Koho zajímalo, zda se hlavního slova ujme současný starosta Jan Váňa, který po volbách už připustil ústup z vedení města, spatřil Jana Váňu usměvavého a v dobré náladě. Plán dobudování sportovních zařízení patřil léta k jeho prioritám.

„V roce 1989 v Třeboni v podstatě žádné tělocvičny nebyly. Jedna, kterou si někteří pamatujeme v zámku, jedna u první základní školy a to bylo všechno. Dnes máme tělocvičnu u každé školy a ještě nabízíme tyto dvě nové,“ vzpomenul Jan Váňa.

Mnoho sportů pod jednou střechou

Sportovcům se nabízejí hned tři novinky. V jednom objektu naleznou ve dvou patrech tělocvičny. V přízemí je primárně určená pro stolní tenis, v prvním nadzemním podlaží vznikla všeobecná tělocvična připravená pro úpolové sporty, judo, box nebo taekwondo. Mohla by tam ale nalézt zázemí i gymnastika, jóga, pilates a další aktivity.

Druhý objekt je sportovní ubytovna pro více než čtyřicet hostů. Nabízí dvoulůžkové pokoje vybavené sociálním zařízením a také televizními obrazovkami. Kapacita je „přesně pro jeden autobus“, jak svého času prohlásil starosta Jan Váňa.

Třetí novinka je nenápadná, ale neméně podstatná. Díky ní jsou od nynějška hala i obě přístavby přístupné bezbariérově. Cesta do tělocvičen se otevře z vestibulu sportovní haly, kde jsou k dispozici výtahy, a k samotnému vestibulu vede kromě schodiště i rampa. Samostatný bezbariérový vstup do tělocvičen vznikl i zvenčí.

Příležitost nejen pro Třeboňáky

„Všechny objekty jsou navíc samostatně přístupné i zvenčí a vzájemně jsou propojeny chodbou na úrovni suterénu,“ připomněl projektant Josef Kregl. Ocenil přístup zhotovitelů, společností Retherm a Mane, z nichž každá stavěla jen část komplexu. „Záměr byl komplikovaný, byli jsme omezeni prostorově i z hlediska vedení inženýrských sítí. A není úplně standardní, aby se v rámci jedné stavby potkávali dva dodavatelé. Tady to ale dopadlo dobře jak z hlediska komunikace, tak z hlediska kvality,“ konstatoval Josef Kregl.

Starosta Jan Váňa poukázal na finanční možnosti areálu. „Dva nové objekty rozšiřují velkou nabídku Třeboně našim sportovcům. Ale tím, že jsme vybudovali nové ubytování, rozšiřujeme nabídku i pro kluby, které sem mohou jezdit na soustředění.“ Během letošních jednání zastupitelstva zaznívalo, že až se otevře ubytování, celý objekt by mohl být pro město i finančně zajímavý.

Sportovci mají teď v jediné lokalitě k dispozici zázemí pro fotbal včetně umělé trávy, házenou, volejbal, florbal, futsal a všechny zmíněné sporty, které najdou domov v nových tělocvičnách. Dále devět tenisových kurtů, hřiště pro plážový volejbal, hned v sousedství je skatepark, areál pro parkúr nebo lanové atrakce. To vše v sousedství rybníka Svět, kde se nalézá loděnice.

Zbývá téma, které Třeboň řeší už léta. Otázka hokejové haly.

Zimní hala, pro a proti

„Podle původní celkové studie zbývá už jen zimní stadion, ale to už bude na příštích radních a příštích zastupitelích,“ konstatoval letos Jan Váňa. Místo pro hokejový stadion je k dispozici, nalézá se v sousedství komplexu. Nejblíže k cíli byl záměr v roce 2017. Proběhlo ale referendum, které naznačilo, že zimák není pro Třeboňáky priorita. Nebylo sice platné, protože se ho zúčastnilo necelých 25 procent voličů, drtivá většina se však vyslovila proti.

Letos se před volbami dostala myšlenka krytého zimního stadionu znovu na veřejnost. Občanská demokratická strana svou strategii shrnula: „V roce 2016 jsme upřednostnili před zimním stadionem vybudování venkovního koupaliště – Třeboňského vodního světa. Následně jsme zrekonstruovali a rozšířili sportovní halu. Dnes je situace jiná než před deseti lety. V Třeboni vznikl životaschopný hokejový oddíl a je zřejmé, že jeho vedení přistupuje ke své práci vážně a s dlouhodobou vizí. Stejně tak nezapomínáme ani na krasobruslaře. Proto jsme dospěli k přesvědčení, že by si Třeboň zimní stadion zasloužila.“

Ne všichni političtí aktéři ale bez výhrad souhlasí. Místostarosta Aleš Kolář, lídr vítěze voleb, hnutí Naše Česko, míní: „Náš sportovní areál si určitě zasluhuje i zimní stadion. Myslím ale, že v současné chvíli má Třeboň naléhavější priority. Pozemky pro jeho výstavbu však budeme určitě hájit a držet, stejně jako prodlužovat všechna příslušná povolení.“

Druhé v pořadí voleb, uskupení Společně pro Třeboň, na svém plakátu bez obalu uvedlo: „Investujme do lidí a veřejného prostoru, ne do ledu.“ Jednička uskupení Petr Kouba to komentoval: „Nejsme proti hokeji. Jsme proti tomu, aby jeden nákladný projekt spolu s drahým provozem určoval budoucí rozvoj celého města. Naší prioritou je Třeboň, která bude dobře sloužit všem generacím a bude se nadále rozvíjet a nabídne dostupné moderní bydlení mladým rodinám.“

Naopak další z vlivných politických hráčů, Třeboňáci s podporou Starostů, výstavbu zimní haly podporuje. Podle lídra Ondřeje Zbudila jen s výhradou, že některé projektové podklady by se po deseti letech musely změnit. Třeboňáci připomínají, že sto dvacet dětí z hokejového a bruslařského oddílu musí jezdit do Soběslavi nebo Veselí nad Lužnicí. „Přínos haly by ale mohl být ještě širší,“ uvedl zastupitel František Pfeifer. „Nabízí se pronájmy ledu sportovním klubům z jiných měst, pořádání soustředění nebo turnajů. Zajímavá by mohla být i spolupráce s lázněmi Aurora: sportovcům nabídnout trénink, ubytování a regeneraci na jednom místě.“