Tehdejší majitel chlumského panství často pobýval na svých sídlech v zámku v Chlumu u Třeboně i na nedaleké Nové Huti. „Jeho aktivita při založení sboru v Hamru byla ovlivněna vztahy ke konkrétním lidem, kteří v roce 1896 sbor zakládali, a také potřebou ochrany objektů, ke kterým měl vztah,“ říká Jan Pumpr. „Pamětníci už nejsou a nezbývá nám než hledat v archivech a starých kronikách,“ podotýká velitel zásahové jednotky hamerských hasičů Milan Tesař. A tam se skutečně v záznamu z 12. ledna 1896 objevuje na prvním místě mezi zakládajícími a přispívajícími členy – Jeho Výsost pan Arcivévoda František Ferdinand d´Este z Rakous.

Účast politické osobnosti tehdejší Evropy však neznamenala automaticky blahobyt. „Při bádání jsme se dozvěděli, že náročná byla i etapa, kdy bylo třeba zajistit prostředky na činnost,“ říká Milan Tesař. „Náš sbor proto pořádal plesy a sbírky, aby si dokázal zajistit první stříkačku taženou koňmi. První motorovou stříkačku jsme získali v roce 1953 a sloužila až do roku 1972.“

Zásahová jednotka byla u povodní i lesních požárů

Sto třicet let po svém založení uspořádal Hamr slavnost, k jejímuž bohatému programu přispěly nejen dobrovolné hasičské sbory a jejich technika, ale i profesionálové, drážní hasiči a další složky, bez nichž by denní provoz země nefungoval. Děti i dospělí si mohli vyzkoušet, jak se jezdí na policejní čtyřkolce nebo sedí na policejním motocyklu i na motorce Hradní stráže. Zhlédli práci hasičů ve dvacetimetrové výšce a také při vyprošťování zraněných z auta. Nakonec i to, jak kolosální stroje vrak zdemolují na místě a odvezou z místa nehody. K dispozici byla nejmodernější technika zdravotnických záchranářů, lidé se mohli pocvičit s Červeným křížem v poskytování první pomoci nebo ocenit zadržení pachatele služebními psy. A samozřejmě sledovat v akci nejmenší hasiče.

„Zájem o činnost dobrovolných hasičů se předává z generace na generaci a ještě posílil v posledních desetiletích i díky rodinám jakou jsou právě Pumprovi, Tesařovi a další,“ říká starosta obce a zároveň člen hasičského sboru Tomáš Panenka. „Máme šestnáctičlennou zásahovou jednotku kategorie JPO 5, to znamená, že jsme určení pro danou obec. Ve výjimečných případech můžeme být ale povolání i jinam,“ dodává starosta. „Pomáhali jsme při povodních v Majdaleně, také když před dvěma lety hořel kostel v Chlumu u Třeboně nebo při lesních požárech.“

Šíři nasazení dosud limitoval fakt, že chybí cisterna, i když právě to se v těchto dnech mění. Přesto se členové jednotky podílejí i na hašení. „Když před dvěma lety hořel les u Černé cesty, dorazily sbory z Třeboně, Branné, Rapšachu i Chlumu, ale my jsme tam byli také a zajišťovali jsme servis kolem,“ vzpomíná Tomáš Panenka. „Loni hořel v Hamru komín a přijela plošina z Třeboně, i u toho jsme asistovali a jeden z našich hasičů, který má zkoušky na žebřík, byl součástí týmu, který hasil.“ Velitel jednotky Milan Tesař konstatoval, že nejvíce výjezdů, čtyřicet jedna, zaznamenali předloni, především v souvislosti se zářijovými povodněmi.

Potřebují obnovit techniku

Mezi desítkami hostů, kteří ocenili práci hasičů z Hamru, byli jihočeský hejtman Martin Kuba, jindřichohradecký starosta Michal Kozár i první místostarosta a člen rady kraje Radim Staněk, ředitel územního odboru Hasičské záchranné služby Lukáš Janko, velitel hasičské stanice Třeboň Jiří Řimnáč či starosta okresního Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska Petr Lukačovič.

