Setkání 15. října patřilo do doprovodného programu festivalu Slovoslet s letošním podtitulem Rozumíme si? Kateřina Kománek Čechová působí jako konzultantka a lektorka společnosti Než zazvoní. Pomáhá školám s komunikací, věnuje se mezigeneračnímu porozumění a využívání umělé inteligence ve vzdělávání. Je také spoluautorkou Slovníku generace Z pro rodiče a učitele.

Překlad z angličtiny někdy nestačí

Generace Z převzala řadu výrazů z angličtiny. Cringe označuje trapnost, chill pohodu nebo odpočinek. Přejatá slova přitom čeština často upravuje podle vlastních pravidel. Z anglických základů tak vznikají například slovesa googlit nebo hypovat.

U mladší generace Alfa však samotný překlad mnohdy nepomůže. Slova jako skibidi nebo spojení six seven mohou odkazovat na konkrétní video, internetový vtip či společný zážitek. Jejich význam závisí na situaci a někdy slouží hlavně jako poznávací znamení těch, kteří narážce rozumějí. Původ výrazu six seven doplnil jeden z posluchačů. Spojil jej s basketbalovými videi a písní používanou v jejich sestřizích.

Lektorka zároveň připomněla, že vlastní slang měla každá generace. Dřívější trsárnu nebo výraz hustokrutopřísný dnes střídají jiná slova. Změnilo se především tempo jejich šíření. Co kdysi znala jedna parta, mohou díky sociálním sítím během krátké doby opakovat děti v různých zemích.

Palec nahoru nemusí znamenat souhlas

V rychlých zprávách se psaní přibližuje mluvenému rozhovoru, chybí mu však tón hlasu a výraz tváře. Jejich roli přebírají smajlíky, velká písmena, opakování hlásek nebo interpunkce. Odpověď Jo tak může rodič chápat jako prosté potvrzení, zatímco mladší člověk v ní v určité situaci vyčte otrávenost či odstup. Ani palec nahoru nemusí mezi vrstevníky vždy znamenat bezvýhradně pozitivní reakci.

Z publika zaznělo, že je důležité také to, „aby i děti věděly, jak to myslí rodiče.“ Lektorka souhlasila a popsala vlastní domluvu s dětmi: vědí, že některé smajlíky používá přátelsky a nemusejí za nimi hledat ironii.

Posluchače zajímalo i to, kdo vybírá nabízené reakce v komunikačních aplikacích. „Znamená to, že ten předvýběr dělala moje generace, která je chápe tak jako já?,“ zazněla otázka v diskusi o WhatsAppu. „Přiznám se, že nevím,“ odpověděla lektorka. Nabídla předpoklad, že roli může hrát četnost používání. Doložené to ale nemá.

Kománek Čechová zároveň připomněla, že rozdíly mezi generacemi souvisejí také s životními zkušenostmi. „My vlastně nemůžeme po mladých lidech chtít, aby se narodili se zkušeností, kterou jsme si my tvrdě vydobyli čtyřiceti, padesáti, šedesáti lety života. Oni mají nárok na svůj prostor, na svoje chyby, na svoje úspěchy, prostě adekvátně věku,“ řekla.

Děti hledají odpovědi také u umělé inteligence

Beseda otevřela i širší téma digitálního života. Podle prezentovaného výzkumu Nadace O2 a agentury NMS z roku 2026 používá umělou inteligenci 60 procent dětí ve věku 12 až 15 let. Výzkum zároveň upozorňuje, že u 63 procent dětí jsou domácí rozhovory o mobilech napjaté, pasivní nebo neprobíhají vůbec.

Jiné šetření, Čeští žáci v online světě 2025, ukázalo, že pro 32 procent dotázaných je snazší obrátit se s otázkami o vztazích nebo sexualitě na AI chatbota než na člověka. Hlavní analýzy tohoto výzkumu vycházejí z odpovědí dětí ve věku 13 až 17 let.

Porozumění dětskému slovníku tak může otevřít rozhovor o světě, ve kterém mladí tráví čas. Dospělým přitom podle lektorky může stačit znát význam a kontext nového výrazu. Sami jej používat nemusejí.

Kdo se výrazně podílí na vzniku a šíření jazykových novinek? A proč na sociálních sítích vznikají náhradní výrazy pro citlivá témata? Víc z besedy přinese příští číslo Týdeníku Strakonicko.