„Řada ohrožených živočichů a rostlin potřebuje k životu místa s malým obsahem živin v půdě či vodě, například písčiny, suché trávníky nebo drobné mokřady a tůně. V dnešní krajině jsou tato místa stále vzácnější. Opuštěné pískovny se proto často stávají náhradními stanovišti těchto druhů,“ vysvětlil Jiří Řehounek, který má v Calle ochranu cenných pískoven na starosti.

„Aby se v pískovně dlouhodobě udržela stanoviště s malým obsahem živin, musí je ochránci přírody čas od času obnovit nebo zajistit jejich narušování. Právě geocaching se ukazuje jako jedna z možností, hlavně pro místa na svazích. Správně umístěná cache může zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy rostlin a živočichů,“ shrnula dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se od počátku podílí na sledování vegetace v okolí kešek.

Kešky v několika jihočeských pískovnách nejenže ukazují geocacherům zajímavé přírodní lokality, ale zároveň slouží i praktické ochraně přírody. Ochránci přírody a biologové lokality pravidelně sledují a nabízejí zájemcům informace o zajímavých organismech, které mohou v okolí cachí pozorovat nebo fotografovat. Letos se více zaměřili na nejmladší ochranářskou kešku v Pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Během průzkumu se podařilo objevit čtyři druhy rostlin, které patří do červeného seznamu ohrožených druhů. Konkrétně jde žlutě kvetoucí keřík čilimník nízký, hruštičku menší, bělolist nejmenší a také maličkou trávu ovsíček obecný, která patří dokonce mezi kriticky ohrožené druhy. V pískovně žijí také samotářské včely nebo mravkolvi.

To, že pískovny jsou z biologického hlediska velmi zajímavé, dokládá také entomolog Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR, který ve spolupráci s Callou mapoval v některých pískovnách faunu v tůních. „Tůně v pískovnách hostí bohatá společenstva vodních živočichů. Například v Pískovně Hroznějovice nebo v Pískovně u Žemličky žijí všechny tři jihočeské druhy čolků. Zajímavá je i fauna vodních brouků, vážek a dalších skupin,“ říká Vojtěch Kolář.

Nejmladší cache v pískovně Hroznějovice1 na Českobudějovicku byla založená v roce 2018. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín2 na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny3, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. Z roku 2016 pak pochází cache v pískovně Spolí4 na Třeboňsku.

„Do pískoven zveme nejen geocachery, ale také další zájemce o přírodu, protože přítomnost lidí v nich většinou prospívá přírodě a udržuje v dobrém stavu prostředí pro mnoho ohrožených druhů. Jako bonus nám někteří geocacheři také fotografují různé živočichy a přispívají tak k poznání jejich fauny, což nám zase pomáhá při plánování další péče,“ dodal Jiří Řehounek z Cally.