návrh předal k rozpracování Živému Milevsku. Možná po zkušenosti s půjčovnou elektrokol, která ukázala, že od vyhledávání námětů a administrace grantů je k fyzické realizaci dost daleko a někdo se musí chopit konkrétní organizační práce a mít k tomu také kompetence. Starosta řekl, že na přípravě participativního rozpočtu se musí podílet víc partnerů. Samotnému participativnímu rozpočtu už se nebránil. „Vidím tu příznivý ohlas a současně se trochu divím, protože nám ve městě chybí peníze na velké potřebné akce,“ naznačoval starosta, že půlmilion poskytnutý k rozhodování občanům se může postrádat jinde. Místostarosta Michal Horek návrh podpořil: „Může to působit jako rozhazování peněz, ale nám to může naopak peníze ušetřit, protože my se při hlasování o návrzích dozvíme, kolik lidí si jejich realizaci vlastně přeje.“

Nakonec pro to, aby vedení města připravilo na říjnové zasedání bod o participativním rozpočtu k projednání, zvedli ruku všichni.