Lidé ale kvůli tomu neodešli a koncert si poslechli vestoje. Mnozí s překvapením zjistili, že rekonstruovanou historickou Střelnici nelimituje špatná akustika, jak se po Táboře povídá. Předseda občanského sdružení orchestru Bolech Vladimír Vancl kvalitě poslechu výrazně napomohl, když z dekoračních látek chýnovské firmy Kolovrat nechal zhotovit závěsy, kterými se oddělily boční galerie sálu. 

Také dirigent orchestru Jiří Sycha byl akustikou příjemně překvapen. Podle něj sál Střelnice skýtá naději, že by se v Táboře mohly odehrávat zajímavé koncerty. I když zřejmě jen orchestrů do určité velikosti. I Bolechu kolem deseti hudebníků scházelo, protože už se na jeviště nevešli. „Šlo o kontrabasy nebo další housle. Nepřipadalo nám důstojné, aby muzikanti seděli za sloupy, navíc by je stejně pak nebylo slyšet,“ dodal dirigent. 

Operetní program byl především poctou Oskaru Nedbalovi, zazněly ale i árie z operet Piskáčka, Kálmána, Frimla nebo Hervého. Za hudebními úpravami skladeb z Nedbalovy operety Polská krev je podepsán někdejší dirigent posádkové hudby Václav Matoušek.

Jako zpěváci se představili slovenský tenorista Ján Kostelanský, který v Čechách vystudoval AMU a tím tu našel druhý domov, a rodačka z Českého Krumlova, sedmadvacetiletá Zuzana Benešová, která začínala v souboru Canzonetta a po studiu budějovické konzervatoře a Pražské koncervatoře dnes vystupuje také v Hudebním divadle v Karlíně. Kuriozitkou je, že část její pěvecké kariéry je spojena i s kapelou Žentour Janka Ledeckého, s Petrem Kolářem nebo kapelou Burma Jones. Často také účinkuje v letních představeních na Hluboké. 

Květiny dostali v závěru hlavní protagonisté od táborské místostarostky Kateřiny Bláhové, která ke koncertu poznamenala: „Jsem nadšená, že je v Táboře takové těleso. Dohodli jsme se hned s panem Vanclem, že se setkáme a budeme hledat možnosti užší spolupráce.“

V Táborsku si ve středu můžete přečíst, co chystá komorní orchestr Bolech ještě do konce roku.