Silná podpora, především co se týká investic, je pro Hamr aktuálně nezbytná. „Aby jednotka fungovala, potřebuje dvě základní věci – lidi a peníze. V tom jsme našli jsme společnou řeč s obcí,“ pochvaluje si Milan Tesař. Starosta Hamru a hasič Tomáš Panenka investičním nárokům rozumí. „Máme pevně obsazený kádr lidí, ale potřebujeme obnovit techniku. Před dvěma lety jsme pořídili velitelský vůz, letos jsme převzali přívěs, který je vybaven pro čerpání vody a hašení. Vysoutěžili jsme už i cisternu, která dorazí v těchto dnech, a pokud jde o drobnější investice, po dohodě se záchrankou jsme pořídili kompatibilní vybavení pro resuscitace,“ říká Panenka.

Na pořízení přívěsu přispěl kraj i ministerstvo vnitra, velitelský vůz i cisternu ale kupuje obec z vlastních zdrojů. „Protože jsme v kategorii JPO 5, nedosáhneme na velké dotace. Ale máme už připravenou i vizualizaci budoucí nové hasičárny,“ podotýká starosta.

Sport pro celé rodiny

Aktuálně je v Hamru „u hasičů“ 41 dospělých a 41 dětí. „Děti samozřejmě nejsou všechny místní, přijíždějí z devíti vesnic. Před čtrnácti lety jsme založili i Soptíky, kde jsou děti už od dvou let,“ říká hasičský starosta Jan Pumpr. „Na soutěže jezdíme až s pětadvaceti dětmi a jedou i rodiče, takže nás bývá padesát,“ dodává. Ostatně v roce 2019 vyhráli anketu Dobrovolní hasiči roku i díky tomuto zacílení.

Hasičský sport je pýchou sboru v Hamru. „Náš A tým hasiček vyhrál loni Velkou cenu Třeboňska, tým B statečně sekunduje a chlapi se taky snaží. Soutěžíme i ve většině mládežnických kategorií,“ říká starosta obce Panenka. „V červnu pořádáme dětskou hasičskou soutěž, kde bývá až tři sta dětí, a na konci prázdnin noční soutěž v požárním útoku. Krom tradičního sportu ale máme reprezentanty i v takzvaném Železném hasiči, TFA.“ Anglická zkratka TFA znamená Nejtvrdší hasič přežije a soutěž je mimořádně náročná. „Tam je průběžně na druhém místě ve své kategorii moje dcera a na třetím můj syn,“ pochlubil se starosta Panenka potěšeně a nakonec i přiznal: „Zúčastnil jsem se v Hamru Železného hasiče a v kategorii 40 plus jsem skončil druhý.“

Rok podle hasičů

V režii hasičů se ve vesnici odehrávají desítky akcí. „Masopust s obchůzkou, pohřbíváním Masopusta, karnevaly pro děti i pro dospělé, kde bývá 250 až 300 účastníků, stavění máje, čarodějnická stezka odvahy, dětský den, konec školního roku, různé humanitární akce, martinský průvod, halloweenská stezka odvahy, pohádkový les,“ vypočítává Jan Pumpr. Zvláštní kategorií jsou kulturní a edukativní vystoupení dětí i dospělých. Včetně muzikálových produkcí, ale i ukázek zásahu při letecké nebo motorkářské havárii. „Loni jsme počítali, že se sejdeme stodvacetkrát za rok,“ říká starosta sboru.

Během slavnostního projevu Jan Pumpr připomněl: „Hasiči jsou bez nároku na odměnu připraveni dát svůj čas, dovednosti, odvahu a ochotu pomáhat bližním i na úkor sebe sama. A připravují novou generaci dětí na tento životní postoj.“

Historkou z počátku minulého století, kterou hasiči z Hamru objevili v kronice, to doplňuje velitel jednotky Milan Tesař: „Když v nedaleké obci Staňkov vypukl požár a byla povolaná i naše jednotka, nebyly k dispozici koně. Hasiči proto tehdy stříkačku tlačili vlastní silou až do Chlumu u Třeboně, kde teprve v prostoru sklárny uctivě požádali pana dělmistra o zapůjčení koní. Čili naši předci nám nastavili laťku vysoko…“