Ministerstvo v nynější kauze z Okrouhlé Radouně totiž při povolování účelově oddělilo možné negativní dopady samotných průzkumů od dopadů budoucí stavby. To bylo podle soudu nepřípustné, protože průzkumy se dělají právě kvůli ní.  

Ministerstvo také nezohlednilo veřejný zájem vyjádřený obyvateli Okrouhlé Radouně v místním referendu, které podzemní zásobník odmítlo. Rozsudek soudu je tak významný i pro obce ohrožené úložištěm radioaktivních odpadů. V České republice totiž proběhlo 27 úspěšných místních referend, v nichž lidé jednoznačně odmítli hlubinné úložiště vyhořelého paliva ve svém sousedství.

O možné výstavbě zásobníku plynů se v Okrouhlé Radouni hovoří od roku 2008. Od té doby proběhla řada správních řízení, byla zorganizována petiční akce proti výstavbě zásobníku, obyvatelé obce odmítli výstavbu v referendu, obec a občanské sdružení Za Radouň krásnější sepsaly řadu odmítavých stanovisek. Když přes veškerý odpor v roce 2010 ministr životního prostředí odmítl rozklady dotčených obcí a občanských sdružení, rozhodlo se občanské sdružení Za Radouň krásnější podat proti postupu ministra správní žalobu k Městskému soudu v Praze. K té se připojila i obec Okrouhlá Radouň a občanské sdružení Calla.

Firma GSCeP měla v katastru obce Okrouhlá Radouň stanovená dvě průzkumná území. První, označované jako Okrouhlá Radouň, bylo stanoveno v roce2008. Zabírá jen část katastru obce na povrchu kopírující důlní dílo vytvořené při těžbě uranu, která zde v minulosti probíhala. Proti tomuto průzkumnému území již nelze podniknout žádné kroky. Byly promeškány zákonné lhůty pro podání odvolání či rozkladu. Druhé průzkumné území označované jako Okrouhlá Radouň 1 bylo stanoveno v roce 2010 a zabíralo téměř celý katastr obce Okrouhlá Radouň. Právě toto průzkumné území soud svým rozsudkem zrušil.  

Libuše Kolářová